INZERCE

Výběr zástupců státu do dozorčích funkcí má být průhlednější, poslanci a senátoři budou vyloučeni

Občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, o státním podniku, živnostenský zákon, zákon o střetu zájmů… a nejen tyto hlavní dokumenty popisují, jakým způsobem a za jakých podmínek se mají vybírat osoby do řídících a dozorčích orgánů institucí a firem s majetkovou účastí státu. Nejen roztříštěnost systému, ale taky pochyby o kompetentnosti některých nominovaných zástupců a neprůhlednost řízení je často cílem kritiky. Teď se to má změnit.

Na problémy při výběrových řízení neupozorňuje dlouhodobě jen veřejnost, ale od roku 2010 i Bezpečnostní a informační služba ve svých výročních zprávách. Výtky se týkají nejednoty personální politiky státu, ale i případných zákulisních dohod, politických tlaků a udělování tak zvaných trafik, ke kterým taková praxe nepomáhá.

Výběrová řízení by tak podle novinky, kterou na zadání vlády připravilo ministerstvo financí, měla nově dostat transparentnější podobu, objektivnější kritéria výběru a hlavně větší veřejnou kontrolu. Přispět by k tomu měl i Výbor pro personální nominace. Jemu by musely výběrové komise zdůvodňovat případně odchýlení od předem nastavených pravidel. Jeho nepolitické členy bude podobně jako u dalších poradních orgánů navrhovat a jmenovat vláda. Jejich seznam včetně profesních životopisů se objeví na webových stránkách Úřadu vlády.

Vyšší transparentnost má zaručit povinnost ministrů při hledání vhodného kandidáta vypsat výběrové řízení, jehož minimální parametry zákon také stanovuje – např. dostupnost informací na internetu minimálně 10 pracovních dní před uzávěrkou. Úřad taky bude muset stanovit kritéria, podle kterých bude kandidáty posuzovat a trvat na jejich splnění (obecně třeba bezúhonnost a bezdlužnost).

Zákon taky navrhuje, aby se poslanci a senátoři ještě 4 roky po skončení mandátu nemohli do podobných funkcí hlásit. Má se tak bránit právě tzv. přidělování trafik (např. výměnou za konkrétní hlasování). Materiál zdůrazňuje, že je-li takové pravidlo stanovené zákonem, nejedná se o diskriminaci.

Nová úprava by přitom měla zatížit státní rozpočet jen minimálně. Předkládací zpráva odhaduje náklady 700 tisíc korun ročně.

-Vanda Kofroňová-