Na necelých 6 miliard korun ročně byl měla stát vyjít výrazná 75% sleva na jízdné pro studenty a seniory. Záměr Andreje Babiše dnes schválila vláda. Budou se jím zabývat poslanci. Opozice již avizovala, že návrh podrobí tvrdé kritice.
Zlepšení dostupnosti veřejné dopravy pro skupiny cestujících, ve kterých se obecně vyskytuje větší podíl lidí s nízkými příjmy, kteří disponují omezenými prostředky pro cestování a ulehčení jejich rozpočtům. To je hlavní smysl opatření, které schválila vláda v demisi. Navrhuje snížit cenu jízdného pro studenty a důchodce ve všech spojích o 75%. Ztrátu na výdělku bude dopravním společnostem stát kompenzovat. Podle prvních odhadů by to mělo být 5,8 miliardy ročně. Vláda si od slevy také slibuje, že donutí mladé lidi více cestovat.
Hranice slevy 75% byla stanovena podle slevy, kterou mají tělesně postižení občané. „U cestujících do 15 let není potřeba žádný doklad, od 15 let se věk bude prokazovat občanským průkazem, studentským průkazem (ISIC) nebo stávajícím žákovským průkazem. U cestujících v rozmezí 15 až 18 let se předpokládá, že celá tato kategorie spadá pod režim studentů, nárok se proto bude prokazovat dle věku v občanském průkazu, v studentském průkazu (ISIC) nebo stávajícím žákovském průkazu. U studentů v rozmezí 18 až 26 let je třeba prokázat režim studia, nárok se proto bude prokazovat studentským průkazem (ISIC) nebo stávajícím žákovským průkazem. U cestujících nad 65 let se nárok bude prokazovat dle věku v občanském průkazu nebo jiném obdobném dokladu,“ píše se ve vládním návrhu. Studentům a seniorům vznikne nárok na slevu při nákupu dokladu. „Na základě vykázaných slevových jízdních dokladů následně bude dopravci ze státního rozpočtu poskytnuta kompenzace,“ uvádí autoři návrhu. Slevy se samozřejmě budou týkat také předplacených jízdenek.
Otázkou, kterou se všichni, kdo mají něco s kompenzacemi na ministerstvu dopravy zabývají, je, jaká bude reálná cena kompenzací a jestli si někteří dopravci nenajdou cestu k tomu jak si „trochu pomoct“ tím, že vykáží více prodaných zlevněných jízdenek, než jich ve skutečnosti bude.
„Vzhledem k předpokládanému objemu vyplácených kompenzací bude nutné zabezpečit, aby nedošlo k jejich zneužívání ze strany dopravců. To přichází v úvahu v zásadě následujícími cestami:
- poskytnutí slevy cestujícímu, který na ni nemá nárok (s tím, že zbytek jízdného dostane dopravce od státu);
- vykázání fiktivních cestujících (jízdenek);
- manipulace se základní cenou jízdného, do které se dopočítává ztráta
První a druhý způsob je možné zjistit pouze ve vozidle, tj. fyzicky zkontrolovat, zda cestující, kterým byla vydána jízdenka se slevou, ve vozidle skutečně sedí a zda skutečně splňují podmínky pro přiznání slevy (tedy zejména že mají příslušný průkaz nebo splňují věkový limit). Třetí způsob je podchytitelný jen částečně,“ uvádí autoři materiálu.
Kontrolu již ministerstvo dopravy provádí na komerčních spojích, což je však nesrovnatelně menší rozsah, než bude po zavedení navrhovaných nových slev. Ministerstvo dopravy proto požaduje, aby do mohlo přijmout šest nových pracovníků, na jejichž platy by rádo do svého rozpočtu získalo 2.575.465 Kč pro druhou polovinu letošního roku.
Podle oficiálních propočtů, které dostali na stůl ministři v demisi by dopady slevy byly následující:
Kraje by na slevě mohly vydělat. Možná zaplatí méně za objednanou dopravu
Zavedení státem nařízené slevy bude mít dopad na výši jeho celkové ztráty, kterou kompenzuje objednatel veřejných služeb (většinou kraj). „Nejspíše tak často může dojít k tomu, že objednatel bude moci (resp. muset) snížit objem kompenzace tak, aby nedošlo k „překompenzaci dopravce“, což by bylo v rozporu s právem EU,“ uvádí autoři zprávy. Veřejné rozpočty by tak měly ušetřit prostředky na úkor prostředků státního rozpočtu a kraje na to budou muset reagovat přizpůsobením smluv o veřejných službách. „U některých smluv toto může být problematické, neboť legislativa regulující veřejné služby (především Nařízení 1370/2007) připouští jen velmi omezené zásahy do již uzavřených smluv, zejména pokud byly tyto služby vysoutěženy v rámci nabídkových řízení. V některých případech však u krajů mimo úspory plynoucí z navýšení výnosů vzrostou i náklady v důsledku nezbytného posílení kapacit vybraných objednávaných dopravních výkonů,“ zmiňuje zpráva.
Jiří Reichl
