Vláda uvolní dalších 3,5 miliardy korun, aby snížila dopad růstu regulovaných cen na český průmysl. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala po dnešním jednání kabinetu a dodal, že snížení se projeví u velkých spotřebitelů připojených k síti vysokého nebo velmi vysokého napětí.

Velcí spotřebitelé tak zaplatí na platbách za obnovitelné a jiné podporované zdroje méně, než je zákonem daná výše 495 korun za megawatthodinu (599 korun včetně DPH). Konkrétně odběratelé ze sítě vysokého napětí zaplatí o 107 korun/MWh méně, odběratelé ze sítě velmi vysokého napětí o 167 korun/MWh méně.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dodal, že snížení se bude týkat zhruba 25 tisíc odběrných míst. Jedná se hlavně o velké průmyslové podniky, ale také o velké nákupní a kancelářské komplexy, nemocnice, železnici a provozovatele městské hromadné dopravy. Ministr financí Zbyněk Stanjura zmínil, že dodatečné 3,5 miliardy korun stát získá z nevyužité části peněz ve výdajích letošního a příštího roku.

Vládní oznámení nebylo úplně překvapivé, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) totiž dopředu hlavní číslo prozradil redaktorům České televize.

Mohlo by vás zajímat

Mírná úleva v mezích rozpočtové odpovědnosti

Jak na konci listopadu oznámil Energetický regulační úřad, zdražení regulované složky ceny elektřiny v případě domácností dosáhne 65,7 procenta, v případě velkých odběratelů ze sítě vysokého napětí 105,5 procenta a v případě největších spotřebitelů napojených na síť velmi vysokého napětí dokonce 191 procent. Zdražení se projeví od ledna příštího roku.

Regulovaná cena bude v příštím roce u domácností tvořit asi 40 procent celkové ceny, u velkých odběratelů se jedná o 29 procent (síť VN) nebo 21 procent (síť VVN). Hlavní podíl na skokovém růstu má právě obnovení plateb za podporované zdroje energie (POZE), které od října 2022 do konce letošního roku stoprocentně hradí stát z rozpočtu. Menší podíl zde mají rostoucí náklady na provoz rozvodné a přenosové soustavy.

Původní návrh ministerstva průmyslu a obchodu byl pro velké podniky příznivější. Ministerstvo vedené Jozefem Síkelou v červnu uvedlo, že náklady na financování POZE v příštím roce dosáhnou 36 miliardy korun, a navrhlo, ať polovinu hradí spotřebitelé v cenách elektřiny a druhou polovinu státní rozpočet. Fakticky by se jednalo o návrat ke stavu, jaký tu byl do loňského podzimu.

Do tohoto návrhu hodilo vidle ministerstvo financí, které dalo najevo, že prioritou je rychlé snižování rozpočtového deficitu. Pod jeho tlakem resort průmyslu návrh v září upravil. Stát měl uhradit pouze 9,35 miliardy korun, zbývajících skoro 27 miliard korun se mělo rozpočítat mezi spotřebitele elektřiny. Nyní se tedy poměr mění: stát uhradí skoro 13 miliard korun, spotřebitelé elektřiny něco přes 23 miliard.

Lepší vrabec v hrsti…

Prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR Jan Rafaj změnu vládního nařízení uvítal. „Úspora se u jednotlivých firem bude pohybovat v řádu jednotek milionů až nižších stovek milionů korun,“ zdůraznil Rafaj. Na změnu vládního nařízení by měl v nejbližších dnech reagovat Energetický regulační úřad, který vydá nové cenové rozhodnutí s upravenou výši plateb za POZE.

Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček upozornil, že firmy nemohou promítnout rostoucí náklady na energie do ceny výrobků. Pohybují se na konkurenčním trhu a podpora státu v okolních zemích je vstřícnější. Situaci navíc komplikuje vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP a dlouhodobě vyšší energetická náročnost v Česku.

David Tramba