Sněmovní výbor pro obranu doporučil především hlasy poslanců vládní koalice Sněmovně schválit rozpočet ministerstva obrany pro příští rok. Předpokládané celkové výdaje ministerstva obrany by měly činit necelých 154, 4 miliardy korun. To je zhruba o 3,2 miliardy více proti letošnímu schválenému rozpočtu. Příjmy pak budou činit 8 155 426 281 korun. Letos by měla být naplněna 2 procenta HDP do obrany. Pro hlasovalo 8 poslanců z přítomných 14, 6 se jich zdrželo. Výbor čítá 16 členů. Rozpočet tak zamíří do „druhého čtení“. Pro rozpočet k překvapení svých spolustraníků z hnutí ANO hlasoval s představiteli vládní koalice předseda výboru Lubomír Metnar. Silná diskuse se rozehrála kolem nákupu 18 lehkých útočných vozidel od britské společnosti Supacat pro armádní speciály z 601. skupiny speciálních sil.
Pokud Poslaneckou sněmovnou rozpočet ministerstva obrany projde druhým i třetím čtením, Senátem, a podepíše jej prezident, předpokládané celkové výdaje by měly činit 154 395 235 248 korun. V následujících dvou letech by pak měly výdaje resortu růst, v roce 2026 na 160 miliard korun a v roce 2027 na 167 miliard korun.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) před členy výboru pro obranu označila rozpočet na příští rok za výrazně proinvestiční. Přes 66 miliard korun, tedy zhruba 42 procent, půjde na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury či informačních technologií.
„Prioritou ministerstva je zabezpečit financování strategických projektů,“ konstatovala Jana Černochová.
Strategickými projekty je například nákup středních transportních letounů Embraer C-390 Millenium, stíhaček F-35, pásových bojových vozidel pěchoty CV90, tanků Leopard 2A4. Na zajištění financování strategických projektů je v návrhu rozpočtu na příští rok vyčleněno 20,5 miliardy korun.
Posilovat budou také dělostřelci. Vojáci chtějí také pořídit nová obrněná vozidla a auta pro dělostřelecký pluk v Jincích. V následujících dvou letech by měla armáda obdržet celkem 62 francouzských houfnic Caesar v hodnotě 10 miliard miliard. V plánu jsou i nákupy podpůrných vozidel, například obrněných Ivec, které by měli získat i dělostřelečtí průzkumníci. Tento park by měla doplnit necelá třicítka Tatrovek pro dopravu dělostřelecké munice.
V plánovaném rozpočtu lze nalézt i nákupy pasivních radarů, satelitní komunikace či amerických vysílaček.
Plus dalších téměř 6 a půl miliardy
Ministryně obrany Černochová vnímá modernizaci armády jako zásadní prioritu s ohledem na bezpečnostní situaci v Evropě.
Připomněla, že rozpočet dosahuje 2 procent hrubého domácího produktu, což předepisuje nejen zákon o financování obrany státu, ale také uzavřený, a léta neplněný, závazek se Severoatlantickou aliancí.
Vyjma necelých 154,4 miliard korun z návrhu státního rozpočtu, je v dalších kapitolách rozpočtu vyčleněno ještě 6,4 miliardy korun. Celkově by tak výdaje na obranu v příštím roce měly dosáhnout necelých 160,8 miliard korun.
Členy výboru pro obranu včera zajímaly uznání položek zahrnutých do obranných výdajů, například stavby infrastruktury, mostů a podobně.
Ministryně před necelým měsícem upozornila, že není stoprocentně jisté, že NATO všechny položky uzná. Také včera zopakovala, že nevěří tomu, že NATO uzná vše, resort podle ní nicméně učinil maximum pro to, aby se počet neuznaných projektů významně snížil.
„Musí být to ponaučení pro příslušné resorty, ministerstvo financí, pro celou vládu, že není možné navrhovat položky, které nebudou uznány,“ doplnila.
Že Severoatlantická aliance neuzná všechny položky v obranných výdajích připustil před poslanci i náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Nárůst finančních prostředků pro armádu je podle něj ale velmi pozitivní. Řehka si také posteskl, že i navýšený rozpočet nebude vzhledem k podfinancovanosti armády z let minulých stačit na všechno.
Z důvodu možné války je to naše. Armáda chce mít jistý přístup k nemovitostem
Členové výboru také podpořili tu část novely o zajištění obrany státu, která navrhuje, aby nejvýznamnější vojenské objekty, například muniční sklady, byly do budoucna čistě ve vlastnictví státu. Výbor novelu podpořil legislativními či technickými úpravami.
Cílem předkládaného materiálu je zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i rozvíjet. A to v návaznosti na zhoršenou bezpečnostní situaci v důsledku války na Ukrajině, na kterou je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti Armády České republiky (AČR), kterou není možné zajistit bez funkčních vojenských objektů, které slouží například k uskladňování munice nebo výcviku a ubytování vojáků.
Vojenské objekty jsou v současnosti upraveny zákoně o ozbrojených silách, kde je uvedeno, že jsou majetkem státu. „Což ale fakticky neplatí. V současné době je situace taková, že některé strategické vojenské objekty, respektive pozemky pod nimi, které slouží k zajišťování obrany státu, nejsou ve výlučném vlastnictví České republiky, což představuje bezpečnostní riziko,“ tvrdí ministerstvo obrany.
Po roce 1990 totiž došlo díky navrácení majetku na základě restitučních zákonů (například zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku nebo zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí – pozn. red.) jejich původním vlastníkům, respektive jejich právním nástupcům. Došlo tedy k tomu, že vlastníkem vojenských objektů není pouze stát.
Soukromí vlastníci mohou s pozemky pod vojenskými objekty libovolně nakládat, například je prodat cizím státním příslušníkům nebo státům, požadovat nepřiměřeně vysoké nájemné nebo v horším případě podat žalobu na vyklizení nemovitosti.
Dále Česká republika nemůže tyto vojenské objekty rozvíjet (například zvyšovat jejich skladové kapacity, stavět nové budovy), což podle armády představuje významné riziko pro obranyschopnost.
Ministerstvo obrany navrhuje do novely zákona umožnění nákupu pozemků a staveb pro účely zajišťování obrany státu za cenu obvyklou, respektive v případech hodných zvláštního zřetele až jejího čtyřnásobku. Návrh také upravuje speciální účel pro vyvlastnění pro účely zajišťování obrany státu, který byl doposud upraven ve stavebním zákoně.
Kontroverzní Supacaty pro 601. skupinu speciálních sil
Poslanci řešili také také plánovaný a kontroverzní nákup 18 lehkých útočných vozidel od britské společnosti Supacat pro armádní speciály z 601. skupiny speciálních sil. Jde o nadlimitní veřejnou zakázku, která by měla realizována přímým oslovením společnosti Letecké přístroje Praha (LPP) jako výhradního zástupce vozidel Supacat. A řeší se především cena.
O této chystané akvizici se spekulovalo již dříve v souvislosti s politickým náměstkem Jany Černochové Františkem Šulcem. Ten v minulosti totiž držel vlastnický podíl ve firmě Robot Scientific, kde s ním poloviční podíl měla i společnost LPP zbrojařem Jiřím Sauerem.
František Šulc ale po nástupu na ministerstvo svůj podíl firmě a prodal a oznámil, že už dříve se kvůli možné podjatosti s ohledem na své dřívější podnikání vyloučil ze všech jednání, na kterých se vozidla od Supacatu řeší.
Výbor pro obranu včera přijal usnesení, že bere informace ministerstva obrany o kontraktu na vědomí. Ale ministerstvu, sekci vyzbrojování a akvizic, doporučil, aby byla zakázka realizována s ohledem na urgentní operační potřeby Speciálních sil Armády ČR.
Výbor vzal na vědomí i informace ministerstva obrany o 3D radiolokátorech MADR. Aktuálně fungují 4 z nich a zbývající taktéž 4 by měly být zaintegrovány v příštím roce.
„Na dnešní výbor jsme zařadili mnoho důležitých bodů včetně rozpočtu ministerstva obrany na rok 2025, nákup bojových vozidel, působení sil pro posílení obrany východní hranice, informace o 3D radiolokátorech MADR nebo velice důležitý zákon o kybernetické bezpečnosti. Některé body byly bezkonfliktní, ale bohužel u některých jsme se neshodli a probíhala divoká a dlouhá diskuze, jak v opozici tak v koalici. Jasně zaznělo, že 2 procenta na obranu nebudou v budoucnu dostačující. Vůči armádě a její modernizaci máme vyčíslený dluh přibližně přes 600 miliard. Náprava této situace nebude hned, ale požadavky ze strany NATO se z jasných důvodů navyšují. Situace ve světě jasně ukazuje, že tuto situaci nesmíme podcenit. Kybernetický zákon bude nepostradatelným nástrojem, jak zabezpečit kritickou infrastrukturu. Útoky v tomto prostoru jsou čím dál častější a mohou napáchat velké škody,“ okomentoval jednání výboru jeho místopředseda Josef Flek (STAN).
Jednotlivé kapitoly
Nyní podrobněji k rozpočtu ministerstva pro příští rok. Nejvyšší předpokládanou zkonzumovanou částku představují výdaje na obranu státu prostřednictvím Armády ČR, a to cca 116 miliard korun. Projekty jsou popsány výše.
Vytváření a rozvoj systému obrany státu vyjde na 19, 6 miliardy korun, zajištění strategického zpravodajství na 7, 28 miliard korun, zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil na 1, 1 miliardu korun.
Za zajištění dávek důchodového pojištění v resortu obrany vyplatí stát příští rok více než 5, 9 miliard, korun, na výsluhy poputuje 3, 6 miliard korun.
Zajištění státní sportovní reprezentace bude stát 7 a půl miliardy korun.
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci vyjdou státní kasu na více než 23 a půl miliardy, povinné pojistné placené zaměstnavatelem na téměř 8 a půl miliardy korun, výdaje na základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb vyjdou na více než 220 milionů.
Na platy zaměstnanců v pracovním poměru mimo služební poměr vydá stát přes 3, 7 miliard, na platy zaměstnanců ve služebním poměru poputuje téměř 17 a půl miliardy korun. Na platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě pak vydá stát 847 milionů.
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů budou činit více než 454 milionů korun, z toho 11 milionů bude hrazeno ze zahraničních prostředků.
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací bude podle odhadů rozpočtářů stát něco málo přes 333 milionů. Na účelovou podporu na specifický vysokoškolský výzkum nepoplyne ni halíř.
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie budou činit 123 a půl milionu korun.
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS – EDS, součást rozpočtového systému sloužící v oblasti programového financování pro komplexní řízení z tuzemských zdrojů státního rozpočtu financovaných investičních dotačních programů a akcí v nich realizovaných – SMVS, součást rozpočtového systému sloužící v oblasti programového financování pro souborné řízení z tuzemských i zahraničních zdrojů státního rozpočtu financovaných investičních výdajových programů a akcí v nich realizovaných organizačními složkami státu a příspěvkovými organizacemi v jejich působnosti – budou činit celkem lehce přes 66 miliard korun.
Národní kapitálové výdaje u ministerstva obrany klesnou dle predikcí o 11,8 miliard korun, tedy nejvíce ze všech resortů.
V rozpočtu se počítá s navýšením počtu vojáků z povolání o 1 100 a 100 míst obslužného aparátu. Jde o navýšení prostředků na platy ve výši 0,58 miliardy. „To vše v rámci pokračující realizace Koncepce výstavby Armády ČR,“ zní vysvětlení rozpočtářů.
Na nákup materiálu by mělo plynout téměř 10 miliard korun. Jen oděv, prádlo a obuv vyjdou na téměř 2 miliardy korun, energie na 0,8 miliardy, pohonné hmoty na téměř miliardu, služby na 7 miliard, služby v IT na 1, 2 miliardy, nájemné 1, 7 miliardy, výdaje na opravy a udržování na 7, 9 miliard a cestovné na 1 miliardu korun.
„V kapitole ministerstvo obrany se projevují především očekávané zvýšené výdaje na nákupy materiálu, na služby elektronických komunikací, na opravy a udržování a na ostatní výdaje jinde nezařazené. Nárůst souvisí s pořizováním nové techniky, nemovité infrastruktury a náboru personálu, kdy je třeba plánovat
odpovídající objem prostředků pro zabezpečení provozu, výcviku, údržby a oprav,“ vysvětluje se v návrhu zákona.
Ministerstvo obrany rozpočtuje také neinvestiční transfery podnikatelským subjektům v částce téměř 410 milionů korun, jedná se o transfery na řešení projektů obranného výzkumu a vývoje.
V kapitole Technologické agentury ČR jsou nově obsaženy výdaje na obranu státu ve výši 100 milionů na nový program PRODEF ministerstva obrany.
Jan Hrbáček
