INZERCE

Whistleblowery by měli chránit „prošetřovatelé“

Ministerstvo vnitra přichystalo vyhlášku, která řeší „whistleblowing“ pro účely zákona o státní službě. V každém úřadě vznikne povinnost ustavit tzv. prošetřovatele, který bude přijímat podání o protiprávním jednání osob ve služebním poměru. 

Whistleblower („ten, co píská na píšťalku“) – v poslední době velmi skloňovaný termín, který neměl v českém právním řádu dosud svoji přesnou podobu a který představuje toho, kdo upozorní na nekalé praktiky svých nadřízených, popřípadě spolupracovníků. Trendem v některých zemích je takové zaměstnance ochraňovat před případnou šikanou či výpovědí z práce. Pokud vláda schválí nejnovější návrh ministerstva vnitra, přidá se k těmto zemím i Česká republika. Alespoň co se státní správy týče.

Ministerstvo vnitra totiž poslalo do připomínkového řízení vyhlášku, která řeší „whistleblowing“ pro účely zákona o státní službě. V každém úřadě tak bude povinnost ustavit tzv. prošetřovatele, který bude přijímat podání o protiprávním jednání osob ve služebním poměru.

Protiprávní jednání může podle autorů zahrnovat například korupci, nehospodárné nakládání s prostředky, jiné porušení právních či služebních popřípadě vnitřních předpisů. Prošetřovatel bude mít lhůtu 30 dnů (v závažných případech je možné ji o dalších 30 dnů prodloužit), během kterých musí podání prošetřit a v případě, že bude oznámení důvodné, spravit o něm vedoucího služebního úřadu, na ministerstvech a Úřadu vlády státního tajemníka, v sekci pro státní službu pak náměstka pro státní službu. Ti jsou pak povinni provést opatření podle povahy dané věci.

Prošetřovatel náměstka pro státní službu navíc přijímá a prošetřuje oznámení na všechny vedoucí služebních úřadů a státní tajemníky. Naopak prošetřovatel při Úřadu vlády podle této vyhlášky přijímá a prošetřuje podání na náměstka pro státní službu a jím určené prošetřovatele. Jeho příslušnost je dána i tehdy, je-li napadena nestrannost prošetřovatele při sekci náměstka pro státní službu.

Prošetřovatelé – osoby „znalé terénu“

Ministerstvo vnitra předpokládá, že jako prošetřovatelé budou ustanoveny osoby, „jejichž osobnostní, profesní a morální úroveň bude zaručovat skutečně efektivní plnění povinností z této funkce vyplývajících“. Prošetřovatelé budou ve služebním poměru a budou tak povinni dodržovat veškeré povinnosti zákonem o státní službě stanovené pro výkon služby a ponesou odpovědnost za případné porušení těchto povinností.

Jistou míru rizika jejich nezávislosti je ale možné spatřovat v tom, že budou muset každoročně podávat „hlášení“ ministerstvu vnitra. To samo v důvodové zprávě píše o „určité míře kontroly“: „Zpětná vazba, tedy i určitá míra kontroly nad činností prošetřovatelů, bude zajištěna stanovením povinnosti prošetřovatelům podávat ministerstvu vnitra každoročně zprávy o činnosti, obsahující základní údaje o činnosti prošetřovatelů v uplynulém roce“.

Anonymy vítány

Prošetřovatel je povinen zajistit maximální ochranu identity podavatele, anonymní vyšetřování podle vyhlášky předpokládá zvláštní vedení agendy mimo spisovou službu daného úřadu. Ta pamatuje i na anonymní podání – pro tyto účely bude na každém úřadě zřízena speciální schránka, přičemž přístup k ní musí být zajištěn tak, aby byla zajištěna maximální anonymita podavatele.

Základním předpokladem je ochrana podavatele, který nesmí být v souvislosti se svým oznámením jakkoliv perzekvován a tato ochrana se vztahuje i na osoby jemu blízké, leda by se podáním dopustil správního deliktu či trestného činu pomluvy. Ochrana se vztahuje i na případy úředníků, kdy se sice neprokáže pravdivost jejich podání, ale „u něhož, vzhledem k okolnostem, které mu byly v době podání oznámení známy, a znalostem, které v době podání oznámení měl, mohl být oprávněně přesvědčen o pravdivosti v něm uvedených tvrzení“.

„Navrhovaná právní úprava nemá za úkol chránit oznamovatele, kteří učiní úmyslně nepravdivá oznámení. Na druhé straně by však ochrany měli požívat oznamovatelé, kteří učiní o určité skutečnosti oznámení v důvodném přesvědčení, že je pravdivé, ač se následně takové oznámení ukáže mylným,“ navrhuje ministerstvo. Ochrana se tedy nebude vztahovat ani na oznamovatele, u nichž bude prokázáno, že podali oznámení zjevně nepravdivé a museli nebo měli si být s ohledem na své vědomosti a zkušenosti této skutečnosti vědomi.

tra-, článek vyšel v našem sesterském deníku Česká justice