Snaha o zmapování situace prvovýrobců komponentů pro vodní, větrné a další elektrárny po první vlně koronavirové krize vedla europoslance Alexanda Vondru a Evžena Tošenovského k návštěvě severomoravských firem. Přslíbili pomoc v nelehké situaci, kdy si i přední evropští výrobci elektráren objednávají komponenty z Číny, které se prodávají za ceny, za něž se v Evropě pořídí maximálně suroviny na výrobu požadovaných součástek.
Ambiciózní cíle Evropské komise, podle nichž by se měla Evropská unie stát v roce 2050 energeticky neutrálním kontinentem mohou zahubit evropský těžký průmysl. V honbě za ekologickými provozy jsou omezovány průmyslové podniky zpracovávající ocel a firmy raději nakupují stejné výrobky za méně peněz v Asii, hlavně v Číně. Jaké jsou ekologické stopy těchto výrobků však už v Evropě moc lidí neřeší. Na tom se shodli eurposlanci Alexander Vondra a Evžen Tošenovský se zástupci Vítkovice Heavy Machinery (VHM) při jejich nedávné návštěvě v Ostravě.
Zajímali se o aktuální situaci v podniku i budoucnost s ohledem na stav těžkého průmyslu v České republice i v Evropě. VHM sice v roce 2019 v rámci insolvenčního řízení úspěšně prošla restrukturalizací. Situace na trhu však vedla k tomu, že na sebe podnik na jaře letošního roku podal insolvenční návrh znovu. Na vině nebyla pouze pandemie Covid-19, do složité situace se firma dostala spíše vzhledem k situaci na trhu, která strategickému oboru těžkého strojírenství v kontextu České republiky, ale i celé Evropy, nepřeje.
Evropská unie se neumí postavit za své firmy
To je typický příklad Vítkovice Heavy Machinery. Firma má jako jediná v Evropské unii know-how a schopnosti vyrábět hlavní hřídele větrných elektráren. Stejně tak dokáže vyrobit lopatky velké kaplanovy turbíny pro energetiku či klíčové komponenty jaderné elektrárny. „Toto naše know-how je bezesporu unikátní a má strategický význam. Bez větrných, vodních a jaderných elektráren nebude dosažení uhlíkové neutrality možné. Jak je tedy možné, že podnik jako VHM neběží na plný výkon a namísto toho čelí insolvenci?,“ ptá se řečnicky Tomáš Schmied, člen představenstva skupiny CE Industries, která VHM většinově vlastní. „Může za to několik faktorů: Zaprvé asijská konkurence, která tradiční podniky v Česku i v rámci celé Evropy poráží nízkými cenami a Evropská unie na tuto skutečnost nijak nereaguje, například uvalením dovozních cel, která by domácí produkci zvýhodnila. Zadruhé evropská regulace, která výrobu v těžkém průmyslu prodražuje oproti asijským konkurentům. Vzniká tak deformace evropské hospodářské soutěže, kdy evropské ocelárny a kovárny mají na evropském trhu paradoxně horší situaci, než asijští konkurenti, kteří takto regulováni nejsou.“
Zajímavá fakta:
- Čínská energetika z naprosté většiny stojí na uhelných elektrárnách. Na Čínu připadá 46 procent světové těžby uhlí a 49 procent jeho spotřeby. Čína je s převahou nejen největší producent průmyslových výrobků, ale i největší světový producent emisí CO2.
- Klikové lodní hřídele, v minulosti tradiční produkt VHM, nabízí čínští výrobci za dumpingové ceny, ze které nejde v EU pořídit ani materiál.
- V posledních pěti letech pochází naprostá většina hřídelí do evropských větrných elektráren z Číny, evropští výrobci větrných elektráren dělají jen finální skladbu asijských komponentů, které vysoutěžili v aukcích. Obdobně je na tom evropská vodní energetika.
- EU je schopna zavést selektivních ochranná opatření, které ale nejsou systematická. Byla uvalena evropská ochranářská cla na válcované ocelářské výrobky, oproti tomu evropští producenti složitějších kovaných výrobků s vyšší přidanou hodnotou žádnou ochranu nemají.
- Evropským firmám těžkého průmyslu, jako je VHM, kromě přímých nákladů na emisní povolenky (které jsou u VHM cca 30 mil. Kč/rok) vznikají i nepřímé náklady ve formě rostoucích cen el. energie. VHM se v cenách, které platí za energie, nepřímo podílí na dotování rozvoje energetiky z obnovitelných zdrojů. Náklady na energie jsou největším fixním nákladem VHM (až 600 mil. Kč/rok).
Evropské regulace zdražují výrobu a znevýhodňují firmy proti asijské konkurenci
Evropští výrobci větrných elektráren jako je Siemens Gamesa nebo Vestas, poptávají na trhu hřídele a soutěží je jako komoditu, kde rozhoduje nejnižší cena. V těchto tendrech zpravidla vítězí levná asijská, především čínská, konkurence. Větrná elektrárna se tak tváří jako evropská a ekologicky čistý výrobek, i když byl poskládán ve skutečnosti ze ´špinavých´ komponentů vyrobených v Asii. Evropským výrobcům schází podpora ze strany států, navíc jsou zatěžováni stále dražšími emisními povolenkami a dalšími omezeními, takže jejich konkurenceschopnost nadále klesá. Hrozí, že se Evropa v budoucnu stane v tomto strategickém odvětví závislá na asijské produkci.
Vondra: EU se Green Dealem střílí do vlastní nohy
„Se zájmem jsem se s argumentací managementu VHM seznámil. Je přinejmenším zvláštní, že se Evropa politikou jako je Green Deal do vlastní nohy, kdy na naplnění cílů jen do roku 2030 bude potřeba ročně až 260 miliard eur dodatečných investic. Přitom například na uhlíkovou stopu komponent, z nichž jsou její zelené energetické zdroje vyráběny, unie vůbec nehledí,“ říká Alexandr Vondra, člen výboru pro životní prostředí europarlamentu.
Tošenovský: Je nepřijatelné, že jsou výrobci v EU znevýhodňováni, měli bychom to řešit v Bruselu
Evžen Tošenovský, jeho kolega a bývalý hejtman Moravskoslezského kraje, který navíc v podniku řadu let pracoval, je v europarlamentu členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, dodává: „Je nepřijatelné, že jsou naši výrobci na trhu znevýhodňováni a měli bychom to na úrovni unie řešit. Evropská regulace evropskému průmyslu obrazně nakládá cihly do batohu a s ním pak musí evropské firmy běžet závod proti asijským firmám, které žádný batoh ne zádech tahat nemusí. V krajnosti se může stát, že se sice Evropa stane energeticky neutrálním ostrovem, ale za tu cenu, že její čisté zdroje budou vyrobeny ze špinavé energie jinde ve světě.“
Přestože již v rámci Evropské unie došlo k selektivním ochranářským opatřením, příkladem je výroba hliníku, komplexně toto unie dosud neřešila. Ocelářství či výroby komponent pro energetiku zatím žádná dovozní cla neřeší. Ocelárny v Evropě stagnují a zavírají se. Omezení se dotkla i VHM, která byla z ekonomických důvodů nucena uzavřít provoz slévárny, přerušit provoz ocelárny. Z nedávno ještě velkého strategického podniku je aktuálně v provozu pouze těžká mechanika, což je alarmující.
Evropská unie by měla zahájit diskusi o zachování těžkého i energetického průmyslu, který je nezbytným předpokladem energetické bezpečnosti, technologické vyspělosti a celkové prosperity Evropské unie. Toho jsou si vědomi i europoslanci. „Na základě argumentů a informací, které jsme se dozvěděli, jsme přislíbili, že se na půdě europarlamentu pokusíme podnítit diskusi o podpoře těžkého průmyslu v Evropské unii. Začít bychom ale měli doma, a to rychle, dokud ještě mají podniky jako VHM šanci na přežití,“ dodal Alexandr Vondra, který je znám svými rezervovanými postoji k aktuální zelené politice Evropské unie.
Jiří Reichl
