Jako rudý hadr před býkem. Tak by se dal nazvat vztah budoucí vládnoucí pětikoalice k vodnímu koridoru Dunaj-Odra-Labe. Ta už ve svém programovém prohlášení měla jako jednu ze svých priorit zrušení veškerých prací na projektu. Jak se na to dívají sousední zainteresované země, Polsko a Slovensko? Ekonomický deník se zeptal přímo na nejvyšších místech obou států.
Slovensko: od projektu se nedistancujeme
Ačkoliv Slovensko velmi diplomaticky zareagovalo, že jde o výsostné rozhodnutí vlády ČR, z následujících tvrzení vyplývá, že mu zastavení projektu rozhodně lhostejné není.
„Slovenská republika vyjadřovala vždy podporu aktivitám české a polské strany, které souvisely s opětovným zařazením Oderské vodní cesty a vodního koridoru D-O-L do sítě evropských vodních cest a vyvíjí maximální úsilí na zabezpečení splavnosti Váhu“, vyjádřilo se pro Ekonomický deník ministerstvo dopravy a výstavby Slovenské republiky.
„Vzhledem k tomu, že části vodních cest DOL jsou zahrnuté v závazných částech územně plánovacích dokumentů měst a obcí, vyšších územních celků a všech regionů, kterých se to týká, se „Slovenská republika nedistancuje od samotného projektu“, stojí ve stanovisku.
„K odbornému konsenzu pri DOL je nutné dospieť spoločne a spoločne DOL aj realizovať. Len tak budú mať SR, ČR a PL osoh z rozšírenia siete vodných ciest na ich území.“ (Stanovisko ministerstva dopravy a výstavby Slovenské republiky)
Mohlo by vás zajímat
Vodní koridor D-O-L je součástí hlavní vnitrozemské vodní cesty E20 (spojení Labe-Dunaj) a cesty E 30 (spojení Odra-Dunaj) podle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu.
Nicméně i slovenské ministerstvo dopravy a výstavby připouští rozporuplné přijetí připojení Odry na Dunaj, s tím, o těchto rozporech pravidelně kolegy z ostatních států informovalo.
„Jako řešení vnímá Slovenská republika možnost spojení přes vodní cestu Váh s tím, že koncové přístavy v Žilině, v Ostravě a v Kožle v Polsku by mohly být propojené kombinovanou dopravou“, konstatuje ministerstvo.
Polsko: jedna z nejdůležitějších plánovaných investic
Polská republika jde ve vyjádřeních ještě dále: „Výstavba polského úseku spojení Dunaj-Odra-Labe je jednou z nejdůležitějších plánovaných investic na vnitrozemských vodních cestách, která vytváří příležitost pro Polsko k rozvoji vnitrozemské vodní dopravy v mezinárodním měřítku“, reagovalo na dotaz Ekonomického deníku polské ministerstvo infrastruktury.
„Investice otevře nové trhy a možnost přepravy nákladu, které jsou dosud pro vnitrozemskou vodní dopravu v Polsku nedostupné, a umožní propojit přístav Štětín, který má zásadní význam pro národní hospodářství, vodní cestou s průmyslovou oblastí České republiky“, stojí ve stanovisku polské strany.
Z iniciativy ministrů obou zemí byla ustavena polsko-česká pracovní skupina.
„Mimořádně důležité jsou v tomto ohledu otázky související se začleněním polských vnitrozemských vodních cest do hlavní ucelené sítě TEN-T – zejména vodní cesty Odra spolu s projektem Dunaj-Odra-Labe na prioritním úseku Koźle – Ostrava.“, uzavírá polské ministerstvo infrastruktury.
Česká republika
„Zastavíme práce na kanálu Dunaj–Odra–Labe a zrušíme jeho územní rezervy v dotčených obcích,“ uvádí koalice v dokumentu.
Rozhodnutí nově nastupující vlády přivítalo mnoho odpůrců projektu, mezi nimi i starostové dotčených obcí, kterým vadí územní rezervy zablokované pro stavbu koridoru.
„Vedení města Ostravy se dlouhodobě angažuje proti přípravě kanálu Dunaj–Odra–Labe, proto by ukončení tohoto projektu jednoznačně ocenilo. Samozřejmě bychom přivítali i zrušení územní rezervy pro toto vodní dílo, která blokuje desítky hektarů území,“ reagoval na plány nově vznikající vlády primátor Ostravy Tomáš Macura, zarytý odpůrce projektu.
Odborníci to ale tak jednoznačně nevidí:
„Chápu nově vznikající vládu, že nevidí zdroje a průkaznou rentabilitu pro tento projekt. Nicméně jsem si jist, že by vodní vnitrozemská doprava měla zůstat v programu vlády, alespoň v podobě „Labské cesty“ z Hamburku do českých přístavů, komentuje bývalý ministr dopravy a profesor dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.
S ním souhlasí i předchozí ministr dopravy Karel Havlíček, který v rozhovoru pro Ekonomický deník konstatoval: „Fascinuje mě, jak odpůrci projektu, aniž by viděli studii proveditelnosti nebo znali dopady na životní prostředí, mají předem jasno,“.
Projekt D-O-L byl také jedním z témat lánského přijetí nastupujícího ministra dopravy Martina Kupky prezidentem Milošem Zemanem, který je výrazným zastáncem vodního koridoru.
Jana Bartošová
