Úterý, 24. května, 2022

Vnitro za rok 2019 schválilo 97 státních IT systémů za 28 miliard, 10 žádostí úředníci nechali předělat

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ve státním IT se za loňský rok začalo chystat dalších 97 systémů za 28 miliard korun. Celkem zástupci ministerstev a úřadů předložili Odboru hlavního architekta žádost o povolení 132 projektů. Dosud nebylo rozhodnuto o 30 žádostech. Deset projektů mělo takové chyby, že byly vráceny k přepracování, hodnota vynucených změn v projektech překročila jednu miliardu korun, která by musela být vynaložena navíc. Bez chyb bylo pouze 14 % předložených projektů.

Odbor hlavního architekta eGovernmentu (OHA), který má na starosti posuzování vhodnosti a přiměřenosti nových IT projektů vznikajících ve státní správě, za loňský rok posuzoval 132 žádostí v celkové hodnotě téměř 30 miliard Kč. Odsouhlaseno bylo 97 žádostí za téměř 28 miliard. Vyplývá to ze Zprávy o posuzování projektů útvarem Hlavního architekta eGovernmentu, který nedávno vzala na vědomí vláda.

Chyby za miliardu, pouhých 14 % projektů bylo v pořádku

Podle zprávy měli zaměstnanci OHA připomínky ke 113 projektům ze 132. „V těchto 113 případech odhalili pracovníci OHA v projektech takové nedostatky, že bylo nutné žádost a mnohdy již i zadávací dokumentaci veřejné zakázky přepracovat. Ve všech těchto případech tak díky OHA došlo k nápravě nedostatků a pochybení, jež by v budoucnosti vedly k nutným vícepracím, nižší efektivitě či dokonce k nerespektování zákonných principů sdílených služeb (například dle zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech),“ uvádí se v dokumentu. Významné nedostatky byly odhaleny v 10 případech. Jejich souhrnná hodnota je asi jedna miliarda korun. „Nelze tvrdit, že se jedná o přímé úspory ve smyslu snížení cen projektů, i když i takové případy byly. Obecně se jedná spíše o předcházení vzniku budoucích víceprací a předejití neefektivit s negativními dopady v budoucnosti. Odhady finančního vyjádření odstraněných nedostatků se pro jednotlivé projekty pohybují od jednotek miliónů Kč po 500 milionů Kč,“ uvádí se ve zprávě. Bez chyb bylo předložen pouze 19 projektů, což je 14 %.

V žádostech o stanovisko OHA v roce 2019 byly nejčastěji identifikovanými nedostatky:

  • opomenutí využití centrálně poskytovaných sdílených systémů pro správu identit, a to jak
  • občanů, tak úředníků,
  • nedostatečně zohlednění kontextu projektu, tj. zejména nezahrnutí napojení na relevantní lokální či centrální informační systémy a nezohlednění až absence vazeb jak na koncepci rozvoje ISVS spravovaných daným úřadem, tak i na Informační koncepci ČR,
  • opomenutí publikace dat agendy prostřednictvím tzv. referenčního rozhraní v rámci propojeného datového fondu tak, aby data mohla být čerpána ve prospěch subjektu údajů pro jejich zobrazení na Portálu občana a také pro další agendy, dle zásady „data only once“,
  • nepředcházení obtížně zrušitelné závislosti na konkrétním dodavateli (tzv. vendor lock-in efekt), Tato situace nastává nejčastěji u vývoje informačních systémů na zakázku, kdy toto opomenutí do budoucna téměř vylučuje převzetí projektu jiným dodavatelem, ať již z pohledu autorských práv k dílu jako takovému, nebo z pohledu nedostatečné technické dokumentace a migrace dat. Typickým následkem pak bývá pravidelná nutnost využít při zadávání úprav systému nebo i jeho pouhého provozu tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). „Obecně OHA směruje žadatele ke zpracování a sjednání tzv. exit plánu, který zahrnuje mimo právních otázek i ošetření čistě technických problémů, například otázky proveditelnosti migrace dat ze stávajícího systému do systému nového. Adekvátní exit plán společně s opatřeními k předejití závislosti na jednom dodavateli byl pod vedením OHA vždy doplněn,“ uvádí se v materiálu k tomuto bodu, kterému se v Ekonomickém deníku pravidelně věnujeme. K ožehavému tématu jsme v únoru dokonce uspořádali konferenci. Články z ní jsou dostupné na tomto linku.
  • nezohlednění legislativních požadavků jiných právních předpisů, případně národních či mezinárodních standardů.
  • U informačních systémů je významná také podpora publikace tzv. otevřených dat z konkrétního systému. Někteří žadatelé zcela opomíjeli požadavek na funkci jejich informačních systémů, pomocí které by bylo možné zveřejňovat data v otevřeném a strojově zpracovatelném formátu. Někteří žadatelé i nadále opomíjejí požadavek na poskytování dat, a to například pokud se jedná statistiky z informačního systému. I nadále je nutné konstatovat, že bez působení OHA by mnohá otevřená data vůbec nevznikla nebo by později musely být nákladněji upravovány informační systémy, aby jejich publikaci umožnily.

OHA několikrát v loňském roce překročil lhůtu 30 dnů od podání žádosti (při odpočítání případné doby pozastavení). „Důvody zpoždění byly způsobeny především nevyhovující personální situací, kdy posuzování projektů nebylo možné zvládnout v řádném termínu z důvodu nedostatečné kapacity odborných hodnotitelů,“ uvádí se ve zprávě. Projekty posuzuje pouhých osm zaměstnanců OHA z celkových 27 zaměstnanců.

Nejvíce projektů podaly „finance“ nejméně zdravotnictví a místní rozvoj

Ze zprávy o činnosti Odboru hlavního architekta vyplývá, že nejvíce projektů k posouzení v loňském roce podal resort ministerstva financí. Celkem to bylo 21 žádostí. „Samotné ministerstvo předložilo 7 projektů, Generální finanční ředitelství 12, Státní tiskárna cenin 1 a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových také jeden. Celková suma předložených projektů byla 3,5 miliardy korun,“ uvádí se ve zprávě.

„Projekty Generálního finančního ředitelství bohužel však stále vykazují ty nejtěžší příznaky problematické závislosti na konkrétním dodavateli (vendor lock-in). První vlaštovkou úmyslu vyvázání se ze závislosti na stávajících dodavatelích měl být mediálně bohatě ohlašovaný projekt Portál Moje daně, jehož realizace však byla zastavena a nahrazena pouze rozšířením stávajícího portálu EPO (elektronický portál občana – pozn. red.),“ uvádí autoři zprávy. O zrušení tendru na Moje daně jsme psali před více než rokem v textu Zrušený stamilionový tendr na portál MOJE daně. Důvodem obavy o právní důsledky vyloučení Huawei

Na opačném konci počtu žádostí jsou resorty zdravotnictví a místního rozvoje. Vedení obou požádalo o posouzení tří projektů. „Ústav pro zdravotnické informace a statistiku podal formulář typu B3 pro provozní podporu systému eREG a Fakultní nemocnice Brno a Nemocnice na Homolce požádaly o opětovné vydání stanoviska z důvodu změn ve studiích proveditelnosti v rámci IROP výzev. Žádné další přímo řízené organizace či fakultní nemocnice nebo nepřímo řízené jako krajské či městské nemocnice o stanovisko k novému projektu nežádaly,“ uvádí se v hodnocení „aktivity“ resortů.

Neobdržení dalších žádostí však podle autorů zprávy neznamená, že se elektronizace zdravotnictví zastavila. Loňský rok mohl být obdobím, kdy se všichni předchozí žadatelé připravují na realizaci minulých žádostí především z IROP výzev.

Loni v létě jsme obsáhle informovali o chystaných IT projektech jednotlivých zdravotnických zařízení – podívejte se, co chystají:

Ve zdravotnictví se připravují desítky projektů na rozvoj digitalizace. Peníze jdou z Bruselu, otázka je, zda spolu budou systémy komunikovat

Možné také je, že veřejní zadavatelé v resortu zdravotnictví čekají na budoucí povinnosti dle připravovaného zákona o elektronickém zdravotnictví, na jehož věcném záměru OHA také spolupracoval. Velmi pravděpodobné je, že dílčí změny stávajících systémů a jiné výdaje na ICT také nedosáhly hodnot, které musí posuzovat OHA (6 milionů za rok resp. 30 milionů za 5 let – pozn. red.). V hodnocení činnosti za letošní rok se také projeví změna, kterou přijala vláda na začátku února. Nově je povinností získat stanovisko OHA ke všem plánovaným výdajům v oblasti digitalizace nebo informačních a komunikačních technologií, pokud je tento výdaj určen na pořízení či technické zhodnocení určeného informačního systému veřejné správy, nebo jde o výdaj s takovým informačním systémem související (například výdaj na technické a programové prostředky včetně prvků síťové infrastruktury).

Resort ministerstva pro místní rozvoj v roce 2019 předložil OHA k vydání stanoviska celkem 3 projektové záměry v celkové hodnotě 5letých externích výdajů, tzv. TCO5, téměř 750 milionů Kč bez DPH. Dvě žádosti řešily rozvoj, technickou a licenční podporu HW a SW nástrojů v informačních systémech MS2014+ a NEN, třetí žádostí byl projekt dynamického nákupního systému MMR.

MPO, „obrana“ a „kultura“ nepředložily žádné projekty

Zajímavostí je, že ministerstva obrany, kultury, průmyslu a obchodu nepředložila žádné IT projekty. „Vzhledem k platnosti zákona č. 365/2000 Sb., je také s podivem, že téměř žádná samospráva (s výjimkou Královehradeckého kraje) nepožádala o stanovisko. OHA nemá v kompetenci kontrolu a vymáhání žádostí na subjektech veřejné správy, jen na tuto skutečnost možného nedodržení zákonných povinností, zavazující jak státní správu, tak i samosprávu, upozorňuje,“ uvádí se ve zprávě.

Jiří Reichl

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter