Vláda ve středu projednala a schválila argumenty ministerstva dopravy ke kritické zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ohledně vynakládání peněžních prostředků státu určených na přípravu, výstavbu a provozování dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Koncem loňského roku NKÚ upozornil, že výstavba dálnice D4 formou PPP projektu možná pro stát nebude tak výhodná, jak se předpokládá.
Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) prošlo kontrolou NKÚ v době od listopadu 2022 do června 2023. Podle mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky se u ministerstva dopravy kontroloři zaměřili na proces výběru koncesionáře pro PPP projekt, nastavení smluvních vztahů mezi ministerstvem a koncesionářem a výhodnost PPP projektu. „Dále byla provedena kontrola výdajů související s poradenskými službami a vliv PPP projektu na státní rozpočet,“ shrnul Jemelka.
U ŘSD se kontrola týkala procesu přípravy stavby nových úseků dálnice D4 včetně souvisejících objektů a výdajů v souvislosti s majetkoprávní přípravou dálnice D4. Podle Jemelky NKÚ ve svém závěru konstatoval, že peněžní prostředky vydané ministerstvem dopravy na přípravu projektu D4 formou PPP projektu ve výši 40,4 milionu korun a ŘSD na přípravu vybraných úseků dálnice D4 ve výši 364,2 milionu korun byly vynaloženy hospodárně, účelně a efektivně a souladu s právními předpisy.
Co ale kontroloři NKÚ zpochybnili a Ekonomický deník o tom informoval již dříve, je výhodnost samotného projektu pro stát. Podle NKÚ byla totiž stanovena na základě převážně zahraničních zkušeností.
Mohlo by vás zajímat
Dostavba dvaatřicetikilometrového úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem je prvním dálničním PPP projektem v České republice. Investice, za kterou stojí sdružení Via Salis, složené z francouzských firem VINCI Highways a Meridiam, zahrnuje projektování, financování a stavbu dálnice i modernizaci a údržbu dalších 16 kilometrů již zprovozněných navazujících úseků. Po dostavbě bude sdružení Via Salis dálnici a navazující části provozovat a udržovat 25 let, stát by mu měl za to zaplatit 17,8 miliardy korun.
V době vyhodnocování výhodnosti PPP projektu ministerstvo dopravy, respektive ŘSD, podle NKÚ provozovalo a udržovalo 1276 kilometrů dálnic, nebylo ale schopno stanovit výdaje na provoz, obnovu a údržbu dálnic pro potřeby PPP projektu.
„Tyto údaje jsou ale pro stanovení výhodnosti projektu PPP nezbytné. Nakonec je odhadl poradce projektu, avšak převážně na základě svých zkušeností ze zahraničí. Došel k závěru, že projekt PPP dálnice D4 je o 25 procent výhodnější oproti realizaci klasickým způsobem. Na významné riziko nesprávného vyhodnocení výhodnosti projektu upozorňuje NKÚ proto, že na kvalitě vstupních údajů závisí celý výpočet. I menší změna ve vstupních údajích má na výhodnost projektu významný vliv,“ upozornil loni v listopadu NKÚ.
Ministerstvo dopravy v materiálu, který ve středu projednávala vláda k tomu uvádí: „Ze strany ŘSD byly na vyžádání ministerstva dopravy předány informace o nákladech na zimní a letní údržbu v rozsahu již provozovaných úseků D4 (I/4) a dále kalkulace nákladů provozu a údržby zapracované do modelu ekonomického hodnocení formou HDM-4 (Český systém hodnocení silnic). Tyto podklady byly poskytnuty NKÚ v průběhu kontroly. S ohledem na potřebu komplexního doplnění podkladů pro sledovaný účel zpracování modelu hodnoty za peníze, přistoupilo ministerstvo ve spolupráci s poradcem k využití dat, se kterými modely hodnoty za peníze pracují v případě zahraničních projektů PPP, což vedlo dle ministerstva dopravy k celkovému zkvalitnění výstupů zpracovaného modelu hodnoty za peníze,“ argumentoval úřad.
Řešení v transformaci
Problém se podle ministerstva vyřešil ve chvíli, když v rámci procesu transformace státní příspěvkové organizace ŘSD na státní podnik došlo k podrobnému rozklíčování jednotlivých nákladů, které ŘSD vynakládá na provoz a údržbu jednotlivých typových úseků dálnic a silnic I. třídy tak, aby na základě těchto dat mohla být stanovena platba, která je státnímu podniku z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v souladu se zákonem hrazena.
Na co podle Jemelky také kontroloři NKÚ upozornili je, že se zahájení výstavby vybraných úseků dálnice D4 formou PPP projektu se zpozdilo oproti předpokladům z usnesení vlády z 13. ledna 2016 o téměř čtyři roky. Důvodem měly být zejména chyby v zadávacím řízení na výběr poradce a časová náročnost výběru koncesionáře.
„Ministerstvo dopravy fakta uváděná v kontrolním závěru NKÚ nerozporuje. Faktické zpoždění bylo vyvoláno popsanými komplikacemi při výběru poradce. Ve skutečnosti však uvedené zpoždění vedlo k možnosti úplnějšího dokončení investorské přípravy, včetně přípravy majetkoprávní a umožnilo tak státu převzít nižší míru rizika za dokončení investorské přípravy jednotlivých úseků D4,“ zmiňuje ministerstvo v materiálu „Stanovisko Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic s. p. ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 22/29 „Peněžní prostředky státu určené na přípravu, výstavbu a provozování dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)“.
Opatření k nápravě by mělo podle resortu dopravy spočívat ve snaze připravit zadávací podmínky pro výběr poradců pro jednotlivé projekty PPP, které budou obecně akceptovatelné trhem, což by mělo podle úřadu přispět ke snížení rizik prodlení v procesování jednotlivých veřejných zakázek na výběr poradců.
NKÚ upozornil také na to, že dálnice D4 byla opakovaně hodnocena jako neprioritní projekt. „Příprava dotčených staveb byla skutečně akcelerována až na základě rozhodnutí o PPP projektu, přičemž potřeba její realizace vyplývá z jednotlivých vládních strategických dokumentů,“ uvádí materiál.
Mluvčí ministerstva dopravy přiblížil i další výtku NKÚ. Příprava vybraných úseků dálnice D1 trvala bezmála 21 let, z toho pět let bylo věnováno samotné přípravě PPP projektu. „Dle Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo dopravy nedodrželo termíny podle koncesionářské smlouvy pro předání dílčích stavebních povolení u dvou úseků Čimelice – Mirotice a Mirotice, rozšíření,“ uvedl mluvčí.
Podle ministerstva dopravy došlo ke zpoždění například kvůli legislativním možnostem, kdy jeden z účastníku řízení opakovaně využívá svých ústavně zaručených práv na spravedlivý proces zahrnující v sobě mimo jiné takzvané právo na přezkum rozhodnutí. A jak ministerstvo konstatovalo, snížit míru rizika státu ve smyslu závazků ohledně dokončení investorské přípravy na sebe přejímá. Řešení vidí v zajištění právní moci všech stavebních povolení před uzavřením koncesionářské smlouvy, včetně překonání okamžiku prekluzivní lhůty pro možnost podání správní žaloby.
Aktuálně je dostavba dálnice D4 ve finále, úsek mezi Příbramí a Pískem je hotový z 85 procent. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se pro veřejnost otevře před Vánoci.
Zkušenosti s dostavbou dálnice D4 podle premiéra Petra Fialy (ODS) ukázaly, že tento model spolupráce státu a soukromého sektoru jako jeden z nástrojů k zajištění výstavby dopravní infrastruktury funguje. „V příštích deseti letech potřebujeme investovat do rozvoje dopravní infrastruktury jednotky bilionů korun. K zajištění těchto prostředků proto počítáme rovněž s větším zapojením soukromého kapitálu do dalších projektů na dálnicích i železnicích,“ uvedl již dříve Fiala.
Dostavba dálnice D4 je podle něj výborný příklad například pro další podobné projekty jako dálnice D35 nebo trať z hlavního města na Letiště Václava Havla Praha.
Tereza Čapková
