Všichni obžalovaní v kauze kolem ostravského podnikatele Martina Dědice jsou vinni. Prohlásil to při vynášení rozsudku předseda trestního senátu Krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl. Soud zkonstatoval, že měl Dědic ovlivňovat veřejné zakázky. Týkaly se mimo jiné nákupu tramvají pro Dopravní podnik Ostrava nebo modernizace městské nemocnice. U všech obžalovaných lidí a firem tedy padnou tresty. Martin Dědic obžalobu od začátku procesu odmítá a tvrdí, že je nevinný. Totéž tvrdí zbývající obžalovaní. Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku.
Více než sedm let uběhlo od policejní razie, která tvrdě zasáhla ostravské politiky, převážně z řad ČSSD, a některé tamní podnikatele. V kauze má jít o ovlivňování zakázek. Policie označila za klíčovou osobu podnikatele a lobbistu Martina Dědice a obžaloba na této verzi setrval. Podle šéfa soudního senátu Igora Krajdla, ještě před vynesením rozsudku, nicméně vyšetřovatelé nepřinesli k soudu žádné přímé důkazy.
Policie a žalobci, a později i soud, se takzvanou kauzou Dědic zabývají od policejní razie z roku 2014. První hlavní líčení začalo v roce 2016.
Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky, což prokázaly odposlechy a monitoring telefonů. Podle soudu měl Dědic ovlivňovat zakázky od roku 2008 do roku 2014. K ovlivňování měl dle obžaloby, kterou soud přijal, využívat svých tehdejších kontaktů s ostravskými politiky z ČSSD. Soudce Igor Krajdl při čtení odůvodnění rozsudku mimo jiné zmínil exhejtmana Miroslava Nováka, Simonu Piperkovou, Vojtěcha Mynáře či Lumíra Palyzu, kteří v rámci Ostravy zastávali vlivné posty.
Žalobce ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Vít Koupil tvrdí, že podnikatel Martin Dědic měl nezákonným způsobem pomoci společnostem Pragoimex, Martek Medical Vostav Morava k vítězství v lokálních tendrech. Za to měl podle detektivů získat úplatky za cca 37 milionů korun. Ty měla inkasovat Dědicova firma Business Advisor, tvrdí vyšetřovatelé.
„Obžalovaný získal vliv na chod Městské nemocnice Ostrava a Dopravního podniku Ostrava. Prostřednictvím těchto vztahů získával informace o chodu společností a připravovaných veřejných zakázkách,“ prohlásil soudce Igor Krajdl.
Martin Dědic od počátku kauzy tvrdí, že je nevinný. To samé konstatovaly u soudu i společnosti, jež tvrdí, že mu platily za reálné poradenství. Policisté i státní zástupce to ale vidí jinak. Podle obžaloby šlo o úplatky, jen zakrývané smlouvami o poradenské a konzultační činnosti.
Před soudem tak od roku 2016 usedá dvanáct obžalovaných a zmocněnci čtyř obžalovaných firem. Meritem je šest údajně uplacených veřejných zakázek ostravského dopravního podniku a ostravské městské nemocnice.
Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.
Martin Dědic se vyhlášení rozsudku nezúčastnil.
Řada pochybností
Případ vyvolává nicméně od počátku řadu pochybností. Ekonomický deník se mu věnoval například zde a zde.
Ve spise totiž například absentují originální listiny, ale také originály dat zajištěné IT techniky nebo její bitové kopie.
Prostorové odposlechy jsou ve spise pouze v kopiích a nejsou tam zdaleka všechny. Chybí především ty, které by mohly mluvit i ve prospěch obžalovaných.
Objevily se i další pochybnosti. Například ve větvi modernizace tramvají ostravského dopravního podniku, týkající se společnosti Pragoimex. Jak vyšlo u soudu najevo, podmínky inkriminovaného tendru nastavovalo zhruba deset lidí, ale tito lidé Dědice neznají. Navíc neznají ani s policií spolupracující osoby, na jejichž svědectví je případ z velké většiny vystavěn.
Také u dodávek zdravotnické techniky do městské nemocnice přetrvávají pochybnosti. Svědci, podílející se na administraci zakázky, opět Dědice neznali. Další svědci navíc potvrdili výhodnost kontraktu se společností Martek Medical. Ve výběrové komisi přitom zasedaly respektované lékařské kapacity.
Ve větvi zakázky na dostavbu městské nemocnice, kterou řešila společnost Vostav, se pak ukázalo, že údajné obžalobou označené úplatky zbyly zaplaceny ještě před vyhlášením výběrového řízení, kdy se nejprve losovalo a pak se soutěžila cena. Úplatek by pak postrádal logiku. Také ve druhé inkriminované zakázce, kterou Vostav vyhrál a měl na ni subdodavatele, byl údajný úplatek 400 tisíc korun zaplacen před vyhodnocením výběrového řízení.
Martin Dědic soudu podrobně doložil nabytí majetku, včetně toku vkladů na účet.
Soud ale zjevně tyto pochybnosti nevzal v potaz.
Pětihodinový monolog
Závěrečná řeč žalobce Víta Koupila trvala pět hodin. Snažil se v ní detailně popsat, jak měl Dědic za pomoci bývalého hejtmana Miroslava Nováka a dalších členů tamní ČSSD ovlivňovat tendry v nemocnici a v ostravském dopravním podniku.
„Firma Business Advisor, kterou ovládal Martin Dědic, začala náhle růst až s nástupem Miroslava Nováka na pozici náměstka hejtmana. I když obžalovaní tvrdí, že jí platili za poradenství, mám za prokázané, že firma bez zaměstnanců byla jen skořápkou pro zastírání přijímání úplatků,“ prohlásil před soudním senátem žalobce.
Koupil také vypíchl, že Dědicova firma Business Advisor nějaký čas zaměstnávala bývalého politika, později poslance, ČSSD Adama Rykalu a také manželku exhejtmana Martinu Novákovou. Té měla vyplatit skoro 600 tisíc korun.
„Po jejich činnosti tam není ani stopa. Nedělali nic, jen dostávali kapesné,“ tvrdil dále v závěrečné řeči Vít Koupil.
A doplnil, že jednatel společnosti Business Advisor Břetislav Pavelek byl pouhým bílým koněm.
Podle Víta Koupila společnost přijímala za údajnou poradenskou činnost desítky milionů, nicméně devadesát procent příjmů utratila za reklamu.
„Nakupovala až desetinásobně předražené reklamní služby u agentury Propag-Storm proto, že asi osmdesát procent částky se vracelo zpět v hotovosti nebo na účet Dědicovi,“ tvrdil dále Koupil.
Z toho důvodu, jak už jsme zmínili výše, k původní žalobě kvůli ovlivňování zakázek, úplatkářství a legalizaci výnosů z trestné činnosti připojil i dvě žaloby za krácení daní.
Žalobce navrhl aktérům takzvané kauzy Dědic nepodmíněné tresty, nejtvrdší pak Martinu Dědicovi.
„S ohledem na výši přijatých úplatků okolo třiceti milionů, navazující krácení daní a praní špinavých peněz prostřednictvím organizované zločinecké skupiny je nutné uložit trest v polovině trestní sazby, která se pohybuje v rozmezí od devíti do třinácti let a čtyř měsíců. Navrhuji trest odnětí svobody v délce jedenáct roků se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou a dále propadnutí majetku a propadnutí věci, a to finančních prostředků na bankovním účtu v bance Valartis, kdy je nesporné, že pochází z výnosů z trestné činnosti,“ odprezentoval návrh trestu Vít Koupil.
Tresty šest let za mřížemi Koupil navrhl Jiřímu Hánovi a Břetislavu Pavelkovi. Čtyřleté tresty pak žádá pro Tomáše Dohnala, Romana Gavandu a Jaroslava Křemena. Dvouleté tresty s pětiletou podmínkou chce pro Břetislava Čížka a Petra Gřeše. U všech také soud navrhl zákaz činnosti ve statutárních orgánech společností po dobu deseti let let.
Vít Koupil také žádá po obžalovaných náhradu škody, a to od deseti milionů po půl milionu korun. Zaplatit mají podle jeho závěrečné řeči i obžalované právnické osoby: společnost Martek Medical (dnes se jmenuje jinakú deset milionů korun, společnost Pragoimex třicet milionů korun a stavební firma Vostav Morava jeden a půl milionu korun.
Bulvární politická férie
Hlavní postava celé kauzy nenechal projev žalobce bez tvrdé reakce. „V úvodu závěrečné řeči nám pan státní zástupce předvedl bulvární politickou férii, snad pro přítomné zástupce tisku v obecenstvu v této soudní síni. Avšak v celém průběhu dokazování a závěrečné řeči pana státního zástupce nebyl proveden, ani označen byť jediný důkaz, který by prokázal, že jsem s kteroukoliv politicky exponovanou osobou vůbec, i jen okrajově, něco nekalého k obžalovaným zakázkám takzvaně punktoval,“ začal svoji závěrečnou řeč Martin Dědic.
Dle svých slov je oprávněn tvrdit, že šlo o zcela zbytečnou a estrádní politická exhibici a pouze mediálně zajímavou vsuvku.
„Zde projednávané obžaloby jsou postaveny na tom, že nás zahrnuly lavinou tisíců, ba desetitisíců stran trestních spisů a terabyty elektronických dat. Avšak konkrétní důkazy viny nejsou. Ku příkladu u desítek panem státním zástupcem označených příkladů jakýchsi neveřejných informací jsme se ani po sedmi letech vedeného trestního řízení nedozvěděli, v čem spočívala jejich neveřejnost, jak se vztahovaly k obžalovaným zakázkám, kdy se naopak staly veřejnými a byly kýmkoliv běžně vytěžitelné,“ pokračoval hlavní obžalovaný.
V rámci své řeči podotkl, že mu předseda senátu v průběhu hlavního líčení doporučil, aby ve vlastním zájmu zachovával sémantickou korektnost. „Držíce se této rady, vyjádřím toliko své pohoršení, jak represivní státní orgán, personifikovaný intervenujícím panem státním zástupcem Koupilem, pracuje s objektivní realitou. Konkrétně uvádím příklad takzvané televizní kostky v ostravské aréně, kdy si všichni v této soudní síni můžeme ověřit, že znalec pracoval toliko s ceníkem reklamy ostravské arény z období, kdy kostka nebyla v dotčené aréně provozována, což je do očí bijící rozpor s neprokázaným tvrzením obžaloby v závěrečné řeči,“ opřel se do žalobce obžalovaný podnikatel.
Rysy až absurdního divadla pak podle Martina Dědice nese vyhodnocování věrohodnosti slyšených svědků ze strany žalobce Víta Koupila. „Za věrohodné jsou považovány osoby, u nichž byly prokázány závažné rozpory v jejich výpovědích. Bakalář Boháč (Aleš Boháč – někdejší zastupitel za ČSSD – pozn. red.), dámy Oborná, Kačenová (životní partnerky Lenka Oborná a Hana Kaečnová z firmy Propag-Strom – pozn. red.); které zázračně zbohatly v období svých funkcí,“ prohlásil před soudem Martin Dědic.
Dále zmínil bývalého radního za ČSSD Jiřího Srbu nebo podnikatele Oldřicha Lahodu, pohybujícího se v herním byznysu a obchodu s drahými kameny.
„A konečně bývalý primátor, pan Kajnar (bývalý ostravský primátor za ČSSD Petr Kajnar – pozn. red.), který nepotvrdil ničeho ze své výpovědi před policií a naopak potvrdil u hlavního líčení, že jeho paměť byla ovlivněna mediální smrští, v níž hlavní roli hrál pan státní zástupce. Šmahem jsou odmítáni svědci, jejichž výpovědi nezapadají do fabulací obžaloby, a kteří ani nemohli mít žádný motiv jakkoliv své vzpomínky zamlžovat, protože byli takzvaně řadovými zaměstnanci dotčených městských organizací,“ tvrdil ve své závěrečné řeči Martin Dědic.
Reakci Martina Dědice Ekonomický deník zjišťuje.
Jan Hrbáček