Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 podalo obžalobu proti bývalému veliteli pohraničníků před rokem 1989 – plukovníkovi Janu Muzikářovi. Ten podle obžaloby „v období nejpozději od října 1982 do 24. 10. 1989 jako náčelník štábu a první zástupce náčelníka Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státních hranic odpovídal mimo jiné za organizaci a nepřetržitost řízení a velení při ochraně státních hranic“.
Podle státní zástupkyně Kataríny Kandové Muzikář nesl spoluodpovědnost za to, že došlo „k nedůvodným újmám na životě či zdraví.
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu prověřil celkem 49 bývalých funkcionářů Komunistické strany Československa, kteří by mohli být odpovědní za smrt a zranění na československých hranicích před rokem 1989. Stíhá ale pouze jednoho, ostatní buďto zemřeli další dva podezřelí pak pro svůj duševní stav nejsou schopni chápat smysl trestního řízení.
Podle státní zástupkyně Kataríny Kandové Muzikář nesl spoluodpovědnost za to, že došlo „k nedůvodným újmám na životě či zdraví a to nejméně v následujících případech“:
Jürgen Seifert, nar. 1951 – dne 7. 11. 1983 došlo po použití „služebního psa Orla, jenž ho pokousal“, k „zranění v přední oblasti levého stehna a na pohlavním údu a rozvinula se u něj posttraumatická stresová porucha“.
František Faktor, nar. 1951 – byl „postřelen hlídkou Pohraniční stráže, načež se mu podařilo překonat hranici do Rakouska, kde na následky střelného zranění nejpozději dne 5. 11. 1984 zemřel“.
Hartmut Tautz, nar. 1968 – byl „napaden dvojicí služebních psů, kterou proti němu vyslala hlídka Pohraniční stráže, načež na následky zranění dne 9. 8. 1986 zemřel“.
Johann Dick, nar. 1927 – byl „postřelen hlídkou Pohraniční stráže, a to v domnění, že se jednalo o jinou osobu, … načež na následky střelného zranění dne 18. 9. 1986 zemřel“.
Wolfgang Günter Hofmann, nar. 1953 – byl dne 12. 10. 1986 „postřelen hlídkou Pohraniční stráže, v důsledku čehož mu bylo způsobeno trvalé zranění v podobě deformace pravého horního a dolního kotníku, zkrácení pravé nohy o 2 cm, omezení pohyblivosti prstů a úbytku svalstva na pravé noze“.
Uwe Lenzendorf, nar. 1966 – dne 23. 8. 1988 se „ocitl pod palbou hlídky Pohraniční stráže v počtu 10 střel, v důsledku čehož mu bylo způsobeno poranění měkkých tkání na ruce“.
Ullrich (nar. 1963) a Kerstin Lydie (nar. 1966) Trautweinovi – dne 23. 10. 1988 se „ocitli pod palbou hlídky Pohraniční stráže v počtu nejméně 221 střel, v důsledku čehož bylo Kerstin Lydii Trautwein způsobeno zranění levé ledviny“.
Thomas Bartsch (nar. 1966) – dne 21. 7. 1989 „mu byl způsoben průstřel a krvácivé zranění pravého kolene, v důsledku čehož je trvale omezen v pohybu“.
Günter Herbert Zeh, nar. 1957 – dne 14. 9. 1989 „mu byl způsoben průstřel a krvácivé zranění levé kyčle“.
Rene Röder (nar. 1965), Steffen Schlegel (nar. 1968) a Heiko Schmotze (nar. 1970) – dne 22. 9. 1989 „se ocitli pod palbou hlídky Pohraniční stráže, přičemž Rene Röder byl dvakrát postřelen do pravého stehna, Steffen Schlegel byl postřelen do levého lýtka a Heiko Schmotz byl pažbou pušky udeřen do zátylku hlavy, v důsledku čehož jim byla způsobena zranění, jakož i psychická újma, přičemž Steffen Schlegel pociťuje bolest v lýtku doposud“.
Státní zástupkyně spatřuje v Muzikářově jednání zločin zneužití pravomoci úřední osoby a navrhuje, aby mu soud uložil trest odnětí svobody ve výměře 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let a peněžitý trest 100 000 korun.
Hlavní líčení nařídila soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Šárka Šantorová na úterý 11. června.
Podezřelí zemřeli nebo nejsou schopni chápat smysl trestního řízení
Platforma evropské paměti a svědomí podala na konci září roku 2017 trestní oznámení proti cca 250 osobám, které nesou spoluodpovědnost za smrt a zranění osob na československých hranicích.
Jaký je dnes výsledek tohoto oznámení?
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) dospěl k právní názoru, že trestní odpovědnost nesou ti, kdo v období od 23. 3. 1976 do 17. 11. 1989 působili v těchto postaveních:
- členové předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ);
- federální ministři vnitra;
- přední funkcionáři Pohraniční stráže.
Celkem bylo podle právního zástupce platformy Lubomíra Müllera doposud prověřeno 49 osob, a to s těmito závěry:
Osoby, které nenesou trestní odpovědnost, protože sice byly v období od 23. 3. 1976 a 17. 11. 1989 významnými funkcionáři, ale nespadají do žádné z výše uvedených kategorií: Beňo Mikuláš, Blechta Vladimír, Feješ Ján, Hajn Jaroslav, Haman Josef, Havlín Josef, Herman Vladimír, Hoření Zdeněk, Hruškovič Miloslav, Máček Jaroslav, Molek Jaroslav, Poledník Jindřich a Průša Miroslav.
Osoby, které nenesou trestní odpovědnost, protože se staly členy předsednictva ÚV KSČ až po 17. listopadu 1989: Benda Břetislav, Čížek Josef, Huščava Miroslav, Kožešníková Hana, Mladý Antonín, Mohorita Vasil, Petrincová Valéria, Šaling Ondrej, Válek Miroslav a Zajíc Miroslav.
Osoby, které by mohly nést trestní odpovědnost, ale zemřely dříve, než bylo proti nim trestní stíhání zahájeno: Adamec Ladislav, Biľak Vasil, Colotka Peter, Erban Eugen, Hoffmann Karel, Hůla Václav, Husák Gustáv, Indra Alois, Janák Ignác, Indra Alois, Kapek Antonín, Kempný Josef, Knotek Ivan, Korčák Josef, Lenárt Jozef, Obzina Jaromír, Pitra František, Svoboda Ludvík a Štěpán Miroslav.
Osoby, které by mohly nést trestní odpovědnost, ale zemřely po zahájení trestního stíhání: Milouš Jakeš, Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar.
Osoby, které by mohly nést trestní odpovědnost, ale nenesou ji, protože pro svůj duševní stav nejsou schopny chápat smysl trestního řízení: Jan Fojtík a František Kincl.
Osoba, která by mohla nést trestní odpovědnost, ale nenese ji, protože nebylo prokázáno, že by o problémech na hranicích věděla: Urbánek Karel (za člena předsednictva ÚV KSČ zvolen 11. 11. 1988)
Jediným, kdo je aktuálně obžalován je zmíněný bývalý náčelník pohraničníků Jan Muzikář.
Za dobu od podání trestního oznámení bylo z cca 250 podezřelých prověřeno 49 osob, tedy přibližně jedna pětina, vypočetl právník Lubomír Müller.
„Celkem bylo zahájeno šest trestních stíhání. Tři obvinění v jeho průběhu zemřeli, ve dvou případech bylo trestní řízení zastaveno kvůli závažné duševní poruše. O tom, co se má stát s šestým obviněným, plukovníkem Ing. Janem Muzikářem (nar. 1934), který se těší dobrému duševnímu zdraví, by měl začátkem roku 2024 rozhodnout Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu,“ podotkl Lubomír Müller.
Pokud by prověřování zbývajících cca 200 osob pokračovalo tímto tempem, je to podle Lubomíra Müllera práce na dalších 300 měsíců. „Cca tedy na 25 let, tedy až do konce roku 2048. Když není špatný skutek potrestán rychle, lidem to dodá odvahu páchat zlo,“ dodal právník.
(hrb)
