Záměr kanadského těžebního startupu Euro Manganese na produkci manganu z hald po staré těžbě ve Chvaleticích se zadrhl. Ministerstvo životního prostředí nebylo podle zjištění Ekonomického deníku spokojeno s kvalitou předložené dokumentace pro řízení EIA a vrátilo ji investorovi k dopracování. Výhrady se týkají hluku a emisí zdraví škodlivého sirovodíku.
Oznámení o vrácení dokumentace se objevilo v Informačním systému EIA, kde ministerstvo zveřejňuje plánované investiční záměry a vyjádření úřadů k nim. Samotné řízení zpravidla skončí do jednoho roku, ale to není případ manganového projektu u Chvaletic. Tady posuzování záměru trvá již skoro tři roky a stále má daleko k dokončení.
Výhrady k předložené dokumentaci měla hlavně Krajská hygienická stanice Pardubického kraje. Předložila 14 připomínek, z nichž za nejzávažnější lze podle ministerstva životního prostředí považovat hlukovou zátěž v okolí Elektrárny Chvaletice, kde je již dnes překračován limit hluku. Další obavy pramení z emisí sirovodíku v rozsahu až 68 kilogramů za rok; v dokumentaci chybí vyhodnocení vlivu těchto emisí na veřejné zdraví.
Projekt schovaný pod nenápadným názvem „Recyklace odkaliště Chvaletice – Trnávka“ představuje – vedle těžby lithia v Krušných horách – jeden z největších projektů na využití nerostného bohatství České republiky. Investor přitom nebude otevírat nový důl, ale pouze využije stovky tisíc tun manganu, které zůstaly ve starých hald po těžbě pyritu v Polabí.
Byznys v řádu miliard dolarů
Jedná se o poměrně lukrativní byznys. Kanadská firma Euro Manganese loni v létě zveřejnila analýzu, podle které dosahuje čistá současná hodnota projektu 1,34 miliardy dolarů (přes 29 miliard korun). Čistá současná hodnota počítá s časovou hodnotou peněz, každý další rok je zohledněn diskontní mírou osm procent. Pokud bychom hodnotu peněz v čase zanedbali, tak zisk po zdanění během 25letého provozu závodu u Chvaletic dosáhne celkem 5,9 miliardy dolarů, což je v přepočtu zhruba 130 miliard korun.
Takový balík peněz může vyvolat u řady lidí, a to včetně politiků, závist. Možná proto kanadský investor v prezentaci zmiňuje, že na projektu výrazně vydělá také Česká republika. Hodnota zaplacených daní ze zisku a poplatků na vydobytý nerost během 25 let dosáhne 1,5 miliardy dolarů (32,6 miliardy korun). Další daně do státní kasy poplynou díky 400 pracovním místům v závodě na zpracování manganu. Dalším bonusem pro region bude odstranění nevzhledných hald po historické těžbě.
Poptávka po manganu je v posledních letech tažena jeho využitím v lithium-iontových bateriích. Euro Manganese již dokonce uzavřelo smlouvu s prvním zákazníkem. Odběratelem českého manganu bude francouzský Verkor, který chce ve velkém rozjet výrobu baterií pro elektromobily. Zatím se jedná o nezávaznou dohodu platnou od roku 2027, kdy by chtěl kanadský investor dobývání a zpracování manganu v Polabí rozjet.
David Tramba