Podpis smlouvy na nákup bojových vozidel pěchoty, které mají nahradit zastaralé sovětské BVP se kvapem blíží. Spolu s ním se ale objevuje řada otázek, jak bude vypadat participace českého obranného průmyslu. Ministerstvo obrany je kvůli citlivosti vyjednávání na informace skoupé a tak prosakují ven pouze zákulisní informace. „Požadované informace jsou citlivé,“ tvrdí resort Jany Černochové. Z dosud dostupných informací je zřejmé, že český zbrojní průmysl do zakázky zapojen bude, otázkou je ale nakolik. Podle původních předpokladů měl být průmyslový podíl českých firem na zhruba 40 procentech zakázky, což obnášelo cca 20 miliard korun. Intenzivní jednání se švédskou stranou připustily zatím oficiálně dvě české společnosti: přerovská Meopta a Ray Service ze Starého Města.
Ministerstvo obrany finišuje s řešením nabídky na nákup bojových vozidel pěchoty od švédské společnosti BAE Systems. Podpis smlouvy očekává resort Jany Černochové (ODS) do konce května, jak ministerstvo potvrdilo na svém webu.
Na konci loňského prosince bylo podepsáno memorandum o porozumění. Dokument potvrzuje shodu všech tří stran – českého ministerstva obrany, švédské vládní vyzbrojovací agentury FMV a švédského výrobce bojových vozidel pěchoty, společnosti BAE Systems, na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90.
Armáda chce koupit 210 bojových vozidel pěchoty, které mají nahradit již notně zastaralá bojová obojživelná pásová vozidla, která byla vyvinuta ještě v Sovětském svazu.
Ministerstvo obrany předpokládá, že za BVP zaplatí necelých 52 miliard korun. V poslední době se objevily spekulace o možném navýšení počtů BVP o dalších 36 kusů, navýšení pořizovací ceny, ministerstvo obrany se k tomu zatím kvůli vyjednávání nevyjadřuje. Někteří čeští zbrojaři přitom vyslovili obavy, že participace českého průmyslu nemusí být tak vysoká, jak bylo ministerstvem obrany přislíbeno.
„Z ministerstva obrany nemáme žádné informace tohoto druhu. O možných českých dodavatelích se dozvídáme pouze ze zákulisních informací. Ale jaké konkrétní práce a v jakém objemu jsou připraveny, není známo,“ říká například předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek.
Asociace přitom po ministerstvu u velkých zakázek se zahraničním podílem vždy žádala, aby ještě před podpisem smlouvy zahraničního dodavatele byly veškeré detaily ohledně podílu práce domácích průmyslu na dané zakázce známy nejen odborné veřejnosti, ale také zasmluvněny alespoň ve formě smluv o budoucí smlouvě.
„Také jsme požadovali, aby metodika výpočtu podílu práce domácího průmyslu vycházela z přidané hodnoty. Vždy bylo riziko, že se zahraniční dodavatel bude snažit do naší země přesunout jednoduchou práci typu nevyučeného zaučíme. Ale my jsme vždy požadovali, aby se na práci mohli podílet univerzitně vzdělaní a vysoce kvalifikovaní pracovníci. Jedině vysoce kvalifikovaná práce pro český průmysl je bezpečnostním i ekonomickým přínosem pro náš stát,“ pokračuje Jiří Hynek.
Podle Hynka je v zájmu České republiky, aby objem práce pro český domácí průmysl byl co největší.
„A měl by se týkat především těch částí, které jsou klíčové pro udržení bojeschopnosti techniky. V době válečného konfliktu bude totiž fungovat pouze to, co zajistíme vlastním průmyslem. Kromě bezpečnostního pohledu je nutno brát na zřetel i efekt ekonomický. V době obrovského deficitu státního rozpočtu je velkým přínosem, že u zakázek pro domácí obranný průmysl se 45 procent vydaných prostředků vrací během jednoho roku státu zpět ve formě daní a dalších odvodů. Proto by na tom, aby ministryně obrany zajistila český podíl ještě před podpisem hlavní smlouvy se zahraničním dodavatelem měla trvat nejen AOBP, ale také ministerstvo financí,“ tvrdí Jiří Hynek.
„Nemáme žádné oficiální informace od ministerstva obrany o tom, v jakém stavu se zajištění práce pro český průmysl nachází. Ohledně podpisu smlouvy o dodávkách BVP pouze víme z prohlášení ministryně obrany, že by k tomu mělo dojít do konce května 2023,“ uzavírá Jiří Hynek.
Ministerstvo obrany je informace s ohledem na finišující vyjednávání skoupé. I informace pro poslance z výboru pro obranu ministerstvo zavázalo utajením.
„Z příslušné odborné sekce nám sdělují, že vzhledem ke stavu vyjednávání pořízení BVP nepovažují za vhodné informace tohoto druhu sdělovat. V tuto chvíli jsou požadované informace citlivé a byly předmětem jednání Výboru pro obranu Parlamentu ČR ve vyhrazeném režimu. Z těchto důvodů se tedy nebudeme k uvedeným otázkám vyjadřovat. S díky za pochopení,“ uvedla Simona Cigánková z tiskového odboru ministerstva obrany.
Jednáme, nebojte se
Ekonomický deník proto oslovil české zbrojařské firmy, zda vyjednávání o participaci na zakázce probíhají.
„Jednání se švédským partnerem stále probíhají, ale hlavní body spolupráce jsou již jasné, včetně objemu spolupráce, konkrétních produktů a finančního podílu. Nicméně, žádné konkrétní detaily nebudeme poskytovat, dokud smlouva nebude podepsána. Každopádně spolupráce spojená s programem CV90 pro CZ je pro Meoptu strategickým projektem s významným přínosem know-how,“ sdělil Ekonomickému deníku Chief Business Officer přerovské Meopty Pavel Šťastný.
„Můžeme však říci, že kromě spolupráce na českém projektu, jejíž podíl je z pohledu společnosti Meopta dle našeho očekávaní, jsme velmi potěšeni, že jsme také byli schopni vyjednat strategickou spolupráci se Saabem a BAE Systems Hägglunds na jejich dalších projektech. Meopta bude mít významný podíl na výrobě UTAAS zaměřovačů pro všechny nadcházející programy CV90 jak v CZ tak v zahraničí,“ dodává Pavel Šťastný.
„Ano, byli jsme osloveni. Jsme ve fázi dojednávání smlouvy a objemu produktů, které budeme dodávat,“ sdělil Ekonomickému deníku generální ředitel Ray Service ze Starého Města Jakub Gabriel. Ray Service se bude na akvizici BVP podílet dodávkou elektromechanických boxů a kabelových svazků.
Jak jsou české zbrojovky s přístupem švédských výrobců k jednání o jejich podílu na zakázce spokojeni?
„To budeme moci říct, až jak jednání dopadnou. Ministerstvo obrany zadefinovalo této fázi podíl českého průmyslu na této zakázce, bude však záležet na tom, jak bude toto ošetřeno v hlavní smlouvě. Aktuálně k tomu nemáme bližší informace,“ říká Jakub Gabriel a podotýká, jako další, k podpisu smlouvy by mělo dojít do konce května letošního roku.
Na otázku, jaká by měla být hodnota zakázky pro Ray Service pak Jakub Gabriel odpovídá: „Jelikož jednání stále probíhají, nemáme finální hodnotu zakázky, obecně se dá mluvit o vyšších stovkách milionů korun.
Stejně jako předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek si Jakub Hynek myslí, že smlouvy s českými dodavateli by měly být napevno dohodnuty a podepsány předtím, než české ministerstvo obrany podepíše s BAE a švédským královstvím smlouvu na dodávku BVP.
„Ano, myslíme si, že toto je správný přístup,“ uzavírá Jakub Gabriel.
„Musíme respektovat přání zakladatele (ministerstva obrany – pozn. red.) a do doby, než bude kontrakt připraven k podpisu a podpis realizován, nebudeme se nijak vyjadřovat k probíhajícím jednáním,“ zareagoval generální ředitel státní zbrojovky VOP CZ Marek Špok.
Ostatní oslovené české zbrojovky na otázky Ekonomického deníku nezareagovaly ani po urgenci.
Tendr nevyšel
S nabídkou na účast oslovilo v tendru ministerstvo ještě za éry Lubomíra Metnara (hnutí ANO 2011) čtyři firmy. O zakázku se ucházela švédská společnost BAE Systems se strojem CV90, německá firma Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a španělská společnost GDELS s obrněncem ASCOD. Německé konsorcium PSM s obrněncem Puma ze soutěže odstoupilo.
Předloni v červnu pak ministerstvo prodloužilo firmám termín pro podání závazných nabídek.
Loni v červnu ministerstvo obrany zaslalo třem účastníkům tendru nové podmínky jednání. Ministryně Jana Černochová poslance výboru pro obranu informovala, že pokud všichni uchazeči s podmínkami nevysloví souhlas, bude muset být tendr zrušen a bude zvolen jiný způsob výběru.
Resort tendr nakonec zrušil a vláda rozhodla, že ministerstvo nově osloví přímo švédského výrobce stroje CV90 BAE Systems.
Zástupci ministerstva obrany, švédské vládní vyzbrojovací agentury FMV a švédského výrobce bojových vozidel pěchoty, společnosti BAE Systems, pak na sklonku loňského prosince podepsali společné memorandum o porozumění. Dokument potvrzuje shodu všech tří stran na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90.
„Jednání ohledně pořízení švédských BVP CV90 bylo zahájeno na začátku září, podpis memoranda považuji za zásadní událost. Věřím, že brzy vyústí v podpis smlouvy samotné,“ komentovala dohodu ministryně obrany.
Podle náměstka pro řízení sekce vyzbrojování Lubora Koudelky, který memorandum za ministerstvo obrany podepsal, dokument představuje základní oblasti pro budoucí spolupráci mezi švédskou a českou stranou při provozování BVP.
Všechny strany se současně shodly, že vynaloží veškeré úsilí, aby dosavadní spolupráce vyústila v podpis smlouvy o pořízení BVP pro českou armádu.
Nabídka dorazila na začátku února.
„Vzhledem k probíhajícím jednáním a komplexnosti materiálu nebudeme o nabídce v tuto chvíli poskytovat bližší informace,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Česko a Švédsko ji mají podle memoranda uzavřít do 31. května 2023.
Stockholm Praze dodá podle dostupných informací nejen 210 vozidel v sedmi modifikacích v termínech dodávek podle operačních potřeb Armády České republiky, ale zajistí rovněž související služby včetně vojenského výcviku pro velitele, operátory a techniky a spolupráci obranných průmyslů obou států. Smlouva o dodávce CV90 bude také obsahovat konkrétní parametry bojového vozidla pěchoty.
„V memorandu je rovněž stanovena kupní cena, která nepřesáhne 51, 684 miliard korun (včetně DPH) a informace o dodávkách. Důležité je rovněž zapojení českého obranného průmyslu: To bude činit minimálně 40 procent z celkových nákladů na pořízení BVP,“ doplnil Koudelka s tím, že na území ČR se počítá s údržbou vozidel, kterou by měly kompletně provádět české firmy, včetně státního podniku VOP CZ. Memorandum obsahuje ujednání, podle kterého bude servisní smlouva sjednána samostatně.
O zahájení jednání o pořízení švédských vozidel CV90 od BAE Systems cestou mezivládní dohody rozhodla vláda v polovině července. ČR začalo se Švédskem (vládní agenturou FMV a výrobcem vozidel BAE Systems) jednat na začátku září. Jednání se konají průběžně a proběhly jich již dvě desítky.
Na konci loňského srpna Česká republika a Slovensko navíc uzavřely deklaraci, podle které budou při nákupu CV90 spolupracovat.
V případě pořízení stejných vozidel jak Českou republikou, tak Slovenskem, by vedlo k dosažení slevy pro oba státy. Bratislava podepsala kontrakt na dodávku 152 vozidel CV90 na sklonku minulého roku.
Česká armáda požaduje 210 vozidel v sedmi modifikacích (verzi bojovou, velitelskou, průzkumnou, ženijní, vyprošťovací, zdravotnickou a dělostřeleckou pozorovatelnu).
Bévépéčka, bevka
BVP-1 je sovětské bojové obojživelné pásové vozidlo BMP-1 (bojevaja mašina pěchoty) vyráběné v československé licenci. Je určeno pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motostřeleckých jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Na základě licenční smlouvy mezi Československem a SSSR z roku 1966 byla dodána výrobní dokumentace, na jejímž základě vznikla v roce 1968 ověřovací série vozidel BVP-1. Po změnách v konstrukci začala v roce 1970 sériová výroba, která pokračovala až do roku 1989. Celkem bylo v ČSSR vyrobeno 17 697 bojových vozidel pěchoty (z tohoto poštu bylo 402 velitelských BVP-1K). Z celkové produkce bylo asi 90 procent určeno na vývoz. Vozidla pro SSSR se vyráběla v ZŤS Dubnica nad Váhom (vyvezeno zhruba 5 100 kusů), zatímco pro ČSLA a export do dalších zemí se produkovala v PPS Detva (Podpolianské strojárně). Kromě států Varšavské smlouvy se vyvážela do Sýrie a Tunisu.
Jako první útvar ČSLA byl na BVP-1 v roce 1974 přezbrojen 49. motostřelecký pluk (msp), dislokovaný v Mariánských Lázních. V následujících letech (1975-1980) obdrželi BVP-1 57. msp Stříbro, 10. msp Janovice, 3. msp Louny, 79. msp Benešov, 62. msp Prachatice, 9. msp Znojmo, 5. msp Mikulov, 8. msp Bratislava a 63. msp Michalovce.
V roce 1981 byly z OT-62 na BVP-1 přezbrojeny všechny motostřelecké roty tankových pluků 1., 4. a 9. tankové divize. U zbylých tankových divizí toto přezbrojení proběhlo v roce 1982.
BVP-2 je bojové obojživelné obrněné pásové vozidlo, které bylo v Československu vyráběno na základě licence dle sovětského transportéru BMP-2. Stroj je určen pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly mechanizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Jeho výzbroj tvoří automatický kanón 2A42 ráže 30 mm, který je určen k ničení lehce obrněných vozidel protivníka, kulomet PKT ráže 7,62 mm a odpalovací zařízení protitankových řízených střel Konkurs. BVP-2 má instalované zařízení k ochraně posádky před tlakovou vlnou, pronikavou radiací, radioaktivním spadem a chemickými zbraněmi. Dále je vybaveno systémem 902V pro odpalování dýmových granátů (6 ks).
BVP-2 se v Československu sériově vyráběly od roku 1987 do roku 1989. Celkem bylo vyrobeno 344 kusů, z toho bylo do ČSLA zavedeno 280 kusů tohoto bojového vozidla.
Armáda provozuje pouze modernější BVP-2 – v aktivní službě se nalézá cca stovka vozidel ve třech praporech (jeden tankový a dva mechanizované – součást 7. mechanizované brigády), dalších 65 vozidel tohoto typu je uskladněno.
Jan Hrbáček
