INZERCE

Licenci na BVP pro českou armádu bude držet ministerstvo obrany. Důvodem je, aby žádná soukromá společnost nemohla své postavení zneužívat například při jejich modernizaci, čehož se ministerstvo obrany obávalo. Foto: Ministerstvo obrany

Švédové počítají s tím, že na výrobě bojových vozidel pěchoty budou české firmy participovat více než slíbenými 40 procenty

České zbrojovky by se mohly na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 podílet ve větším objemu, než bylo ujednáno mezi českým ministerstvem obrany a švédskou společností BAE Systems Hägglunds. Tvrdí to resort Jany Černochové s tím, že švédská strana počítá s tím, že zapojení českých firem do zakázky bude dokonce významně přesahovat garantovaných 40 procent. Podepsaných už je pět smluv, celkově by se ale spolupráce mohla dotknout až třicítky českých zbrojařských společností.

Ministerstvo obrany podepsalo uplynulý týden smlouvu na pořízení 246 kusů bojových vozidel pěchoty (BVP) v sedmi modifikacích společně s 29 kusy dílenských vozidel, se sadou náhradních dílů, školením personálu, výchozí logistickou podporou, simulátory, trenažery, municí pro zaškolení či právy duševního vlastnictví.

Celková cena celého předmětu zakázky je 59,7 miliardy korun včetně DPH (49,3 miliardy korun bez DPH – pozn. red.).

Velký ohlas vzbudilo podepsání inflační doložky, která může cenu kontraktu navýšit. Někteří zbrojařští insideři se pozastavovali nad tím, proč byla v projektu zaimplementována, když to podle nich dříve běžnou praxí nebylo. To ovšem ministerstvo obrany vyvrací.

„Není pravda, že to nebylo běžnou praxí. Inflační doložka je součástí řady kontraktů ministerstva obrany a její zohlednění plně odpovídá současné ekonomické realitě v dodavatelských řetězcích. Zohlednění inflace není v tomto kontraktu provedeno klasickou inflační doložkou, ale indexací řady proměnných, což lépe odráží změnu nákladů skutečně spojených s výrobou bojových vozidel pěchoty. Cena se bude průběžně upravovat v závislosti na vývoji ceny práce a dalších vstupů, zejména cen surovin a polotovarů nezbytných pro výrobu a obecně subdodávek z různých zemí. Podle predikcí, které si ministerstvo obrany zpracovalo, by indexace ceny mohla kontrakt za sedm let jeho trvání navýšit v jednotkách miliard korun. Přesnou sumu však bude možné vyčíslit až zpětně, protože bude závislá na aktuálním ekonomickém vývoji v zemích, z nichž budou subdodávky pocházet,“ uvedla k otázkám Ekonomického deníku Simona Cigánková z ministerstva obrany.

Podle ní šlo o ekonomičtější přístup, než kdyby resort Jany Černochové (ODS) souhlasil s tím, že se cena hned v základu zvýší o předpokládanou (avšak nijak přesně určitelnou) míru inflace v následujících letech.

„Vzhledem k aktuální výši inflace a obavám, které všude vzbuzuje, je prakticky jisté, že bychom zaplatili podstatně víc, než když budeme cenu navyšovat o reálné dopady různých konkrétních indexů, protože navýšení ceny by odráželo i obavy švédské strany z celosvětového růstu cen, došlo by tedy k nacenění příslušných rizik. Náš postup nám dává jistotu, že navíc zaplatíme jen tolik, o kolik ceny vstupů do výroby reálně vzrostou,“ doplnila Cigánková.

Více než 40 procent české participace

Konkrétní podobu průmyslové spolupráce s českými zbrojovkami má na starosti společnost BAE Systems Hägglunds, která je coby výrobce vozidel integrátorem zapojení českého obranného průmyslu do zakázky.

Švédové se ve smlouvě zavázali, že zapojení českého obranného průmyslu dosáhne alespoň 40 procent z hodnoty kontraktu.

„Švédská strana však počítá s tím, že zapojení českých firem do zakázky bude dokonce významně přesahovat garantovaných 40 procent. Nicméně bavíme se o celé době trvání kontraktu, to jest sedmi letech, během nichž bude zapojení českých firem průběžně auditováno. Potvrdit tedy v tuto chvíli nominální částku získanou aritmetickým propočtem nedává žádný smysl,“ reaguje dále zástupkyně ministerstva obrany na otázky Ekonomického deníku.

„Ministerstvo obrany konkrétní podíly subjektů českého obranného průmyslu nestanovuje, ty jsou závislé na konkrétních jednáních mezi švédskou stranou a jednotlivými podniky obranného průmyslu. Smlouva mezi Českou republikou a Švédskem však obsahuje závazek švédské strany, že se český obranný průmysl bude na zakázce podílet minimálně ze 40 procent. V případě nedodržení tohoto závazku by následovaly sankce,“ tvrdí dále Simona Cigánková. 

Ministerstvo Ekonomickému deníku nechtělo poskytnout vyžádanou kopii smlouvy se švédským výrobcem z toho důvodu, že obsahuje řadu ustanovení podléhajících obchodnímu tajemství a rovněž řadu informací, jejichž uveřejnění může být nevýhodné pro obranu České republiky.

Pět hlavních českých dodavatelů

V souvislosti s hlavní smlouvou bylo podepsáno i ujednání mezi BAE Systems Hägglunds a státní zbrojovkou VOP CZ z Nového Jičína, která má být českým integrátorem vozidla.

„Smlouva již podepsána byla, stejně jako se zbylými čtyřmi hlavními českými subdodavateli VR Group (dcera státních leteckých opraven LOM Praha – pozn. red.), Excalibur Army (z impéria CSG Michala Strnada – pozn. red.), Meopta – optika a Ray Service. Na detaily smluvního vztahu se musíte ptát těch subjektů, které tento smluvní vztah uzavřely, ne ministerstva obrany. Platí, co bylo uvedeno výše, tedy že integrátorem zapojení českého průmyslu do zakázky je společnost BAE, která ministerstvu obrany garantuje čtyřicetiprocentní podíl zapojení českých firem,“ zareagovalo na další z otázek Ekonomického deníku ministerstvo obrany.

Ekonomickým deníkem oslovené firmy už úzký kontakt se švédským výrobcem potvrdily.

Smlouvá má i pojistku, kdyby švédský partner smluvený podíl českého průmyslu nedodržel.

Některým českým zbrojařům chybějí podrobnější informace

„V případě nedodržení závazku by následovaly smluvní pokuty. Neočekáváme však, že bychom k tomuto kroku museli přistoupit, a to i s ohledem na to, že Švédové počítají dokonce s vyšším zapojením českých společností. Pro vyloučení pochybností však uvádíme, že smluvní pokuta by následovala, pokud by se Švédům nepodařilo dosáhnout garantovaných 40 procent zapojení. Ve smlouvě je vytvořen robustní kontrolní mechanismus, jak plnění závazku na průmyslovou spolupráci ohlídat,“ dodává resort Jany Černochové.

Někteří čeští zbrojaři přitom krátce před uzavřením smlouvy vyslovili obavy, že participace českého průmyslu nemusí být tak vysoká, jak bylo ministerstvem obrany přislíbeno. Ozvali se také zákonodárci s tím, že podrobnosti kontraktu nebyly projednány na půdě sněmovního výboru pro obranu.

„Ministerstvo obrany s námi tuto věc vůbec nekomunikuje, dokonce všechno jednání přesunulo do nějakého režimu, což nám nepřipadá běžné. Utajovat a dostávat do režimu lze pouze technicko-taktická data, ale určitě ne objem realizovaných subdodávek, jaké jsou podmínky smlouvy, splatnosti, penále. Nevidím důvod, proč by to mělo být v utajovaném režimu,“ reaguje na informační zdrženlivost ministerstva obrany předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Podle něj například jiné smlouvy s českými dodavateli armády v takovém režimu nejsou.

„Přitom BAE Systems říká, že dodávat bude více než třicítka českých firem, ale my nevíme, co budou dodávat. Jedna věc je, že nabídnou práci typu: vyvrtej díru a ohni plech, a druhá věc je práce na vývoji, to je úplně jiná kategorie. Když jsem byl na veletrhu IDET, zastavovala mně řada lidí z českých firem, že mají pocit, že by na výrobě BVP mohli mít nějakou práci, a že jí nemají,“ podotýká k absentujícím podrobnějším poznatkům Jiří Hynek.

Hlavní smlouvy byly uzavřeny dvě, jedna je dvoustranná obranná uzavřená mezi Českou republikou a Švédskem zastoupeným švédskou vládní agenturou pro vyzbrojování FMV. Druhá je trojstranná kupní mezi Českou republikou, FMV a výrobcem BAE Systems Hägglunds AB, která se týká přímo pořízení vozidel CV90. FMV má mimo jiné kontrolovat kvalitu. V celkové ceně jsou zahrnuty i náhradní díly a další příslušenství či školení.

Licenci na BVP pro českou armádu bude držet ministerstvo obrany. Důvodem je, aby žádná soukromá společnost nemohla své postavení zneužívat například při jejich modernizaci, čehož se ministerstvo obrany obávalo.

Přímý nákup pásových BVP formou přímého oslovení švédské vlády schválil kabinet po zrušení výběrového řízení na svém zasedání 20. července 2022. Tržní konzultace se švédskou a též slovenskou stranou začala na počátku loňského září a týkaly se zejména otázek licenční a sublicenční politiky, způsobu financování projektu, technických parametrů, nákladů životního cyklu, servisu a programu průmyslové spolupráce a struktury budoucích smluv.

Jan Hrbáček