Úterý, 30. listopadu, 2021

Karel Havlíček: Moji nástupci to budou mít s dálnicemi snadné. Čeká je jen stříhání pásek a poklepávání na základní kameny

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Odstupující ministr dopravy Karel Havlíček v rozhovoru pro Ekonomický deník popisuje, co řidiče čeká v novém roce, jaký je současný stav českých silnic a dálnic nebo kdy vodík nahradí jiná paliva. Vyjadřuje se i k záměru nově vznikající vlády zastavit stavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. „Fascinuje mě, jak zejména odpůrci projektu mají předem jasno,“ říká.

Pane ministře, v jakém stavu budete předávat rezort dopravy svému nástupci?

Je lepší nechat mluvit čísla. Od roku 2018 bylo otevřeno 292 kilometrů dálnic a silnic, z toho 106 kilometru nových dálnic jsme postavili na zelené louce. V této chvíli máme rozestavěno 217  kilometrů nových dálnic a silnic první třídy. Když jsme resort v roce 2013 přebírali, nebylo rozestavěno nic. Spousta projektů je těsně před zahájením. Naši nástupci to budou mít s dálnicemi snadné, čeká je střihání pásek a poklepávání na základní kameny.

Dobře, to jsou dálnice. Ale co jiné dopravní věci, které se třeba nestihly?

Legislativních návrhů, které se nestihly dotáhnout do konce, je víc. Největší škoda je novely zákona o silničním provozu, která měla za cíl změnu bodového systému a pokut. Chtěli jsme také zavést řidičák na zkoušku pro čerstvé držitele oprávnění a řadu dalších věcí. Do sněmovny šel návrh z vlády v září loňského roku, takže na něj bylo dost času, ale nebyla vůle ho projednat.

Co naopak považujete za největší úspěch?

Na dopravu jsem přicházel s jasným úkolem spustit od prosince 2020 nákup elektronických dálničních známek. Měli jsme na to deset měsíců, což byl doslova šibeniční termín, spousta lidí říkalo, že se to nestihne. Nakonec byl splněn i ten základní cíl, tedy udělat to levněji než původně ohlášených 400 milionů. Zvládli jsme to zhruba o polovinu levněji, všechno běží, jak má, dálniční známku už si koupilo přes pět milionů motoristů.

Zkuste se podívat na dopravní situaci v České republice jako běžný občan. Co Vám nejvíce vadí?

Každého přirozeně rozčiluje státní v dopravních zácpách. Tady ale musím upozornit, že ty jsou daleko častější ve městech než na dálnicích či silnicích I. třídy. A důvod je prostý, drtivá většina našich měst není stavěna na hustý automobilový provoz, jaký zažíváme dnes. V tomto ohledu je třeba budovat kvalitní systémy městské hromadné dopravy.

Dlouhé kolony, časté nehody. I tak by se dala charakterizovat zakletá D1. Myslíte, že se někdy podaří s tím něco udělat?

Už se stalo, modernizace D1 skočila začátkem října. Samozřejmě platí, že pokud dojde k nehodě, bude kolona. My můžeme pouze apelovat na řidiče, aby zbytečně neriskovali, dodržovali pravidla a samozřejmě tam musí být i policie, která na provoz bude dohlížet.

Za dopravu mohu říct, že jsme vždy apelovali na policii, aby svoji přítomnost a dohled na silnicích posilovala. Jako vláda jsme také navyšovali početní stavy policie, ale nikdy jich nebude tolik, aby mohli být všude.

Další, co občany trápí, je stav českých dálnic. Pomalá výstavba, některé části úplně chybí. Sousední státy prostaví dálnice k hranicím a na naší straně se stále jezdí po starých silnicích. Na to si třeba stěžují řidiči jedoucí Mikulovem při cestě do Rakouska. Jak to vypadá s plánovanou dálnicí D52 na Vídeň?

Ve skutečnosti nemáme problém s pomalou výstavbou, úsek dálnice postavíme zhruba za tři roky jako všude jinde, dlouhá je příprava stavby. Než se kopne do země, trvá to deset i více let. Proto jsme v tomto volebním období přijali řadu legislativních změn, které to zkrátí.

Dálnice D52 je jedna ze staveb, kde je zdržení způsobováno neustálým napadáním ze strany různých spolků, které se stavbu snaží zablokovat. Naposledy nám do toho vstoupil rakouský spolek VIRUS. Ve výsledku dálnici D52 nakonec stejně postavíme, jen to díky všelijakým soudním tahanicím bude o pět deset let později, než by si většina lidí přála.

Dříve platilo, že se během prázdnin tzv. „lépe jezdí“. To už dávno kvůli hromadným uzavírkám neplatí. Přijde mi, že chybí nějaká jednoduchá logistika, která by zajistila průjezdnost. Prý existují koordinátoři dopravních uzavírek – možná by stálo za to odtajnit jejich jména. To je samozřejmě nadsázka. Ale co s tím?

Logistika samozřejmě nechybí. Ředitelství silnic a dálnic dopravní omezení koordinuje s jednotlivými kraji. Oproti minulosti jsme ale na opravy státních i krajských komunikací dávali mnohem více peněz, tak to samozřejmě působí problémy.

Počet aut v poslední době narůstá a představa, že je vždycky k dispozici nějaká jednoduchá objízdná trasa, kam řidiče navedeme, aniž by docházelo ke zdržení, je nereálná. Taková kapacita silniční sítě v Česku jednoduše není.

Ministr dopravy Karel Havlíček. Foto: Jakub Stadler
Prahu na začátku školního roku ochromil dopravní kolaps způsobený právě nadměrnými uzavírkami. Na situaci v pražské dopravě reagoval otevřeným dopisem i prezident Zeman, který se kvůli tomu dostal do křížku s primátorem Hřibem. Byla přijata nějaká opatření, aby se taková situace už neopakovala?

Ačkoli se pan primátor snažil tvrdit opak, realita je taková, že za dopravní omezení, uzavírky a vůbec řešení dopravy v Praze je odpovědné vedení Prahy. Ministerstvo dopravy do toho nemluví, a proto ani nemůže přijímat žádná opatření na zlepšení situace. To musí udělat voliči v příštích komunálních volbách.

V létě schválila vláda Vodíkovou strategii, která počítá s tímto bezemisním palivem nejen v dopravě, průmyslu, ale následně i v domácnostech.

Vodíkové technologie přinášejí jedinečnou možnost využívat čistou energii, protože spalováním vodíku nebo jeho využitím v palivových článcích nevznikají žádné jiné skleníkové plyny než vodní pára.

V současné době není možné nízkouhlíkový vodík vyrábět a spotřebovávat za ekonomických podmínek srovnatelných s ostatními fosilními palivy. Ta jsou levnější, protože v nich není zahrnuta cena emisí skleníkových plynů.

Vodíková strategie má za cíl ukázat, které oblasti jsou v daném čase z různých pohledů nejvhodnější pro jeho nasazení. Očekáváme, že růst využití vodíku v jedné oblasti sníží výrobní, skladovací, dopravní a distribuční náklady a tím umožní nasazení vodíku i v dalších oblastech. Měly by být nalezeny oblasti, kde počáteční podpora odstartuje další spontánní rozvoj.

Je to určitě převratná záležitost, ale ještě nedávno se hovořilo především o elektromobilitě. Na elektrická auta a dobíjecí stanice jdou stále miliardové dotace. Znamená to, že tyto dva pohony budou existovat vedle sebe nebo vodík začne vytlačovat elektropohon?

V první fázi určitě vedle sebe. O elektromobilitě  hovoříme zejména v segmentu osobních aut. Nasazovat vodík se ale jeví jako efektivní zejména v silniční nákladní dopravě, městské autobusové či železniční dopravě.

Hodně se hovoří také o tzv. kombinované dopravě, kdy větší část dopravní cesty by měla místo silniční dopravy přebírat železnice. Jak je na tom v této oblasti Česká republika? 

Kombinovaná doprava předpokládá převod výrazného podílu přepravy na železnici. Tomu zatím brání nedostatečná kapacita kolejí, zejména v okolí velkých měst, kam nákladní doprava logicky cílí. Řešením je výstavba nových tratí.

Začali jsme s přípravou vysokorychlostních tratí, které kromě toho, že po nich budou jezdit rychlá spojení, odlehčí i stávající tratě, kam se vejde více nákladní dopravy. Už dnes také podporujeme z Operačního programu Doprava výstavbu terminálů kombinované dopravy.

Nedávno třeba začala výstavba terminálu u letiště v Mošnově, který pomůže přesunu nákladní dopravy na ekologickou železnici. Benefitem je samozřejmě blízkost letiště.

V této souvislosti mě napadá – co říkáte na to, že nová vláda chce zrušit projekt Dunaj-Odra-Labe? Jste jeho příznivcem jako prezident Zeman, či máte nějaké výhrady? Věříte, že bude dokončen?

Navzdory různým tvrzením naše vláda nerozhodla o výstavbě vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.  V říjnu loňského roku vzala vláda na vědomí výsledky studie proveditelnosti k tomuto projektu a před definitivním rozhodnutím uložila ministru dopravy zadat zpracování podkladů pro strategické vyhodnocení vlivů projektu na životní prostředí, a to včetně vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000.

Výsledky tohoto vyhodnocení by měly být vládě předloženy v roce 2023. Pak teprve bude možné odpovědně rozhodnout, zda má DOL smysl. Fascinuje mě, jak zejména odpůrci projektu, aniž by studii proveditelnosti viděli nebo znali jakékoli dopady na životní prostředí, mají předem jasno.

V lednu příštího roku by měla v účinnost vstoupit novela zákona o silničním provozu. Co nového přinese řidičům?

Původně to byl návrh pana poslance Dolínka, který měl umožnit trestat neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu městskou policií. Postupně se k tomu nabalily další náměty, včetně toho asi nejznámějšího, kterým je jeden a půl metrový odstup při předjíždění cyklisty.

Novela přináší celou řadu dalších významných novinek, jako třeba změnu ve lhůtě pro projednání přestupku, zařazení všech dvoukolových motorových vozidel s konstrukční rychlostí nad 25 kilometrů za hodinu do kategorie řidičského oprávnění „AM“. Změn je ale víc, proto by ministerstvo dopravy koncem roku mělo na novinky řidiče upozornit.

Jana Bartošová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter