Nikoliv dosud zmiňovaných 128 milionů, ale téměř 800 milionů korun bude stát nový projekt zajištění elektronických dálničních známek. Původní, který byl na konci ledna zrušen, měl rozpočet kolem 1,3 miliardy a „zlomil vaz“ tehdejšímu ministrovi dopravy Vladimíru Kremlíkovi. Jeho nástupce Karel Havlíček by měl v nejbližších dnech řešit zakázku na prodejní místa nových elektronických kuponů. Odhad ceny je 400 milionů. Se 60 miliony se počítá na poplatky za bezhotovostní transakce – mělo by se vybral zhruba 7 miliard korun za 4 roky. Další investicí mohou být samoobslužné kiosky. Otázkou je, jestli v tuto chvíli projekt nepadne za oběť úsporám, které vláda musí učinit ve snaze oživit ekonomiku a peníze nepoužije jinde.
V těchto dnech by měl ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dostat na stůl návrh Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na systém pro distribuci elektronických dálničních známek. Tato část celého komplexu vzájemně provázaných částí systému Elektronických dálničních známek (EDAZ) je poslední, o níž toho dosud není moc známo. Upřesnění odhadu její ceny také upřesní celkovou sumu. Dosud se nahlas mluvilo o 128 milionech a jen „pod čarou“ o celkové úspoře okolo půl miliardy korun. Původní systém EDAZ měl stát okolo 1,3 miliardy bez DPH. Z toho tedy vychází, že systém připravovaný pod ministrem Havlíčkem bude stát okolo 800 milionů. Připravují jej dva státní podniky – CENDIS a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) ve spolupráci s vládním zmocněncem pro digitalizaci Vladimírem Dzurillou a projektem Digitální Česko.
Dosud se počítá s částkou těsně přes 700 milionů korun, v níž je zahrnut i čtyřletý provoz systému včetně kontroly. Kromě položky za distribuci ještě přibude zhruba 60 milionů za platební bránu pro bezhotovostní transakce. Celková suma se tedy bude pohybovat pod 800 miliony korun bez DPH. O této sumě se dosud moc nemluvilo, ministerstvo dopravy a jeho státní podnik CENDIS, který bude plnit roli systémového integrátora pro tento projekt, nahlas mluvili o 128 milionech za systém.
Rozpočet původního systému elektronických dálničních známek se pohyboval okolo 1,3 miliardy korun. Úspora mezi na začátku roku zrušeným systémem a tím plánovaným by mohla být okolo půl miliardy.
Distribuce za 400 milionů?
Podle zjištění Ekonomického deníku by se suma plánovaná na vybudování distribuční sítě elektronických dálničních známek měla pohybovat okolo 400 milionů korun. V plánu je ještě nákup samoobslužných kiosků, jejichž cena dosud není známa. Zkušenosti ze Slovenska a dalších zemí, kde elektronické dálniční známky již fungují, ukazují, že právě na možnosti si koupit elektronickou známku v „kamenném“ obchodním místě a rychlosti obsloužení, bude do značné míry stát úspěch celého systému. „Ročně se prodá asi 6 milionů známek, z čehož je více než polovina desetidenních. Právě v těchto případech je předpoklad, že většina řidičů dá přednost možnosti koupit si známku na prvním obchodním místě v zemi,“ řekl v rozhovoru pro Ekonomický deník ředitel státního podniku CENDIS, který má celý vývoj systému elektronických dálničních známek na starosti, Jan Paroubek. Kromě fyzického nákupu bude samozřejmě možnost si koupit kupón online a to nejen v systému provozovaném státem, ale i dalších soukromých e-shopech. Uvažuje se též o aplikaci pro mobilní telefony. Koupená dálniční známka bude platit ihned po zaplacení.
Podle smlouvy nalezené na Hlídači státu je členění financování nového systému pro elektronické dálniční známky následující (barvy odpovídají položkám grafu – pozn. red.):
vybudování jádrového celku (informačního systému) 40 milionů korun – analýza, finální projekt, vývoj, implementace, školení uživatelů, zkušební provoz a testy, případně i migrace dat a akceptační audit
provoz, podpora a rozvoj 88 milionů – Provoz a podpora řešení HW a SW (bez SaaS či PaaS) 64.000.000 Kč; Projekty postupné inovace a zlepšování (plánované) 8.000.000 Kč; Licence, HW, provoz, podpora, údržba, průběžný rozvoj – vše v subskripci 16.000.000 Kč
systémová integrace pro zahájení + podpora distribuce 43,5 milionů
vybudování systému kontroly 32 milionů – nákup kamer pro 32 mýtných bran, kontrolní technologie pro 40 vozů Policie ČR a Celní správy, implementace hw, sw
podpora kontroly, supervize, technické zajištění 105,6 milionů na 4 roky
Jaké jsou v systému neznámé?
Dosud neznámými položkami je zmiňovaná distribuční síť na prodej známek a poplatek za využívání bezhotovostní platební brány. Obě záležitosti má v řešení Státní fond dopravní infrastruktury, který na ně bude vypisovat veřejnou zakázku. V materiálech pro jednání vlády z konce ledna se u platební brány počítá se 60 miliony korun při předpokládaném objemu uhrazených časových poplatků ve výši 7 miliard Kč za 4 roky. „Plánované provozní výdaje se skládají pouze z transakčních poplatků. Všechny ostatní typy poplatků (za provoz brány, za reklamaci, za převody na účty SFDI apod.) budou v rámci výběrového řízení nastaveny jako nulové,“ uvádí se v materiálu pro vládu.
Otázkou také je, kolik by stály případné samoobslužné kiosky, které by „zařizoval“ systémový integrátor CENDIS.
Podle vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly má nový systém elektronických dálničních známek výhodu, že bude napojen na Portál občana a portál BusinessInfo.cz, který je určen podnikatelům. „Řešení pro distribuci elektronických dálničních známek chceme prodej mnohem více otevřít i pro komerční e-shopy,“ doplnil Dzurilla.
Výsledky hackathonu? Musí se analyzovat, jestli je možné je v ostrém provozu použít
Právě kvůli „eshopu“ s původní cenou 401 milionů korun se v lednu spustila velká vlna nevole k původně plánovanému systému elektronických známek.
Vedla dokonce k tomu, že podnikatel Tomáš Vondráček uspořádal víkendový Hackathon, kde programátoři zdarma napsali elektronický obchod pro dálniční známky. Jiní „hackeři“ však systém ihned prolomili a zveřejnili informace o tom, kdo si „zkušební dálniční známku“, jejíž výtěžek šel na charitu, koupil. To poukázalo na to, že systém není tak jednoduché naprogramovat, jak si původně skupina IT nadšenců myslela. Podle ředitele CENDISU Jana Paroubka se nyní vyjednává o tom, co z této aktivity se dá použít pro nový systém. „Pokud najdeme nějaký průnik v tom, co vytvořili v rámci hackathonu s tím, co je navrženo pro náš nový systém, tak budeme jednat o tom, jakým způsobem případně ty věci upravit tak, aby opravdu do schématu zapadly a daly se propojit s ostatními částmi systému. Budeme se snažit, aby práce IT nadšenců nepadla úplně vniveč a dala se využít,“ řekl Paroubek.
Jiří Reichl
