Slib práce, jednosměrná letenka a nový začátek v Rusku. Tak vypadá nabídka, která podle informací ukrajinské vojenské rozvědky láká některé Afričany. Realita se ale po příletu do Moskvy mění ve ztrátu dokladů, nemožnost návratu a tlak na podpis vojenské smlouvy. Případ nigerijského muže, který skončil na frontě v Charkovské oblasti, patří mezi konkrétně popsané příklady tohoto postupu.
V Charkovské oblasti podle ukrajinské vojenské rozvědky GUR zemřel 34letý nigerijský občan Ayebusiwa Olabode Victor. Do konfliktu se dostal poté, co koncem února podepsal kontrakt s ruskou armádou poblíž obce Grafskoye.
Následoval zhruba týdenní výcvik
Podle zveřejněných informací se během něj objevovaly sliby „lehce vydělaných peněz“. Krátce po výcviku byl nasazen do bojové zóny, kde zemřel. Jeho případ zapadá do širšího rámce, který ukrajinské zdroje spojují s náborem občanů Nigérie do ruských ozbrojených sil.
Jak funguje nábor přes sociální sítě
Nigerijské ministerstvo zahraničí vyjádřilo obavy z nelegálního verbování svých občanů do zahraničních konfliktů. Reagovalo poté, co se objevily informace o osudech dalších nigerijských občanů, kteří skončili v ruských ozbrojených silách. Krátce poté podepsal kontrakt i Ayebusiwa Olabode Victor, zhruba týden po oficiálním varování nigerijských úřadů.
Podle zveřejněných informací probíhá nábor přes sociální sítě, zejména Facebook a WhatsApp. Inzeráty nabízejí práci v Rusku a slibují stabilní příjem. Po příletu do Moskvy kontaktují příchozí zprostředkovatelé. Ti jim odeberou pasy s odůvodněním administrativního zpracování a ubytují je v hotelech.
Během několika dní se podle těchto informací ukáže, že pracovní nabídky neexistují, víza jsou zrušená a návrat domů není možný.
Tlak na podpis kontraktu
Lidé se následně ocitají v situaci, kdy čelí volbě mezi deportací s dluhy, vězením nebo podpisem smlouvy s ruským ministerstvem obrany. Často navíc nerozumí obsahu smluv kvůli jazykové bariéře. Podle dostupných údajů podepsalo kontrakt s ruským ministerstvem obrany minimálně 215 nigerijských občanů. Nejméně 25 z nich je vedeno jako zabitých nebo nezvěstných.
Ruská strana prostřednictvím svého velvyslance v Nigérii Andreje Podoliševa popírá, že by se na nelegálním verbování podílela. Zároveň ale popsaný mechanismus – inzeráty, sociální sítě, zprostředkovatelé, odebrání dokladů a následný tlak na kontrakt – opakovaně vystupuje v informacích ukrajinských zdrojů.
Ukrajinská vojenská rozvědka GUR proto vyzývá občany Nigérie, aby se vyhýbali těmto náborovým strukturám a využili projekt „Chci žít“, který slouží jako informační a záchranný kanál.
