Vláda se pod palbou kritiky zalekla vlastních plánů a odložila schvalování nové státní energetické koncepce a souvisejících dokumentů. Stačilo k tomu to, že kritici tyto materiály označili za „český Green Deal“ a začali strašit zdražováním paliv a pohonných hmot. Přitom podle nedávných průzkumů většina Čechů rychlý odklon od fosilních paliv a rozvoj nízkoemisních zdrojů energie podporuje. Totéž platí i pro většinu manažerů a byznysmenů.
Státní energetická koncepce (SEK), stejně jako Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu (tzv. Národní klimaticko-energetický plán – NKEP), fakticky jen popisují cestu k tomu, jak dosáhnout klimatických cílů Evropské unie v českých podmínkách. Tedy 55procentní redukce emisí skleníkových plynů v roce 2030 (oproti stavu roku 1990), zhruba třetinového podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie a také cílů v oblasti energetické účinnosti. Závěr je logický: postavit nové jaderné bloky a masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor.
Veřejné mínění to přitom vidí podobně. Podle květnového průzkumu agentury IBRS podporuje rozvoj jaderné energetiky 70 procent oslovených respondentů a rozvoj obnovitelných zdrojů dokonce 76 procent. Naopak pro podporu rozvoje uhelných zdrojů se vyslovila pouhá tři procenta Čechů.
V souladu s názorem veřejnosti
Podle výsledků veřejného hodnocení návrhu NKEP, které ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo v dubnu, se dokonce většina Čechů domnívá, že navržené tempo dekarbonizace je spíše pomalé, i když odpovídající reálným možnostem. Pouze 16 z 1081 účastníků veřejné konzultace zastávalo názor, cíle jsou příliš vysoké a neodpovídají možnostem České republiky.
V této souvislosti jsou úsměvná vyjádření ze strany opozičních politiků i některých novinářů a komentátorů, že se návrhy vládních strategií pro oblast energetiky a klimatu byly připraveny v utajení a veřejnost se o nic dozvěděla až teď, v průběhu letních prázdnin. NKEP je známý od loňského září, kdy jej ministerstvo průmyslu prvně představilo, od té doby prošel několika fázemi posuzování a schvalování. Návrh SEK je známý od letošního února. Kdo z politiků či novinářů se zájmem o energetiku o těchto návrzích neslyšel, tak nejspíš poslední rok prospal.
Mohlo by vás zajímat
Do návrhů ministerských kolegů začal pálit dokonce i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Pro aktualizované dokumenty Politika ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán bych na vládě ruku nezvedl. Místo toho pokračujme v započaté iniciativě hledání spojenců v EU, abychom příliš ambiciózní a nákladné cíle a postupy dekarbonizace změnili. Podle mého málo zohledňují socio-ekonomické dopady na střední třídu jednotlivých zemí,“ uvedl Stanjura v neděli na sociální síti X.
„Poctivě přiznávám, že tomu nerozumím. Pod taktovkou našeho předsednictví byly schváleny všechny klimatické části balíčku Fit for 55. Ve všech případech česká vláda dohodu podpořila a prezentovala ji jako jeden z úspěchů českého předsednictví. Teď se k ní nehlásí jako k ´příliš ambiciózní a nákladné´ a chce iniciovat její podstatné změny. Bylo přitom mnohem snazší tyto změny prosadit při vyjednávání, než se teď pokoušet změnit již uzavřenou a platnou dohodu,“ reagoval na jeho výroky bývalý ministr financí a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podle ekologických organizací Greenpeace ČR, Hnutí Duha a Calla se vláda na poslední chvíli lekla zkratkovitého a nepřesného spojování uvedených dokumentů se zdražováním. „Strategické dokumenty samy o sobě nic nezdražují, protože to jsou koncepce a vize založené na odborných modelováních možností Česka pro dekarbonizaci a často počítají s již schválenými opatřeními. Vláda by neměla nadále odkládat schválení strategických dokumentů, na kterých se rok a půl pracovalo,“ uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican.
Byznys dává od uhlí ruce pryč
Hlavní energetické společnosti na českém trhu jsou s rychlým odklonem od spalování uhlí smířeny, nebo jej dokonce podporují. Je totiž jasné, že s rostoucí cenou emisní povolenky a stagnující cenou elektřiny se dříve či později dostanou do stavu, kdy se z výroby elektřiny z uhlí stane ztrátový byznys. Energetické skupiny Sev.en Česká energie a Sokolovská uhelná lobbují za dotování uhelné energetiky s cílem udržet elektrárny v provozu o několik let déle (s celkem logickým argumentem, že náhradní zdroje nikdo tak rychle nepostaví a že závislost Česka na dovozu elektřiny může být riskantní). Ale i jim je jasné, že v dlouhodobém horizontu nemá uhlí šanci.
Například v aktuální prezentaci Skupiny ČEZ se objevuje informace, že v příští rok bude poslední, kdy budou v Česku hnědouhelné elektrárny ziskové. V dalších letech bude jejich provoz dávat smysl zřejmě už jen v zimní sezóně, což se negativně promítne do nákladů na vyrobenou elektřinu.
Problém totiž není jen v ceně elektřiny a povolenek. Slabinou uhelných elektráren je také jejich pomalý start a odstavení z provozu. Nemohou tak v praxi vykrývat kolísání výkonu fotovoltaických a větrných elektráren, k tomu se hodí spíše moderní plynové a paroplynové elektrárny. Vysoké zisky firem, jako je C-energy nebo UCED Elektrárna Prostějov, ukazují, že tyto a další podniky, které budou umět flexibilně reagovat na situaci na trhu s elektřinou, budou patřit v novém designu evropské energetiky mezi vítěze.
Plynové elektrárny a teplárny sice také vypouštějí emise oxidu uhličitého, mohou však do budoucna přejít na spalování biometanu, syntetického metanu či vodíku. Podobnou možnost přejít na nízkoemisní palivo uhelné elektrárny nemají.
Citlivé zdražení má jiný původ
Kritici se strefují hlavně do plánovaného zavedení emisních povolenek na malé zdroje znečištění, což bude mít v praxi dopad do cen uhlí a zemního plynu pro maloodběratele, ale také do cen pohonných hmot. Zdražení to bude poměrně citlivé, na občany dopadne postupně od počátku roku 2027. Ministerstvo životního prostředí loni odhadlo, že tyto nové emisní povolenky zdraží hnědé uhlí o zhruba 30 procent, zemní plyn o 10 a benzin či naftu o 8 procent.
Jenže tento záměr nemá s aktuálními návrhy Státní energetické koncepce či NKEP přímou souvislost, rozhodně tedy nevychází z iniciativy úředníků ekonomických ministerstev nebo vlády premiéra Petra Fialy. I když můžeme dodat, že návrhy na vyšší zdanění spotřeby plynu či uhlí v domácnostech v minulosti zkoušela prosadit teplárenská lobby.
Rozšíření systému emisních povolenek na menší spalovací zdroje schválili zástupci zemí Evropské unie na konci roku 2022. Nový systém je známý pod zkratkou EU ETS2. Cílem tohoto opatření je snížit emise v těchto sektorech o 43 procent do roku 2030 – oproti výchozímu stavu z roku 2005. Finanční dopad na zejména chudší domácnosti má omezit Sociální fond, jehož prostřednictvím budou země EU dopad zdražení finančně kompenzovat.
David Tramba
Více o SEK, NKEP a dalších vládních návrzích se dočtete ve zprávách:
Vládní plán pro energetiku a klima je hotový. Sází na nové jaderné bloky a záplavu solárních panelů (21.9.2023)
Jste málo ambiciózní, vytkla Česku Evropská komise. Požaduje víc zelené energie a míň emisí (19.12.2023)
Zdražil nám Green Deal elektřinu? Hlavní ekonom ČEZ tvrdí, že ji naopak o 20 procent zlevnil (17.4.2024)
