Ovládnutí hlavních plynovodů bude ještě komplikovanější a dražší, než se dosud zdálo. Podle dokumentu zveřejněného v Registru smluv měli odcházející vlastníci plynovodů NET4GAS vrátit zálohu na dividendu, kterou z českého podniku vytáhli v září loňského roku. Podle dostupných informací se jedná o 2,9 miliardy korun. Jenže tento závazek za ně převezme státní ČEPS.
Jak jsme již dříve uvedli, státem vlastněný podnik ČEPS zaplatí za NET4GAS Holdings, tedy přímého vlastníka plynárenské společnosti NET4GAS, minimálně 3 miliardy korun. Polovinu této částky obdrží Allianz Infrastructure Luxembourg, druhou Borealis Novus Parent spjatý s kanadským penzijním fondem OMERS.
Kupní cena může být navýšena o jednu či dvě miliardy korun v případě, že budoucí výsledky přesáhnou stanovené hodnoty. Více se však nedozvíme; příslušné pasáže jsou v kupní smlouvě začerněny.
Ve veřejném Registru smluv je uložena ještě jedna smlouva s názvem Deferral Agreement. Právě zde můžeme nalézt dosud neznámé a docela překvapivé informace. Tedy povinnost současných vlastníků vrátit společnosti NET4GAS Holdings zálohu na dividendu vyplacenou v září 2022. Její výše je v dokumentu začerněna, avšak podle loňské výroční zprávy NET4GAS Holdings se má jednat o 2,9 miliardy korun. Podle textu smlouvy však jejich závazek převezme budoucí vlastník, tedy ČEPS.
Tato informace jen dokresluje kořistnický způsob hospodaření fondů Allianz a Borealis ve skupině NET4GAS. Rozhodnutí o výplatě zálohy padlo měsíc po ruském rozhodnutí zastavit dodávky plynovodem Nord Stream. V tuto chvíli už bylo jasné, že NET4GAS přijde o hlavní zdroj příjmů – poplatky za tranzit ruského plynu ve směru do Bavorska a na Slovensko (a dále do Rakouska a Itálie). Ruský Gazprom za nasmlouvané kapacity v české soustavě přestal platit na konci loňského roku.
Koupit, zadlužit a odejít
Finanční skupina Allianz a kanadský Borealis vlastnili společnost NET4GAS, respektive mateřský NET4GAS Holdings, přes deset let. Jejich hospodaření bylo dost svérázné. V létě roku 2014 snížili základní kapitál českého podniku z 31,8 miliardy na 2,75 miliardy korun. Rozdíl ve výši 29 miliard korun si nechali vyplatit, navíc si stáhli ještě 7,5 miliardy na dividendách. Tolik peněz samozřejmě NET4GAS na účtu neměl, a tak se musel zadlužit.
Kořistnický přístup přetrval i do dalších let. Němečtí a kanadští vlastníci si po dlouhé roky vypláceli celý zisk, pohybující se okolo tří miliard korun ročně. Zadlužení zůstalo vysoké, ke konci roku 2022 dosahovalo 33,7 miliardy korun. Konkrétně se jednalo o bankovní úvěry splatné v letech 2025 až 2028 a pět emisí dluhopisů se splatností v letech 2025 až 2031.
Tuto nepříjemnou informaci zmírňuje fakt, že NET4GAS měl ke konci roku 2022 k dispozici 6,8 miliardy korun na účtech a v krátkodobém finančním majetku. Čisté zadlužení, tedy rozdíl mezi absolutní výši dluhu a volnými penězi, tak dosahuje necelých 27 miliard korun. Ale i to je v současné situaci, v níž se NET4GAS nachází, příliš mnoho.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela cenu považuje za výhodnou a upozorňuje, že je ověřena posudky od jedné z největších světových bank a jedné renomované poradenské společnosti. Odpověď na otázku, zda stát koupil NET4GAS výhodně nebo nevýhodně, se nejspíš dozvíme až za několik let. Byznysové vyhlídky českých plynovodů jsou nejisté a mohou nastat překvapení oběma směry.
David Tramba
