Vyloučením kasační stížnosti ve stanovených případech, zavedením lhůt pro rozhodování krajských soudů a Nejvyššího správního soudu (NSS) a novou místní příslušností chce ministerstvo vnitra urychlit azylová řízení. Zabránit chce také zneužívání této instituce řetězením žádostí, podáváním žádostí o azyl občany z tzv. bezpečných zemí a ze zemí s bezvízovým stykem a stěhováním za „lepším soudem“. ČR má nyní dvoustupňový soudní přezkum rozhodnutí o azylu, což od státu nežádá ani Ústava, ani mezinárodní právo nebo právo EU. Vyplývá to z návrhu novely azylového zákona.

V současnosti se žadatel o azyl bez ohledu na to, ze které země přišel, může proti rozhodnutí ministerstva vnitra o ne/udělení azylu odvolat ke krajskému soudu a posléze znovu podat kasační stížnost k NSS.

Podle důvodové zprávy k návrhu novely azylového zákona je trend zkracování a zrychlování azylového řízení celoevropský: „Je více než zřejmé, že obecným trendem je nastavení kratší doby řízení, a to včetně rozhodování o ochranných pobytových oprávněních a související řízení v migrační oblasti.  Tento trend je jasně patrný v návrzích nových unijních předpisů, nebo se o něm zmiňují i rozličné evaluace společných politik Evropské unie orgány a agenturami Evropské unie.
Vzhledem k propojenosti zejména členských států EU při řešení problematiky migrace a k otevřenosti hranic je tlak na větší efektivitu a rychlost řízení o to větší. Na druhou stranu je třeba najít dostatečnou rovnováhu mezi rychlostí a efektivitou na straně jedné a dostatečně řádným posouzením všech individuálních okolností konkrétního azylového příběhu při zachování nezbytných procesních záruk na straně druhé,“ vysvětluje vnitro v důvodové zprávě.

„S uvedeným cílem je spojena nejen úprava lhůt pro rozhodnutí soudu v určitých případech, ale i vyloučení přezkumu druhým soudním stupněm v určitých striktně vymezených situacích. Zde je třeba připomenout, že ani ústavní pořádek České republiky ani mezinárodní unijní právo nepožadují dvoustupňový soudní přezkum, proto se vyloučení kasační stížnosti v určitých situacích navrhuje a jeví se jako proporční,“ dodává k tomu důvodová zpráva k návrhu azylového zákona.

Mohlo by vás zajímat

O návrhu novely azylového zákona Česká justice opakovaně informovala.

V EU rostou žádosti ze zemí s bezvízovým stykem

Podle informací České justice se celoevropským problémem stávají žadatelé o azyl z tzv. bezpečných zemí. A dokonce z těch států, se kterými má Česká republika a EU tzv. liberalizovaný vízový styk. Podobně jako kdysi v případě exploze žádostí o azyl občanů České republiky v Kanadě po zavedení bezvízového styku s Kanadou, dochází nyní k nárůstu žádostí o azyl ze strany osob ze zemí s bezvízovým stykem s EU jako je Ukrajina nebo Gruzie.

Jak vyplývá z poslední statistiky Evropské kanceláře pro azyl EASO, osoby ze třetích zemí, které mají zavedený s EU bezvízový styk, tvořily letos v srpnu čtvrtinu ze všech žadatelů o azyl. Například počet Gruzínců žádajících o azyl v EU stoupl o 29%, zatímco počet žádajících Iráčanů nebo Syřanů klesá (o 15% a o 11%).

Cíl vnitra: rychlé právní uvolnění pro návrat

Že žadatelé z bezpečných zemí nedůvodnými žádostmi zahlcují systém na úkor těch, kteří mezinárodní ochranu prokazatelně potřebují, je notorieta. Ministerstvo vnitra proto navrhuje vyloučit v těchto případech možnost podat kasační stížnost: „Je navrhováno vyloučení možnosti podat kasační stížnost v určitých striktně vymezených, méně problematických situacích, pokud jde o řízení o mezinárodní ochraně. Nový odstavec 7 tyto situace taxativně vyjmenovává.

Konkrétně se navrhuje vyloučit možnost podat kasační stížnost v případech další opakované žádosti (tedy třetí a další žádosti o mezinárodní ochranu), v případech, kdy je žádost zamítnuta jako zjevně nedůvodná, protože žadatel přichází z bezpečné země původu, žadatel vzal svou žádost o udělení mezinárodní ochrany výslovně zpět a pokud by se kasační stížnost týkala zastavení řízení u žadatele, který je občanem Evropské unie, mezinárodní ochrana mu byla udělena již jiným členským státem EU anebo jiný členský stát je příslušný k posuzování žádosti o ochranu podle tzv. dublinského nařízení,“ uvádí se v důvodové zprávě.

[mn_protected]

„Pokud dojde k propuštění osoby ze zajištění podle zákona o azylu, je pak možné kasační stížnost podat. Hlavním cílem předmětného návrhu je zrychlit řízení o mezinárodní ochraně v případech, kdy je eminentní zájem na co nejrychlejším právním uvolněním cizince pro návrat. Délky soudních řízení jsou v těchto případech značné. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že návrh je souladný tak s unijním právem, které předpokládá jeden přezkumný stupeň,“ zdůrazňuje ministerstvo vnitra.

Nový § 32 má vypadat takto:

(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě

 a) 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jde-li o rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, rozhodnutí o zastavení řízení včetně usnesení o zastavení řízení nebo rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, je-li žalobce zajištěn podle tohoto zákona, nebyl mu povolen vstup na území, je-li zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo jde-li o situace uvedené v § 27 odst. 7,

 b) 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ve všech ostatních případech.

(2) Podání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek, s výjimkou žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. b), d), f) a g), žaloby proti rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. g). O přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze požádat pouze společně s podáním žaloby.

(3) K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby vydání rozhodnutí hlášen k pobytu.

 (4) Byl-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany (žalobci) uložen trest vyhoštění nebo je-li vedeno řízení o jeho vydání do cizího státu nebo o jeho předání do jiného členského státu na základě evropského zatýkacího rozkazu podle jiného právního předpisu14), krajský soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení nebo ode dne, kdy se po zahájení řízení dozvěděl o uložení trestu vyhoštění nebo o řízení o vydání nebo o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu. Je-li v těchto případech proti rozhodnutí krajského soudu podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti, nebo ode dne, kdy se po případném odstranění vad nebo doplnění všech náležitostí kasační stížnosti dozvěděl o uložení trestu vyhoštění nebo o řízení o vydání nebo o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu.

(5) Podání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li jej podle odstavce 2 podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. O přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze požádat pouze společně s podáním kasační stížnosti.

(6) Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn podle tohoto zákona nebo mu nebyl povolen vstup na území, je-li zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo jde-li o žalobu proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b), krajský soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná žaloba bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti, bude mít všechny náležitosti, soud bude mít k dispozici správní spis a vyjádření žalovaného k žalobě. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti.

(7) Kasační stížnost ve věci další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, bezpečné země původu a zastavení řízení podle § 25 písm. a) nebo i) z důvodů uvedených v § 10a odst. 1 písm. a), b), c) je nepřípustná. Kasační stížnost je dále nepřípustná, je-li žalobce v době běhu lhůty pro podání kasační stížnosti zajištěn podle tohoto zákona, nebyl mu povolen vstup na území nebo je zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(8) Je-li podána přípustná kasační stížnost proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnost bude prostá vad, bude mít všechny náležitosti, soud bude mít k dispozici správní spis a vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti.

(9) Krajský soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany anebo o neprodloužení doplňkové ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 180 dnů ode dne, kdy podaná žaloba bude prostá vad, bude mít všechny náležitosti, soud bude mít k dispozici správní spis a vyjádření žalovaného k žalobě. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 180 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnost bude prostá vad, bude mít všechny náležitosti, soud bude mít k dispozici správní spis a vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti.

 (10) Podal-li rodič, jehož žalobu proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany přezkoumává krajský soud, žalobu proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany za své nezletilé dítě, je k projednání žaloby proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany dítěte místně příslušný krajský soud, který projednává žalobu rodiče; krajský soud posoudí spojení věcí podle § 39 odst. 1 soudního řádu správního.

 (11) Žalobu k ochraně veřejného zájmu podle § 66 odst. 1 až 3 soudního řádu správního může oprávněný žalobce podat do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, proti kterému nebyla podána žaloba podle odstavce 1 nebo do 6 měsíců ode dne rozhodnutí krajského soudu nebo Nejvyššího správního soudu, kterým nebylo rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nebo rozhodnutí krajského soudu zrušeno.

Stěhování za soudcem, který vyhoví? Neúnosné

Jak vyplývá z důvodové zprávy, ministerstvo vnitra má obavu, že kvůli vlekoucím se soudním řízením nakonec žadatelé o azyl splní podmínky trvalého pobytu podle jiného zákona. Proto nově stanoví soudům lhůty: „Promítnutím snahy o zrychlení a větší efektivitu celého řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutím ve věci mezinárodní ochrany je i nově navrhovaný odstavec 9, který zalhůtovává příslušné správní soudy v případě rozhodování o žalobách, resp. o kasačních stížnostech proti rozhodnutím o odnětí azylu, doplňkové ochrany nebo neprodloužení doplňkové ochrany. Cílem je odejmout či neprodloužit ochranu dříve, než osoba splní podmínky pro přechod do trvalého pobytu podle zákona o pobytu cizinců,“ uvádí vnitro v důvodové zprávě k novému ustanovení §32 odst. 9.

Také místní příslušnost soudu se nově bude odvíjet od místa, kde je žadatel hlášen v době vydání rozhodnutí, nikoli od místa, kam se přestěhoval. „Není únosné, aby se někteří žalobci (žadatelé o udělení mezinárodní ochrany) stěhovali do místa, kde by, dle jejich názoru, bylo vhodnější podat žalobu proti rozhodnutí ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany, proto se rozhodný okamžik pro určení místní příslušnosti soudu mění na den vydání rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany,“ vysvětluje záměr ministerstvo vnitra v důvodové zprávě.

[/mn_protected]

Irena Válová