Ministři na dnešním jednání schválili kompenzační mechanismus, kterým stát uhradí dodavatelům energií prokazatelnou ztrátu z dodávky elektřiny a plynu koncovým zákazníkům. Vedle nákladů na nákup energií stát doplatí také přiměřený zisk. Příslušný návrh přitom ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo teprve před týdnem.
O schválení „nařízení vlády o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny“ informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu premiér Petr Fiala. „Každý má jistotu, že bude platit maximálně zastropovanou cenu a obchodníci budou mít jistotu, že jim bude stát kompenzovat náklady vzniklé v souvislosti se zastropováním,“ zdůraznil premiér a dodal, že nařízení vlády obsahuje kontrolní mechanismy, aby dodavatelé energií nečerpali státní dotace v nadměrném rozsahu.
Zmíněné nařízení navazuje na dříve schválené zastropování cen elektřiny na úrovni 5000 korun za megawatthodinu (6050 Kč s DPH) a zemního plynu na hodnotě 2500 korun (3025 Kč s DPH). To bude platit po celý rok 2023. Vzhledem k extrémnímu vývoji cen na burzách však mají dodavatelé nakoupené energie za vyšší ceny. Nařízení vlády tudíž určuje postup, jak mají dodavatelé o náhradu ztráty žádat a kolik peněz a k jakému datu dostanou.
Dodavatelé mají o kompenzaci žádat do 11. dne po skončení měsíce; za měsíce leden až březen lze žádat také o mimořádné zálohy v dřívějším termínu. Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk bude následně hradit operátor trhu OTE. Na správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku má dohlížet Energetický regulační úřad. Po kontrole sečte OTE požadavky jednotlivých dodavatelů a požádá ministerstvo průmyslu a obchodu o proplacení kompenzací.
Podoba návrhu se mírně změnila po připomínkovém řízení. Svaz průmyslu a obchodu spolu s Hospodářskou komorou prosadily mimořádnou zálohu také za březen 2023, která v původním návrhu chyběla. Stejné tak došlo ke zkrácení některých lhůt tak, aby obchodníci dostali zálohovou platbu dříve.
Mohlo by vás zajímat
dtr
