Kdo neuposlechne výzvy, aby prokázal vznik a původ svého jmění, nebo kdo v prohlášení o svém majetku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude čelit trestu uvěznění od šesti měsíců do tří let.
Ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení vyhovělo návrhu Nejvyššího státního zastupitelství zpřísnit sazby trestního zákona a trest zvedlo z jednoho na tři roky.
Podle návrhu zákona o prokázání původu majetku, jak je koncipován ministerstvem financí, vyzve správce daně poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění v případě, že má „důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, a nejsou mu známy jiné skutečnosti, které by tento nárůst jmění ozřejmovaly“ a současně„po předběžném posouzení“ dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění poplatníka přesahuje deset milionů korun. Správce daně může výzvu k prokázání příjmů doplňovat, uvádí se rovněž v návrhu zákona.
Původní částka pět milionů korun už byla v připomínkovém řízení změněna na uvedených deset milionů korun.
V rámci připomínkového řízení vyhovělo Ministerstvo financí také připomínce Nejvyššího státního zastupitelství, že současná jednoletá sazba za odmítnutí prokázání původu majetku je příliš nízká, a zvedlo ji až na tři roky. Znamená to, že spolu se zákonem o prokazování původu majetku se změní příslušný paragraf Trestního zákoníku. Povinnost učinit pravdivé prohlášení majetku existuje už nyní a její porušení je už nyní trestný čin se sazbou jeden rok vězení.
Současný §227 Trestního zákoníku se nebude rozšiřovat, ale nově bude na návrh NSZ a po vyjádření Ministerstva spravedlnosti znít takto: „Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.“
Platná úprava
- Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku: Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
- Navrhované znění: Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
Nesplnění povinnosti je prý srovnatelné s daňovým únikem
Institut prohlášení o majetku, ohledně kterého může být spáchán trestný čin podle § 227 trestního zákoníku, je v současné právní úpravě již upraven ve více zákonech. Konkrétně jde o občanský soudní řád, exekuční řád, insolvenční zákon, zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, ale i daňový řád a řád správní pro účely jimi vedených exekucí.
Jestliže zákonodárce přistoupil k trestnímu postihu nesplnění povinnosti učinit pravdivé a úplné prohlášení majetku v případech exekučního či insolventního řízení, kde oprávněné nároky mohou dosahovat až milionů korun, analogicky může být neprokázání majetku srovnáno s možným daňovým únikem ve výši deseti milionů, dovozuje v komentáři k návrhu zákona Nejvyšší státní zastupitelství.
Jak dále vyplývá z odůvodnění připomínky Nejvyššího státního zastupitelství, účelem návrhu zákona o prokazování původu majetku, jak jej navrhuje ministerstvo financí, je předcházení a odhalování daňových úniků. „K trestnímu postihu řádného nesplnění povinnosti učinit pravdivé a úplné prohlášení o majetku zákonodárce přistoupil z důvodu, že je způsobilé mít velmi negativní dopad na uspokojení oprávněných nároků (pohledávek) ve vykonávacím, exekučním či insolvenčním řízení, které mohou dosahovat řádově i výše statisíců až miliónů Kč. Tedy mohou být srovnatelné s možnými daňovými úniky, jejichž předcházení a odhalování je sledováno navrhovaným zákonem o prokazování původu majetku,“ uvádí v připomínce Nejvyšší státní zastupitelství.
Právě z tohoto důvodu dochází NSZ k závěru, že trest odnětí svobody za potenciální daňový únik, ať už k němu došlo nebo nikoli, je příliš nízký a úspěšně navrhlo trest pro odpírače prokazování pravdivého a úplného prohlášení o původu majetku zvýšit až na tři roky kriminálu.
Irena Válová, článek vyšel v našem sesterském deníku Česká justice
