Neděle, 1. srpna, 2021

Z EU přichází miliardy na energetické úspory. Stát podporuje metodu EPC, musí však dořešit své přímo řízené organizace

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Bez dotací nejsou mnohá zdravotnická zařízení schopna investovat do tolik potřebné modernizace své zastaralé infrastruktury. Z Evropské unie však nyní přichází stovky miliard korun na projekty energetických úspor a instalaci obnovitelných zdrojů energie. Na peníze tentokrát dosáhnou i v Praze. Stát bude podporovat model EPC, tedy uzavírání smluv o garantovaných energetických úsporách. Zařízení přímo řízená resortem zdravotnictví však mají problém, ministerstvo financí vnímá EPC jako nedovolené zadlužování státu.

Energetika v nemocnicích je velmi často podinvestovaná, nehospodárná a neekologická. Zdravotnickým zařízením stále rostou náklady na údržbu a opravy, rychle stoupají ceny energií. Panelisté konference Zdravotnického a Ekonomického deníku k energetice ve zdravotnictví se shodli na tom, že pokud chtějí udržet náklady svých zařízení na energie a údržbu „na uzdě“, nelze jinak než aktivně hledat cesty, jak je snižovat, a nasazovat moderní technologie a obnovitelné zdroje  energií. Výsledné úspory pak mohou vrátit zpět do zkvalitnění provozu svých zdravotnických zařízení a posílení poskytovaných služeb i personálu.

Jde však o velmi nákladné infrastrukturní projekty, na něž se těžko hledají prostředky z vlastních zdrojů. Bez dotací a dalších forem finanční podpory tak mnohá zařízení nejsou schopna investice do modernizace své infrastruktury zajistit. Z tohoto pohledu se však české zdravotnictví nyní nachází v poměrně unikátní situaci, tvrdí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Nabízí se nám obrovské finanční prostředky, které je třeba využít,“ upozorňuje.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Foto: Radek Čepelák

140 projektů s podporou 2,14 miliardy korun

Vedle již známých finančních nástrojů, jakým jsou strukturální fondy a národní dotace, budou moci zdravotnická zařízení v nejbližších měsících využít další stovky miliard korun ze zvláštních finančních programů Evropské unie určených na ekologizaci ekonomik zemí EU a také na jejich ekonomické oživení po pandemii covid-19. „Poskytovatelé zdravotní péče by měli mít připravené projekty, aby se mohli do těchto programů zapojit. A my je k tomu budeme motivovat, protože to dává smysl,“ říká ministr zdravotnictví.

Zdravotnická zařízení mají již nyní poměrně bohatou zkušenost s financováním infrastrukturních projektů ze strukturálních fondů v rámci operačního programu Životní prostředí (OPŽP). „V současném programovém období podpořil OPŽP téměř 140 projektů na snížení energetické náročnosti a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie (hlavně fotovoltaiky) v nemocnicích, poliklinikách a zdravotních střediscích s podporou 2,14 miliard korun z prostředků EU,“ popisuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Mezi těmito projekty byly například i tři výstavby zcela nových nemocničních pavilonů ve vysokém (pasivním) energetickém standardu za 110 milionů korun z prostředků EU. Mimo jiné šlo o nový pavilon hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc nebo dětského oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě.

Nový OPŽP na období do 2027 se nyní připravuje, první výzvy by se měly vypisovat na konci roku.  „Již v září chceme začít zveřejňovat podmínky výzev,“ upozorňuje Valdman.

Peníze i pro Prahu

Známý „háček“ operačních programů, tedy že na tyto peníze na regionální rozvoj nedosáhnou pražská zdravotnická zařízení, by měl „napravit“ Modernizační fond. Pro následujících deset let se v něm počítá minimálně se 150 miliardami korun na zelené projekty, jež mají snížit závislost Česka na spalování uhlí a urychlit přechod k čistým zdrojům energie. Vzhledem k tomu, že je financován z prodeje emisních povolenek, jejichž cena strmě stoupá, může výsledný objem peněz dosáhnout podle Valdmana až 300 miliard korun. Výzvy začnou startovat na podzim, podmínky SFŽP zveřejní v srpnu.

A pak tu ještě je Národní plán obnovy, který má též svou energetickou komponentu za 800 milionů korun. Ta podporuje energetické zpracování nebezpečných zdravotnických a infekčních odpadů. To se může týkat i projektů, na které se v této oblasti již nedostalo v rámci OPŽP. Ten má i po vyčerpání přidělené alokace stále zaregistrované další projekty s požadavkem na dotaci kolem půl miliardy korun. „Snažíme se nyní o to, abychom žádosti, které splňují potřebná kritéria, přesunuli pod Plán obnovy a již na podzim zahájili jejich financování,“ uvedl Valdman.

Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Foto: Radek Čepelák

Podmínky pro všechny programy by měly být stejné. Sjednocují se přílohy, zjednodušuje se vykazování, které by mělo požadovat menší míru detailu než doposud. „Mnohem větší důraz bude kladen na komplexnost projektů – tedy zahrnutí stavebních úprav, obnovitelných zdrojů energie (OZE) nebo využití dešťové a šedé vody v rámci jedné žádosti. Čím více environmentálních opatření, tím vyšší míra podpory,“ dodává ředitel SFŽP. 

Dostat by se mělo na každého

Na co všechny tedy bude možné čerpat dotaci? „Především jde o projekty na snížení energetické náročnosti. Tedy komplexní či návazné stavební úpravy budov vedoucí ke zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy,“ popisuje Valdman. Dále je možné podpořit výměnu stávajícího zdroje využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii za kondenzační kotle nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla či chladu využívající zemní plyn. Součástí projektu může být i rekonstrukce otopné soustavy, systémy využívajících odpadní teplo, systémy nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla a vůbec jakákoli opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy ve všech aspektech jejího provozu. Zafinancovat lze i snížení energetické náročnosti jídelen a prádelen, instalaci obnovitelných zdrojů energií (fotovoltaických systémů), systémů na zadržování dešťové vody, zelené střechy či úpravu vnitřních prostor.

Co se týče výše dotace, Valdmann upozorňuje, že programy jsou svázané unijními pravidly. Počítají tedy s určitou mírou kofinancování, podpora se pohybuje mezi 50 až 85 procenty způsobilých výdajů. To může být problém zejména pro pro menší zdravotnická zařízení, která mají nižší obrat a jsou závislá na příjmech z veřejného zdravotního pojištění.

„Evropská komise vnímá jakékoli opatření zaměřené na energetickou úsporu nebo OZE jako něco, co šetří peníze nebo dokonce generuje příjem například prodejem přebytků. Má to být tedy nástroj s minimální dotací, protože je v zásadě samofinancovatelný. My s tím úplně nesouhlasíme a snažíme se jim vysvětlit, že podpora ve výši 50 procent je opravdu minimální a stát by měl být schopen v kombinaci s dalšími nástroji přispět více,“ vysvětluje Valdman. To se po jednání s ministerstvem financí skutečně podařilo zařídit a souběh více finančních nástrojů u jednoho projektu je nyní podle něj možný. To byl ostatně také jeden z důvodů, proč se podmínky, na co je možné čerpat, maximálně rozšiřují. „Chceme vám platit prakticky cokoli, co může generovat nějakou úsporu,“ konstatuje Valdman.

Čerpat peníze mohou veřejné i ryze soukromé subjekty, na něž se však váží přísnější pravidla ohledně poskytování veřejné podpory. Žadatelům z řad nemocnic, případně jejich zřizovatelům, je umožněno čerpat podporu v režimu kompenzace za tzv. závazek veřejné služby. „Lze to využít na všechny typy opatření. Alternativně lze čerpat podporu de minimis nebo odpovídající podporu pro nepověřené poskytovatele. Vždy se snažíme najít cestu. Díky komplexu programů by tu neměl být subjekt, který by nemohl podporu čerpat,“ ujišťuje ředitel SFŽP.

EPC je dobrá cesta

Místopředseda představenstva společnosti Advance Energo a.s. Filip Ovčačík. Foto: Radek Čepelák

Už před více než rokem jsme ve Zdravotnickém deníku psali o tom, že osvědčenou metodou, jak se se složitými projekty energetických úspor úspěšně vypořádat, jsou smlouvy o garantovaných energetických úsporách (Energy Performance Contracting – EPC). Jde o typ smluvního vztahu, kdy návrh a realizaci celého projektu má plně na starosti dodavatel vzešlý z výběrového řízení. Zákazník posléze projekt splácí z výsledných úspor. Ty jsou formulovány v kilowatthodinách, krychlových metrech plynu či vody a gigajoulech tepla. Měří se, co se uspořilo, a přepočítá se to na cenu, přičemž se pracuje s referenční cenou výchozího roku. „Úspory jsou garantovány smluvně a jsou prokazatelné díky využití energetického managementu,“ vysvětluje Filip Ovčačík, místopředseda představenstva společnosti Advance Energo a.s. 

Ve výběrovém řízení se tedy soutěží na celkovou ekonomickou výhodnost, nikoli na cenu. „Kritéria pro výběr nejvýhodnější nabídky tak mohou být nastavena například takto: roční výše zaručených úspor paliv a energie – 50 procent, nabídková cena – 40 procent, podíl zadavatele na nadúspoře (reálně dosažené úspoře nad garantovanou úsporu) – 10 procent,“ navrhuje Ovčačík. I díky tomu se pak podle něj z EPC nestanou „převlečené stavební zakázky“, protože nabídnou rozumný poměr mezi technologií, která přináší úsporu, a stavební částí.

V rámci současného OPŽP je nebo bude realizováno 34 projektů formou EPC, z toho 21 projektů ve zdravotnických zařízeních. Konkrétní zkušenosti mají například nemocnice v Jihlavě, Českém Těšíně, České Lípě nebo Nemocnice Pardubického kraje. „Je to dobrá cesta. Náš projekt EPC z roku 2011 je úspěšný, byl oceněn u nás doma i v Evropě,“ konstatuje ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Ten by do budoucna ocenil, kdyby se firmy, které se tímto zabývají, certifikovaly. „Pokud se soutěží jen na cenu, mohou se přihlásit společnosti, které s tím nemají dostatečnou zkušenost,“ upozorňuje.

Ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Foto: Radek Čepelák

Podle Tomáše Gottvalda, generálního ředitele a předsedy představenstva Nemocnice Pardubického kraje, a.s., je nutné u projektů EPC vždy dobře definovat potřebné parametry, aby docházelo k férovému vyhodnocení. „Někdy se nám efektivita měřila složitě,“ dodává svou zkušenost.

Přímo řízené organizace mají problém

V případě EPC neplatí jednoduchý princip „dodáš-zaplatím“. Proto skrývá tato forma projektu z hlediska administrativy financování svá úskalí. „Měli jsme hodně jednání s ministerstvem financí, které mělo problém s certifikací finančních prostředků. Neměli totiž potřebné faktury za konkrétní práce. Nakonec se to ale podařilo vyjednat,“ popisuje Petr Valdman.

S jiným problémem se potýkají zdravotnická zařízení přímo řízená ministerstvem zdravotnictví, tedy státem. Pokud smlouvu na projekt EPC uzavřou například zmíněné Nemocnice Pardubického kraje a.s., jejichž zřizovatelem je kraj, nese závazek splácení tato společnost. Pokud však nemocnici zřizuje stát, vykládá ministerstvo financí tento způsob financování jako skryté zadlužování státu.

„Měli jsme s ministerstvem financí řadu jednání,“ popisuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „To vnímá EPC jako dodavatelský úvěr zadlužující stát, který je ze zákona ručitelem. Je proto velmi obezřetné.“ Podle Vojtěcha se již nicméně podařilo nastavit určitý proces, který umožňuje EPC využít. Je však poměrně administrativně náročný a vyžaduje souhlas resortu financí.

„U národních investic tak EPC metodu již využily například Ústav pro péči o matku a dítě, psychiatrická nemocnice v Kosmonosích nebo psychiatrická nemocnice v Kroměříži. Dodavatel to zajišťoval na své jméno a ručil za riziko neúspěchu,“ uvedl Vojtěch. U evropských projektů se to pak týká například pražské Thomayerovy nemocnice, Revmatologického ústavu, nemocnice Na Homolce nebo Fakultní nemocnice Motol. „V těchto případech byla metoda EPC využita buď jako finanční nástroj, tedy dodavatelský úvěr na financování vlastních zdrojů, nebo jako garanční nástroj k zajištění energetické úspory. Stále to však není tak hladké, jak bychom si představovali,“ říká ministr.

Velmi by podle něj proto pomohlo, kdyby se také SFŽP a ministerstvo průmyslu a obchodu pokusily přesvědčit ministerstvo financí o tom, že EPC dává smysl i pro tato zařízení. „Stále to totiž není něco, co bychom našim přímo řízeným organizacím prioritě doporučovali k využití,“ uzavírá ministr.

Havlíček: Pokud je to bariéra, je to špatně

„EPC je výborný nástroj. Chceme ho podporovat a byli bychom rádi, kdyby ho využívalo více institucí,“ konstatoval v úvodu konference Energetika ve zdravotnictví ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Byl proto poměrně překvapen, když uslyšel o problémech zdravotnických zařízení vlastněných státem. „Slyším to poprvé. Z byznysového úhlu pohledu to není dluh, ale investice do majetku. Prověřím to, i mě osobně to zajímá. Pokud by toto měla být bariéra, je to špatně,“ prohlásil ministr.

Zleva: Ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby Josef Hendrych, generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald, obchodní ředitel Veolia Česká republika Jakub Tobola, vicepremiér Karel Havlíček, vydavatel Zdravotnického deníku a moderátor Ivo Hartmann, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, náměstek ředitele FN Ostrava Marek Tabašek. Foto: Radek Čepelák

„Je to investice, která se splácí z budoucích úspor. Nevím o tom, že by s tím ministerstvo financí mělo problém,“ říká k tomu taktéž překvapený Petr Valdman a dodává: „Tento model financování dlouhodobě podporujeme, je to metoda budoucnosti.“

Podle Lukáše Veleva by obecně pomohlo, kdyby si stát udělal jasno v tom, kam směřuje a co vlastně chce podporovat. Nemocnice budou vždy poměrně významným spotřebitelem energií a stát by se na to měl podle něj zaměřit sám a nespoléhat se donekonečna jen na dotace z Evropy. „Měla by vzniknout koncepce podpory subjektů, které jsou státem řízené nebo žijí z veřejných prostředků. Musíme myslet na obnovování a udržování technologií i do budoucna,“ uzavírá Velev.

Konference Energetika ve zdravotnictví se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera Veolia Česká republika a. s. a partnerů Pražská energetika a. s., Advance Energo a. s. a Lama solar technologies s. r. o.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter