Spojené státy americké, Švédsko, Litva a překvapivě i Egypt. Tyto čtyři země si zaslouží pochvalu, protože od únorové ruské invaze na Ukrajinu nejvíc omezily dovoz paliv z Ruska. Naopak titul „oportunisté roku“ patří Indům, kteří skokově navýšili nákup ruské ropy a přispívají tím k financování militaristického režimu Vladimira Putina.
Přístupem jednotlivých zemí k nákupu ropy, ropných produktů, zemního plynu a uhlí z Ruska se zabývá analýza „Financing Putin’s war on Europe: Fossil fuel imports from Russia in the first 100 days of the invasion“ (Financování Putinovy války v Evropě: Dovoz fosilních paliv z Ruska během prvních 100 dnů invaze), kterou zpracovalo Centrum výzkumu energetiky a čistého ovzduší (CREA) se sídlem ve finských Helsinkách.
Co se týká procentuálního snížení, Spojené státy zcela zastavily dovoz ruské ropy i ropných produktů. Málem se to povedlo i Švédsku, avšak jeho nákupy paliv z Ruska byly objemově nevýznamné. Více než 50procentního poklesu v objemu importu fosilních paliv z Ruska dosáhlo také Polsko, Litva, Estonsko, Japonsko, Finsko, Španělsko a Egypt. Srovnání se týká údajů za květen ve srovnání s únorem letošního roku.
Jiné pořadí vznikne, pokud se podíváme na snížení vyjádřené absolutní částkou v penězích. Tady vede Polsko, které posílá do ruských bank na platbách za fosilní paliva o 30 milionů eur za den méně než před válkou. Další pozice patří Spojeným státům a Turecku, které import paliv z Ruska dokázaly srazit o zhruba 20 milionů eur denně.
Putinova denní tržba: 883 milionů eur
Problém se v tom, že to stále nestačí. Navzdory poklesu objemu dodávek vydělává Rusko na exportu paliv víc než před rokem. Studie CREA uvádí, že v loňském květnu dosahovaly exportní příjmy Putinova režimu za tento vývoz 633 milionů eur denně, letos už je to 883 milionů eur (22 miliard korun) za den.
Sankce proti Rusku totiž některé země sabotují a naopak profitují z nákupu ruské ropy se slevou. Týká se to hlavně Indie, která skokově navýšil nákup ruské ropy a do Moskvy tak posílá navíc 70 milionů eur denně. Nákup fosilních paliv z Ruska od února navýšila – i když v menším rozsahu – také Čína, Spojené arabské emiráty, Francie, ale také země střední Evropě. Studie konkrétně jmenuje Českou republiku, Slovensko a Rakousku, které musely ve snaze naplnit skoro prázdné podzemní zásobníky navýšit odběr ruského plynu.
Na stejný jev upozornil již v minulém týdnu Ekonomický deník. Česká republika v březnu i dubnu zvýšila objem nakoupené ropy a zemního plynu z Ruska. Jen hodnota dovezeného plynu v dubnu dosáhla rekordních 27 miliard korun, meziroční zvýšení bylo skoro osminásobné.
Analýza CREA uvádí nejen země, ale i společnosti, které dál vesele nakupují ropu, uhlí a plyn z Ruska, jako by žádná válka nebyla. Jmenovitě zmiňuje rafinerie koncernů Exxon, Shell, Total, Repsol, Lukoil, Neste a PKN Orlen, které v květnu dál ve velkých objemech nakupovaly ruskou ropu. Přehled hanby obsahuje také jména japonských či tchajwanských elektrárenských společností, oceláren a chemiček, a také majitele indických ropných rafinerií.
Jak umravnit řecké rejdaře
Jako další subjekty, které se ve velkém podílejí na obchodu s ruskými palivy, studie uvádí přístavy v Rotterdamu a Antverpách, LNG terminály společnosti Fluxys ve Francii a Belgii a také řecké rejdaře, jejichž tankery mají zhruba poloviční podíl na lodní přepravě ruské ropy.
„Vývoz ruské ropy na nové trhy je možný díky řeckým a jiným evropským námořním dopravcům. Ruskou ropu přepravují na vzdálenější trhy, což zvyšuje počet tankerů potřebných pro přepravu. Jak se ukazuje, 80 procent tankerů přepravujících ruskou ropu do Indie nebo na Blízký Východ má evropské nebo americké vlastníky. Na tento problém by se Evropská unie měla zaměřit,“ doporučuje hlavní analytik CREA Lauri Myllyvirta.
Tento problém zčásti řeší šestý balík sankcí proti Rusku, který na přelomu května a června schválily země EU. Jeho hlavní prioritou je téměř úplné odbourání závislosti na dovozu ruské ropy do konce letošního roku.
David Tramba
