Základním nevojenským předpokladem obranyschopnosti a nezbytnou součástí věrohodného odstrašení je odolnost státu, společnosti a občanů, zní jedna z hlavních tezí vládou čerstvě schválené Obranné strategie České republiky. Země proto bude podle strategického dokumentu proto dále posilovat svou civilní nouzovou připravenost a odolnost proti vojenským i nevojenským hrozbám a přistupovat zodpovědně k plnění souvisejících aliančních závazků, především v sedmi základních oblastech odolnosti NATO, lze se dočíst v materiálu, který má Ekonomický deník k dispozici. Kompletní text obranné strategie země je k přečtení na konci toho článku.
Obrana České republika je dle materiálu založena na integrovaném celospolečenském přístupu zahrnujícím spolupráci všech orgánů veřejné správy a celé společnosti včetně občanů, soukromého a nevládního sektoru a vzdělávacího systému. Úspěšné naplňování předpokladů obranyschopnosti vyžaduje aktivní
a odpovědný přístup těchto aktérů za krizových stavů i mimo ně.
Návrat branných cvičení?
„Základním nevojenským předpokladem obranyschopnosti a nezbytnou součástí věrohodného odstrašení je odolnost státu, společnosti a občanů. Česká republika proto bude dále posilovat svou civilní nouzovou připravenost a odolnost proti vojenským i nevojenským hrozbám a přistupovat zodpovědně k plnění souvisejících aliančních závazků, především v sedmi základních oblastech odolnosti NATO. Cílem ČR je rozvíjet v celém spektru znalosti a dovednosti týkající se branně-bezpečnostní problematiky a odolnosti vůči hrozbám vojenského i nevojenského charakteru. Za tímto účelem stát podporuje například rozvoj branně-sportovních a technických dovedností a fyzické kondice občanů, ale také přípravu obyvatelstva na předcházení nebo řešení dopadů mimořádných událostí a krizových situací,“ konstatuje mimo jiné Obranná strategie České republiky.
Základními oblastmi odolnosti podle NATO jsou: (1) zachování základních funkcí státu, (2) zajištění odolnosti energetických zdrojů, (3) schopnost efektivně zvládat nekontrolovaný pohyb obyvatelstva, (4) zajištění odolnosti zdrojů vody a potravin, (5) schopnost zvládat velký počet zraněných, (6) odolné civilní komunikační systémy, (7) odolné civilní dopravní systémy. Odolnost coby předpoklad pro fungování systému obrany státu je rozvíjena mimo Ústřední plán obrany státu.
„Významnou roli v obranné strategii má podle vládního dokumentu příprava občanů na obranu státu. Jejími nástroji jsou zapojení občanů do aktivní zálohy, účast na dobrovolných vojenských cvičeních a využívání možnosti dobrovolného předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Vláda a ministerstvo obrany hledají další vhodné nástroje pro podporu dobrovolného zapojení občanů do přípravy k obraně. Za stavu ohrožení státu a válečného stavu je příprava občanů k obraně státu povinná,“ stojí v aktuálně vládou schváleném dokumentu.
Česká republika podle vládního materiálu systematicky posiluje celospolečenské uznání obrany jako základního úkolu státu. Bude také usilovat o zvyšování společenské prestiže služby v ozbrojených silách a veřejné správě a budovat komplexní systém podpory veteránů a vojenských tradic.
„Do přípravy na obranu budou vhodným způsobem zapojovány také všechny stupně civilního i vojenského vzdělávacího systému s cílem podporovat kritické myšlení, rozvíjet občanské vědomí žáků a studentů, posilovat jejich smysl pro občanskou zodpovědnost a motivovat je k aktivní účasti ve veřejném životě. Vzdělávací systém vhodným způsobem podporuje vojenské, bezpečnostní a technické znalosti a schopnosti a posiluje ochotu přispívat k obraně země. Významným nástrojem posilování odolnosti státu a společnosti je strategická komunikace. Protivníci využívají k prosazování svých cílů stále sofistikovanější metody hybridního působení včetně vedení nepřátelských informačních a psychologických operací s cílem oslabit důvěru veřejnosti ve státní instituce a demokratické zřízení, šířit napětí a ochromit fungování a rozhodování státu. Strategická komunikace je klíčovým nástrojem pro efektivní a transparentní komunikaci cílů v oblasti obrany a bezpečnosti a omezování vlivu nepřátelského informačního působení,“ lze se dočíst v textu strategického materiálu.
Zařazení do nového modelu sil NATO
Česká republika a její obranný systém, včetně ozbrojených sil, by měla být schopna naplnit následující požadavky a plnit následující úkoly:
I. V rámci NATO se podílet na efektivním odstrašování protivníků a obraně ČR a spojenců ve všech operačních doménách (pozemní, vzdušné, vesmírné, kybernetické).
II. Pro účely kolektivní obrany NATO vybudovat síly a schopnosti v rozsahu odsouhlaseném v rámci aliančního procesu obranného plánování a síly a schopnosti k plnění úkolů pod národním velením. Tyto síly musí být adekvátně vyzbrojené, vybavené, vycvičené, zásobené, interoperabilní se spojeneckými silami, nasaditelné, udržitelné v boji a připravené k vedení dlouhotrvající obranné války vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Musí být udržovány ve stupni
připravenosti odpovídajícím jejich zařazení do nového modelu sil NATO.
III. Na území ČR zajistit podmínky pro odstrašování protivníků a kolektivní obranu NATO. To zahrnuje podporu přijetí, působení a přesunů potenciálně velkého množství spojeneckých sil podle požadavků na zajištění Host Nation Support (HNS). Předpokladem je spolupráce příslušných orgánů veřejné správy při poskytování zdravotnického zabezpečení, kapacit pro přenocování a odpočinek, dopravní infrastruktury (silniční, železniční, letecké), dodávek pohonných hmot, potravin, pitné vody a dalších zásob a ochrany spojeneckých sil na území ČR.
IV. Za účelem zabezpečení území České republiky, ochrany obyvatel a plnění potřeb kolektivní obrany mít k dispozici jak dostatečné schopnosti pozemní protivzdušné obrany, tak pokročilé nadzvukové letectvo zapojené do systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS).
V. Nasadit ozbrojené síly do vojenských operací mimo území ČR vedených NATO, EU, OSN či ad hoc koalicemi za účelem zvládání následků bezpečnostních krizí, stabilizace konfliktních oblastí, potlačování terorismu a realizace humanitárních akcí. Zapojení ozbrojených sil do misí a operací mezinárodního krizového řízení ale nesmí oslabit obranyschopnost ČR a schopnost podílet se na aliančních odstrašujících opatřeních a kolektivní obraně.
VI. Ve spolupráci s partnery nebo (v krajním případě a v omezené míře) i samostatně nasadit ozbrojené síly mimo území ČR za účelem záchranných operací či evakuace českých občanů z krizových oblastí.
VII. Pokud tím nebude oslabena obranyschopnost země, poskytovat na území ČR podporu základním složkám integrovaného záchranného systému při řešení následků mimořádných událostí nebo krizových situací.
VIII. Ve spolupráci s partnery v NATO a EU, v rámci ad hoc koalic i samostatně podporovat budování a posilování bezpečnostních a obranných kapacit partnerských zemí v zájmových oblastech ohrožených nestabilitou, konflikty a pronikáním zahraničních ozbrojených skupin. Může se jednat například o poradenství, mentoring, poskytování výcviku, výměnu informací a dodávky materiálu.
IX. V případě potřeby provést rozvinutí ozbrojených sil ČR do válečné organizační struktury, a to prostřednictvím výběrového doplnění a částečné či všeobecné mobilizace.
Vyhlašování krizových stavů a rozšíření jednotného národního komunikačního systému
Systém obrany státu je součástí bezpečnostního systému ČR, který vymezuje Bezpečnostní strategie ČR. Za obranu ČR odpovídá vláda. Dalšími aktéry systému obrany státu jsou prezident republiky, parlament, ministerstva a ostatní ústřední správní úřady, orgány samosprávy, bezpečnostní sbory, ozbrojené síly a občané. Jedním ze základních principů systému obrany státu je fungující civilní řízení a demokratická kontrola ozbrojených sil.
Obrana státu a s ní související povinnosti a úkoly jsou vymezeny příslušnými právními předpisy. Vláda ČR stanovuje základní zásady pro zajištění obrany státu prostřednictvím Ústředního plánu obrany státu a dalších plánů obrany státu.
„Budování obranyschopnosti zahrnuje plánování obrany, rozvoj ozbrojených sil a operační přípravu státního území. Zahrnuje také úkoly pro další orgány veřejné správy a společnost jako celek. Nezbytností jsou nastavené vazby a pravidla pro zapojení průmyslu k obraně státu a využití jeho kapacit. Zejména obranný průmysl podstatnou měrou přispívá k udržitelnosti a rozvoji vojenských schopností a kapacit a jejich dalšímu rozvoji. Při zásadním zhoršení bezpečnostní situace, včetně závažného nepřátelského hybridního
působení, mohou být vyhlašovány příslušné krizové stavy, a to podle charakteru a závažnosti ohrožení a jeho dopadů na plnění smluvních závazků o společné obraně. Vyhlášení krizových stavů vytváří orgánům veřejné správy nezbytné podmínky pro opatření určená k řešení krizí, včetně obrany státu,“ konstatuje vládní dokument.
Pro správné fungování systému obrany státu musí být dle materiálu posílena efektivita rozhodovacího procesu a zajištěna jeho provázanost s nástroji krizového řízení v NATO a EU.
Předpokladem rychlého a efektivního rozhodování je podle plánů obranných stratégů rozšíření jednotného národního komunikačního systému, který umožní přenos utajovaných i neutajovaných informací ČR, EU a NATO na všechny ústřední správní úřady a další složky bezpečnostního a obranného systému ČR. Nutností je také mít dostatečné a aktuální situační povědomí zajištěné pravidelným monitoringem a analýzou vnějšího prostředí.
„Systém obrany státu a jeho jednotlivé části jsou pravidelně prověřovány a procvičovány jak na národní úrovni, tak v rámci cvičení organizovaných NATO a EU. Těchto cvičení se podle jejich zaměření účastní i nejvyšší rozhodovací úroveň (členové vlády) a jejich zjištění jsou následně využita pro zvýšení efektivity obranného systému ČR,“ lze se dočíst ve vládním textu.
Bezosádkové moderní bojové systémy
Ozbrojené síly České republiky, jejichž hlavní bojovou silou je Armáda České republiky, jsou budovány na vševojskovém principu a s důrazem na kombinaci technologické vyspělosti a robustnosti, odolnost vůči hybridnímu působení a kybernetickým útokům, nasaditelnost, udržitelnost a schopnost působit v digitálním prostředí a různorodých klimatických podmínkách, a to i ve strategické vzdálenosti od hranic ČR.
„Ozbrojené síly ČR musí mít schopnost rychlé adaptace na měnící se situaci,“ konstatuje strategický text.
Obranné schopnosti budou proto i nadále rozvíjeny také prostřednictvím mnohonárodních projektů a iniciativ NATO a EU. Cílem je zajistit přístup ke schopnostem, jež by samostatně byly pro ČR nehospodárné, posilovat interoperabilitu (standardizaci, unifikaci), snižovat počet používaných platforem, zjednodušovat logistickou podporu a posilovat expertizu ČR v unikátních schopnostech.
„Cílem jsou technologicky vyspělé ozbrojené síly vybavené moderními bojovými systémy včetně bezosádkových a disponující schopností působit přesně naváděnou municí na velkou vzdálenost. Systémy velení a řízení umožní efektivní působení ve všech operačních doménách v rámci multidoménových operací, a to včetně schopnosti zpracovávat a vyhodnocovat velké objemy dat. Ozbrojené síly budou udržovány v potřebných početních stavech a stupních připravenosti s vybavením a zásobami k vedení bojové činnosti v rozsáhlém a dlouhotrvajícím konfliktu vysoké intenzity. Rozvoj ozbrojených sil nebude spočívat pouze v pořizování nových typů techniky, ale rovněž ve vzájemné integraci jednotlivých prvků napříč doménami a jejich zapojení do systémů velení a řízení. Tuto integraci podpoří zavádění moderních systémů s potenciálem dalšího rozvoje,“ uvádí dále Obranná strategie České republiky.
Strategie připomíná, že Česká republika vyčleňuje své síly a prostředky do všech součástí Nového modelu sil NATO. Za tímto účelem zvyšuje připravenost, interoperabilitu a geografické zaměření vyčleněných sil v souladu s požadavky a charakterem jednotlivých součástí. Česká republika přispívá do prvků a opatření aliančního odstrašení, zejména na východním křídle NATO. Prioritními operačními směry pro ozbrojené síly ČR jsou Slovensko (kde ČR významně přispívá do mnohonárodního bojového uskupení NATO), Polsko a Litva. Česká republika rovněž přispívá do Sil rychlé reakce NATO (Allied Response Force). Připravenost všech takto vyčleněných sil a prostředků je pravidelně ověřována, kromě jiného jejich účastí na společných cvičeních se spojenci.
„Těžištěm příspěvku ČR do obranného systému NATO bude brigádní úkolové uskupení (BÚU) na bázi mechanizované brigády doplněné o prvky bojové podpory a bojového zabezpečení. BÚU bude předem vybaveno odpovídajícími zásobami (zejména munice), do nichž je nutné průběžně investovat, a bude udržitelné v boji v rámci alianční operace kolektivní obrany. Česká republika rozvíjí lehké, střední i těžké schopnosti pozemních sil včetně bojové podpory a bojového zabezpečení umožňující působit v celém spektru předpokládaného operačního nasazení. Důraz je kladen na připravenost a nasaditelnost jednotek a schopnost jejich působení v rámci multidoménového systému velení a řízení NATO. Síly budou dostatečně robustní, aby mohly vést operaci vysoké intenzity s technologicky vyspělými silami protivníka. Česká republika bude zajišťovat ochranu svého vzdušného prostoru a přispívat k ochraně vzdušného prostoru spojeneckých zemí prostřednictvím víceúčelového nadzvukového letounu nové generace, který bude schopen nasazení v prostředí budoucího multidoménového a digitálního válčiště, a to v rámci aliančního systému NATINAMDS i koaličních leteckých operací,“ stojí dále v strategickém dokumentu.
Důraz bude dle strategie kladen také na výrazné posílení kapacit pozemní protivzdušné obrany proti tradičním i novým hrozbám, jako jsou roje bezpilotních prostředků či hypersonické střely. Pozornost bude věnována jak včasné detekci hrozeb, tak rozvoji širokého spektra prostředků schopných je eliminovat.
Vedle budování vlastní schopnosti letecké přepravy na taktickou vzdálenost by měla být zajištěna dostupnost kapacit strategické vzdušné a námořní přepravy prostřednictvím mnohonárodní spolupráce spojeneckých zemí. Česká republika proto bude dále rozvíjet schopnost letecké podpory pozemních, speciálních a teritoriálních sil. Česká republika také bude schopna přispívat do aliančních systémů pro vzdušný průzkum, varování, velení a řízení. Samostatně či v rámci mnohonárodních řešení získá schopnosti taktických bezpilotních prostředků.
„Česká republika buduje schopnosti pro operace v kybernetickém prostoru včetně kapacit využitelných v rámci multidoménových operací a nasaditelných ve prospěch NATO a EU. Česká republika bude schopna samostatné obrany v kyberprostoru a bude rovněž přispívat do společných systémů kybernetické obrany NATO a EU. Česká republika usiluje o získání schopnosti aktivní kybernetické obrany. Česká republika buduje schopnost efektivní obrany svého teritoria. Hlavním cílem je zajištění obranných potřeb na území ČR s důrazem na zabezpečení HNS a na ochranu a obranu objektů důležitých pro obranu státu a objektů možného napadení. S obranou teritoria úzce souvisí také schopnost rozvinutí ozbrojených sil do válečné organizační struktury a zabezpečení mobilizace,“ uvádí vládní text.
Důraz na psychologické a informační operace, satelitní průzkum
Česká republika rozvíjí schopnosti speciálních sil, jež přispívají ke zvládání hrozeb konvenčního i nekonvenčního charakteru na území ČR i mimo něj. Zahrnují schopnosti speciálního průzkumu, zpravodajské a ofenzivní činnosti a přispívají k plnění úkolů v oblasti podpory a projekce vlivu.
Česká republika buduje schopnost vedení informačních a psychologických operací.
„Česká republika disponuje vojenskými zpravodajskými schopnostmi, které přispívají ke komplexnímu zpravodajskému zabezpečení obranných funkcí státu prostřednictvím vícezdrojové verifikované zpravodajské produkce. Ta zahrnuje zajišťování strategických i situačních zpravodajských informací a je realizována ve všech relevantních operačních doménách,“ stojí v obranné strategii.
Za účelem ochrany svých ozbrojených sil a pro zabezpečení ozbrojených sil spojeneckých zemí přítomných na svém území rozvíjí ČR komplexní schopnosti vojenské policie. Tyto schopnosti jsou určeny jak pro působení na území ČR, tak pro samostatné plnění úkolů v zahraničí. Jsou rovněž nezbytným předpokladem rozvinutí ozbrojených sil do válečné organizační struktury.
„V rámci vesmírné operační domény se ČR aktivně zapojuje do mezinárodních iniciativ EU a NATO s důrazem na zajištění situačního povědomí a ochranu společně provozovaných a využívaných satelitních prostředků. Česká republika rovněž buduje vlastní schopnosti satelitního průzkumu, navigace, komunikace a snímkování z nízké oběžné dráhy Země. Pro ozbrojené síly ČR včetně nasazených sil bude zajištěno spolehlivé, bezpečné a odolné spojení využívající satelitní komunikace,“ uvádí dále klíčový dokument.
Tam, kde to bude účelné, budou při posilování obranyschopnosti ČR navíc reflektovány dopady klimatických změn na bezpečnostní a operační prostředí, povahu konfliktů a operační postupy českých i spojeneckých ozbrojených sil (včetně v budoucnosti omezené dostupnosti vozidel využívajících v budoucnosti fosilní paliva a nástupu alternativních zdrojů energie).
Strategie myslí i na logistiku a zázemí.
„Dostatečně kapacitní a moderní nemovitá infrastruktura je jedním z nezbytných předpokladů řady vojenských schopností a dalších funkcí obranného systému ČR. Nemovitá infrastruktura v resortu Ministerstva obrany proto bude adekvátně rozvíjena, a to zejména s ohledem na dlouhodobou zanedbanost především skladových kapacit a výcvikových a ubytovacích zařízení. Je rovněž nezbytné, aby stát měl zajištěno vlastnické právo k vojenským objektům. Ministerstvo obrany proto bude usilovat o vypořádání vlastnických vztahů ve vojenských objektech. lze se dočíst ke konci dokumentu.
K zajištění zdravotnického zabezpečení ozbrojených sil ČR včetně jejich válečného rozvinutí a k zajišťování podpory spojeneckých sil na území ČR pak má být rozvíjeno vojenské zdravotnictví včetně vojenských nemocnic. V krizové situaci mohou být do systému zdravotnického zabezpečení za účelem jeho posílení začleněni i nevojenští poskytovatelé zdravotních služeb.
Celý text Obranné strategie České republiky je ke stažení ZDE.
Jan Hrbáček
