Restart těžebního průmyslu v Evropě vypadá nadějně. Podle oznámení Evropské komise na výzvu k předložení projektů na posílení produkce strategicky významných surovin (Critical Raw Materials – CRM), jako je lithium, nikl, titan či měď, reagovalo 170 zájemců. Je mezi nimi nejméně jeden uchazeč z Česka – podnik Mangan Chvaletice vlastněný kanadským investorem, který chce produkovat mangan ze starých hald v Polabí.
Podle oznámení kanadské společnosti Euro Manganese, která českou firmu Mangan Chvaletice vlastní, došlo k podání nabídky v srpnu. „Mezi výhody získání statutu strategického projektu patří lepší přístup k financování ze soukromých a veřejných zdrojů. Stav strategického projektu navíc zajišťuje, že povolovací procesy probíhají podle termínů stanovených v evropské legislativě, čímž se snižuje riziko plánování související s povolováním,“ uvedla společnost Euro Manganese v tiskové zprávě (více o projektu v Chvaletic se dočtete zde).
Co se týká dalších uchazečů, známo se pouze několik jmen firem, které se přihláškou do evropské výzvy samy pochlubily. Příkladem může být společnost Terrafame, která má v plánu ve finské lokalitě Kolmisoppi těžit více než 30 různých surovin včetně niklu, mědi a kobaltu. Skandinávie má řadu zatím nevyčerpaných ložisek kovů, jejichž využití však komplikují náročné klimatické podmínky i obavy o škody na životním prostředí.
Hlásí se také švédský státem vlastněný podnik LKAB, který chce těžbu železné rudy u měst Kiruna a Gällivare rozšířit o dobývání a produkci prvků vzácných zemin. Tyto prvky, mezi něž patří cer, neodym či gadolinium, nacházejí široké využití v moderní elektronice, laserech či větrných elektrárnách; problém je v tom, že jejich těžbu a zpracování dnes prakticky kontroluje Čína.
Těžba, zpracování i recyklace
Evropská komise jmenný seznam uchazečů nezveřejnila. Pouze uvedla, že 121 předložených záměrů má být umístěno v členských zemích EU a 49 v jiných zemích. V celkem 77 případech se má jednat o těžbu dané suroviny, v 58 případech o zpracování kovů a ve 30 případech o jejich recyklaci. Další zájemci se mohou hlásit v druhém kole, které bude uzavřeno v prvním čtvrtletím příštího roku.
„Všechny obdržené žádosti nyní projdou kontrolou úplnosti, po níž bude následovat posouzení podporované externími nezávislými odborníky. Na základě těchto hodnocení připraví Komise návrh seznamu vybraných strategických projektů k projednání se zeměmi EU na zasedání Rady CRM. Cílem je dokončit a dodat první seznam strategických projektů do konce letošního roku,“ uvedla Evropská komise ve svém oznámení.
Začínající neboli juniorní těžaře chce podpořit také Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která na kapitálové a kvazi-kapitálové investice do začínajících těžebních firem vyčlenila 150 milionů eur. EBRD se zaměří se na první fázi projektů, financovat bude odborné studie a průzkumné práce. První takové projekty již EBRD podpořila, například loni v létě investovala 6 milionů eur do akcií společnosti European Metals Holdings (EMH), která stojí za ambiciózním projektem na těžbu lithia v českém Krušnohoří.
Nezdravá závislost na dovozu
Evropská komise navrhla novou legislativu o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) loni v březnu. Kromě aktualizovaného seznamu kritických surovin, na kterém se nachází bismut, bór, gallium, germanium, grafit, hořčík, kobalt, křemík, lanthanoidy (prvky vzácných zemin), lithium, mangan, měď, nikl, platina, titan a wolfram, zákon definuje následující ambice, kterých mají země EU dosáhnout do roku 2030:
- nejméně 10 % roční spotřeby pokrýt těžbou v zemích EU
- nejméně 40 % roční spotřeby pokrýt zpracovatelskými závody v zemích EU
- nejméně 15 % roční spotřeby EU pokrýt díky recyklaci kovů
- maximálně 65 % spotřeby každé strategické suroviny v EU dovážet z jedné dodavatelské země
Nová legislativa má přinést také snížení administrativní zátěže a zjednodušení povolovacích řízení pro projekty z oblasti těžby a zpracování kritických surovin. Konkrétně těžební projekt má být schválený do 24 měsíců a závod na zpracování či recyklaci kovu do 12 měsíců. Vybrané strategické projekty dokonce získají přístup k financování ze strany Evropské unie.
David Tramba
