Stát v příštím roce zadotuje náklady na distribuci elektrické energie a zemního plynu částkou 22,6 miliardy korun, z toho 20,5 miliardy je určeno pro elektroenergetiku. Cílem opatření je omezit dopad vysokých cen energií, které prodražují i náklady na regulovanou část ceny energií, do koncových cen pro domácnosti a podniky.
Materiál s velmi dlouhým názvem „Návrh nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu na ztráty elektřiny a plynu v distribučních soustavách v elektroenergetice a plynárenství v mimořádné tržní situaci“ je právě teď v mezirezortním připomínkovém řízení, které dnešním dnem končí. Autorem návrhu, který lze najít v legislativní databázi eKlep, je ministerstvo průmyslu a obchodu. Peníze od státu mají posloužit třeba k úhradě energetických ztrát v síti, poskytování služeb výkonové rovnováhy či úhradě plynu spotřebovaného v kompresních stanicích.
Spotřebitelé energie jistě takovou pomoc od státu uvítají. Pokud by vláda nezasáhla, tak by sazby za distribuci plynu vzrostly oproti loňskému stavu o 20 až 25 procent. V případě elektroenergetiky by se dosud vydané ceny distribuce elektřiny zvýšily o 30 až 60 procent v závislosti na napěťové hladině. Tak dopad aspoň vyčíslili autoři Závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace (RIA).
Návrh dále popisuje, jak bude stát distributorům energie zvýšené náklady kompenzovat a jak bude kontrolovat oprávněnost nároků. Vláda už na schválení návrhu nemá moc času – nabytí účinnosti se předpokládá již od 1. ledna příštího roku.
Vládní nařízení k úhradě vícenákladů na distribuci energie navazuje na informace, které jsme na Ekonomickém deníku již dříve uvedli. Konkrétně v polovině října jsme jako první upozornili, že stát v příštím roce bude regulovanou část cen elektřiny a plynu zčásti dotovat. Tehdy byla cena elektřiny vyšší než dnes, odhad nákladů pro státní rozpočet tudíž vycházel hůře. A sice až na 35 miliard korun.
V polovině listopadu pak Energetický regulační úřad oznámil, že regulovaná složka ceny elektřiny v případě domácností a malých podnikatelů příští rok klesne v průměru o 16,7 procenta. Na hladině vysokého napětí klesne regulovaná složka v průměru o 16,6 procenta, u velmi vysokého napětí o 21,3 procenta. Pokles je způsoben hlavně odpuštěním příspěvku na podporované zdroje energie. Naopak samotné platby za distribuci elektřiny se oproti letošnímu roku prakticky nezmění.
Regulovaná složka ceny plynu pro domácnosti v příštím roce vzroste v průměru o 1,7 procenta, což je dáno hlavně navýšením sazeb na území hlavního města Prahy o 6,8 procenta. V ostatních regionech se platby za distribuci plynu téměř nezmění.
Rozhodnutí o regulovaných cenách energií logicky navazuje na rozhodnutí o zastropování cen samotné elektřiny a plynu, o kterém na začátku října rozhodla rozhodla koaliční vláda vedená Petrem Fialou. Maximální cena za dodávku silové elektřiny bude ve výši 5000 korun za MWh (6050 korun včetně DPH). Cenový strop za dodávku plynu je stanoven ve výši 2500 korun za MWh (3025 korun včetně DPH).
David Tramba
