Evropa doslova sedí na velkém množství zelené energie, ale zatím ji až na výjimky neumí využít. Řeč je o geotermální energii, která může významně přispět k naplnění ambiciózních cílů EU v oblasti energetiky a klimatu. Bez větší podpory ze strany Evropské unie a členských zemí to však nepůjde, uvádí se ve zprávě Evropské komise o geotermální energii, kterou se zítra bude zabývat Evropský parlament.
Evropská komise tímto materiálem reagovala na výzvu 151 firem z oboru geotermální energie. Firmy uvádějí, že s pomocí energie z hloubky lze vyrábět přes 10 procent elektřiny a přes 25 procent tepla pro vytápění budov. Přesto je tento obor zelené energetiky na okraji zájmu a oproti svižnému růstu větrné a solární energetiky se rozvíjí jen velmi pomalu.
Zásadní může být právě příspěvek k dekarbonizaci teplárenství či sektoru vytápění budov. Tady je totiž odklon od fosilních paliv zatím o dost pomalejší a náročnější než ve výrobě elektřiny. Důkazem mohou být nedávno zveřejněné statistiky Eurostatu, podle kterých dokázaly země EU v roce 2022 vyrobit z obnovitelných zdrojů přes 41 procent elektřiny, ale jen 24,8 procenta energie využité na vytápění a chlazení budov.
Jako bonus lithium
Jak uvádí zpráva Evropské komise, ekonomiku hlubokých geotermálních vrtů může zlepšit využití lithia, které se vyskytuje v podzemních vodách. První projekty kombinující geotermální energetiku se získáváním lithia se již objevily, konkrétně v britském Cornwallu. Hovoří se zde také o možném využití již vysloužilých vrtů po těžbě ropy a zemního plynu. Tuto možnost zvažovala v minulých letech česká společnost MND.
Evropská komise přiznává, že financování geotermálních projektů je dnes problém (mimo jiné kvůli nejistému úspěchu vrtu) a blokuje rozvoj oboru. Řešení by mohl přinést nový fond zaměřený výhradně na využití geotermální energie. Další doporučení se týká zjednodušení povolovacích řízení, která jsou dnes ve členských zemích podobně náročná jako v případě velkých těžebních projektů.
„Geotermální energie je stabilní zdroj energie v režimu 24/7. Geotermální zařízení nevyžadují kritické suroviny v takovém rozsahu jako jiné obnovitelné technologie, všechny velké investice zajišťují evropské firmy. Ve srovnání s jinými obnovitelnými zdroji geotermální zdroje obvykle vyžadují mnohem méně půdy a lze je snadněji začlenit do krajiny. Přes tyto výhody geotermální energie naráží na překážky,“ uvádí se dále ve zprávě EK.
Také záměry v Česku váznou
To je i případ České republiky. Město Litoměřice chystalo první geotermální projekt s využitím technologie Hot Dry Rock (ohřev vody horkými horninami v podzemí) již od roku 2000, avšak po vyvrtání průzkumného vrtu do hloubky 2111 metrů v roce 2007 projekt „zamrzl“. Na mrtvém bodě uvízly také projekty soukromé společnosti Entergeo, která v minulém desetiletí připravovala projekty na geotermální elektrárny v Tanvaldu a v Semilech.
Jak se v praxi ukázalo, geotermální elektrárny blokuje odpor místních obyvatel a úředníků, vysoká finanční náročnost a také obtížný přístup ke zdrojům financování – včetně chybějící podpory z evropských fondů.
Podle studie Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby mají vhodné podmínky pro využití geotermální energie hlavně severovýchodní Čechy, Poohří, okolí Českých Budějovic a východní Morava. Naopak jako málo vhodné se pro energetické využití geotermální energie jeví Plzeňsko, Vysočina a oblast Jeseníků.
Pomalu se rozjíždí aspoň využití geotermální energie z mělkých vrtů do hloubky 100 až 200 metrů, které dokážou pokrýt spotřebu tepla i chladu v budovách. Tento zdroj využívá například kancelářská budova DRN na Národní třídě v Praze, nová budova centrály ČSOB v Praze-Radlicích či regionální centrála ČSOB v Hradci Králové.
David Tramba
