Na vodohodspodářské projekty obcí a měst přispěje EIB až 8 miliard korun

Vodovodní potrubí. Foto: www.pixabay.com

Až 8 miliard korun z Evropské investiční banky by mohlo jít na projekty vodního hospodářství v následujících pěti letech. Ministerstvo zemědělství to plánuje v materiálu určeném pro ministry vládního kabinetu. Podmínkou získání úvěru od Evropské investiční banky je totiž souhlas vlády. Úvěry získané od Evropské investiční banky bude splácet ministerstvo financí v rámci „obsluhy státního dluhu“, který však kvůli přijetí programu nevzroste oproti plánu.

Zvýšení počtu obyvatel bydlících  v domech napojených na kanalizaci zakončené čistírnou odpadních vod, zvýšení podílu obyvatel zásobených kvalitní pitnou vodou z vodovodů a pokles množství nečištěných nebo nevyhovujícím způsobem čištěných odpadních vod. Dále pak oprava havarijních stavů obecních rybníků a zlepšení jejich užitné hodnoty včetně zvýšení zádržnosti vody spolu s podporou obnovení a zlepšení retenční schopnosti krajiny. To jsou hlavní cíle úvěrového programu pro projekty vodního hospodářství v letech 2020-2025, které připravilo Ministerstvo zemědělství ČR.

Podle materiálu pro vládu je předjednáno úvěrování až do výše 8 miliard korun (310 mil. EUR) od Evropské investiční banky. Podmínkou je souhlas vlády, protože splácení těchto úvěrů by zajišťovalo ministerstvo financí v rámci obsluhy státního dluhu. Podíl EIB na jednotlivých projektech je maximálně 50 %. „Financování z prostředků úvěru může být v souladu s uvěrovou smlouvou max. do výše 50% uznatelných nákladů na projekt. Zbylé zdroje tvoří příspěvek státního rozpočtu (dle pravidel jednotlivých programů může být celková dotace 65 – 95 %) a dále jsou pak zahrnuty vlastní zdroje investora do výše celkových uznatelných nákladů na projekt,“ upřesnil k tomu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Program má být rozdělen do tří oblastí podpor:

– podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací,

– podpora opatření na rybnících a malých vodních nádržích ve vlastnictví obcí,

– podpora budování protipovodňových opatření

Nejvíce peněz – 5,9 miliardy korun – má být vyčleněno na první program, v němž města a obce, svazky měst a vodohospodářské společnosti s více než 90% kapitálovou účastí samosprávy mohou žádat o peníze na výstavbu kanalizací a vodovodů, případně čistíren odpadních vod. Očekává se, že ti, kteří připraví projekty s žádosti o úvěrování, budou mít připraveny finance v souhrnné výši nejméně 1,4 miliardy korun.

Zarážející je, že se zástupci měst a obcí o programech nikdo z ministerstva zemědělství nejednal. Mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková informace Ekonomického deníku o chystaných programech pro jejich členské obce a města přivítala, podotkla však, že Svazu se nikdo na názor neptal. „Určitě je to krok správným směrem, otázka spíš je, zda administrativní zátěž spojená  s vyplňováním dotačních žádostí nebude tak velká, že samotná dotace ztratí pro starosty půvab,“ řekla k nápadům ministerstva zemědělství Kocková.

„Bohužel nás nikdo nekontaktoval ani nepožádal o pomoc v nastavení parametrů a podmínek programu, což vnímáme jako nešťastné. Na rozdíl od evropských programů, které mají monitorovací výbor, jenž nastavuje kritéria, složený ze zástupců odborné veřejnosti a příjemců, totiž národní dotační tituly obsahují někdy až nesmysly,“ řekl Ekonomickému deníku místopředseda Sdružení místních samospráv Radim Sršeň. Podle něj jsou tyto prostředky přesně tím typem investic, na které venkovské obce bez dotací nemají prostředky. „Platí to především o vodohospodářské infrastruktuře – vodovodech a kanalizaci,“ dodal Sršeň.

Peníze na opravu stávajících a výstavbu nových rybníků bude možné získat z druhého programu, kde se počítá v letech 2020 – 2025 se zapojením prostředků státního rozpočtu do výše 3,2 mld. Kč a spolufinancování z vlastních zdrojů investorů v minimální výši 0,7 mld. Kč. Cílem je podpora obnovení a zlepšení retenční schopnosti krajiny a snaha o stabilitu hladiny podzemních vod. „Projekty by měly přispět a vylepšení místního mikroklimatu, zejména v období déletrvajícího sucha. Vodní nádrže mohou pozitivně přispět ke stabilizaci průtoků jak v případě přívalových srážek na malých povodích, tak v období déle trvajícího sucha, kdy zajistí minimální zůstatkový průtok ve vodotečích pod rybníky,“ uvádí se v materiálu pro vládu.

Správci malých vodních toků, obce a města a především státní podnik Lesy ČR mohou žádat o peníze na vytvoření projektových dokumentaci protipovodňových opatření a opatření samotná. „Hlavním cílem IV. etapy programu Prevence před povodněmi je především zřizování, úprava a rekonstrukce poldrů včetně realizací dalších doprovodných opatření. Je přihlíženo k systémovému řešení protipovodňové ochrany v rámci povodí, dále k pokračování a dokončení výstavby etapizovaných koncepčních opatření. Část z nich tvoří významné projekty a stavby, jež navazují na akce projektových dokumentací pro územní řízení, stavební povolení a dokumentací pro provedení stavby, které byly úspěšně podpořeny z finančních prostředků III. etapy,“ uvádí zástupci ministerstva zemědělství v materiálu pro ministry Babišova kabinetu. Připraveno v něm bude až do výše 4,1 mld. Kč a spolufinancování z vlastních zdrojů investorů v minimální výši 0,7 mld. Kč.

Jiří Reichl