Postoj současné vlády k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů je schizofrenní. Na jedné straně počítá v příštích letech s masivním rozvojem solární a větrné energetiky, aby splnila klimatické cíle Evropské unie, na druhé straně chce potrestat majitele starších fotovoltaik za to, že údajně mají moc velké zisky. Tak lze shrnout výhrady Solární asociace k záměru ministerstva financí seškrtat provozní dotace pro starší zdroje.
Vláda přitom již v minulosti výši plateb majitelům solárních elektráren z let 2009 a 2010 snížila s pomocí takzvané solární daně. Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce konstatovalo, že k žádným dalším změnám již docházet nebude. „Porušení jasně daného slibu je velmi znepokojivým signálem nejen pro současné provozovatele obnovitelných zdrojů energie, ale i pro investory ve všech dalších odvětvích. Vede to k poškození důvěry ve fungování právního státu v České republice a stabilitu českého podnikatelského prostředí,“ prohlásil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Na návrhu, který ve středu představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle solárníků vidět, že byl připraven v rychlosti a amatérsky. Fakticky totiž po majitelích elektráren požaduje, aby byli jasnovidci a dopředu odhadli cenu elektřiny v příštích letech a desetiletích. A také aby odhadli počet hodin, ve kterých bude cena elektřiny na krátkodobém trhu záporná.
Zároveň podle Jana Krčmáře stát láká majitele fotovoltaik do pasti. Zatím totiž platí, že povolené vnitřní výnosové procento (IRR) pro solární elektrárny je 8,4 procenta. Pokud investoři vyplní tabulky tak, že jim vyjde IRR okolo 7 procent, bude to jen dočasná úleva. Ministr Stanjura již avizoval, že chce míru výnosnosti srazit na minimum dohodnuté s Evropskou komisí, tedy na 6,3 procenta. V takovém případě už by stát věděl, komu má výši provozní podpory proškrtat.
Pověst Česka na úrovni „banánové republiky“
Za nejhorší dopad vládou navržených opatření považuje Jan Krčmář zhoršení pověsti České republiky jako místa pro férové a bezpečné investice. Ti samí investoři, kteří stavěli solární parky už v letech 2009 a 2010, totiž chtěli stavět znovu a přispět tím k naplnění ambiciózních cílů české vlády v oblasti rozvoje zelené energetiky. Pro připomenutí: Zatím neschválený Národní klimaticko-energetický plán počítá s 10 tisíci megawattů nového výkonu ve fotovoltaice do roku 2030.
Teď reálně hrozí, že investoři své plány na českém území „zamknou do šuplíku“ a budou stavět raději v Polsku, Rumunsku, Německu či dalších státech, kde s nimi budou jednat férově. České republice vedle ohrožení ekonomického růstu a omezení přílivu zahraničních investic (mezinárodní společnosti dnes požadují dodávky bezemisní elektřiny) tak hrozí i to, že nesplní požadovaný cíl vyrábět v roce 2030 třetinu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Podobně to vidí třeba ekonom Petr Bartoň. Ten na tiskové konferenci Solární asociace upozornil na ironický fakt, že před pár dny dostali Nobelovu cenu za ekonomii Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson. Tito tři ekonomové popsali silnou vazbu mezi ekonomickým růstem a férovostí přístupu státních úřadů k podnikům a podnikatelům.
Pavel Doucha, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti, upozornil i na právní konsekvence Stanjurova návrhu. „Návrh je v rozporu s evropským právem, které státům zakazuje retroaktivně zasahovat do garantované podpory. Může proto dojít k mezinárodním arbitrážím, pro něž existuje precedens například ze sporu, který Česká republika prohrála ve Švýcarsku,“ řekl Pavel Doucha. Připomněl tak prohranou arbitráž se skupinou investorů, kterou tvořilo G.I.H.G. Limited, Radiance Energy Holding a Natland.
Ekonom Petr Bartoň připomněl také nefér přístup ministerstva financí, které při vyčíslování nákladů na dotování solárních elektráren zapomíná na odvody z tržeb za elektřinu, tedy na takzvanou solární daň. Například jen v období od ledna do září letošního roku stát na tomto odvodu, který se týká fotovoltaik spuštěných do provozu v letech 2009 a 2010, vybral 3,4 miliardy korun. O tuto částku je zapotřebí vyplacené provozní dotace očistit.
Stanjura chce škrtat, 32 miliard je moc
Ministr financí Zbyněk Stanjura ve středu popsal nová opatření, která mají vést k úspoře výdajů na podporované zdroje (POZE) ze státního rozpočtu v řádu miliard korun. Dřívější individuální šetření ziskovosti firem v oboru zelené energetiky chce rozšířit o individuální kontroly. Ty se mají zaměřit hlavně na fotovoltaické elektrárny z let 2009 a 2010.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) k tomu dodal, že vláda navrhne také zastavení podpory v době, kdy jsou na krátkodobém (spotovém) trhu záporné ceny elektřiny. Navržené změny vládní koalice doplní do aktuální novely energetického zákona „Lex OZE 3“, samotné hlasování o návrhu proběhne až v rámci třetího čtení ve sněmovně.
Podle Zbyňka Stanjury dál platí, že ve státním rozpočtu na příští rok bude na dotování POZE vyhrazeno 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve varovalo, že to nebude stačit a že realita se bude pohybovat okolo 32 miliard korun. Stanjura k tomu dodal, že náklady nad rámec 8,5 miliardy korun by muset stát uhradit přesunem peněz z jiných položek státního rozpočtu; současně by to vládu motivovalo k dalším úsporným opatřením v oboru POZE.
Na dotazy médií, zda se ministerstvo financí neobává prohraných arbitráží, Stanjura odpověděl, že taková rizika jsou nízká. „Nejedná se o změnu pravidel, ale jen o přísnější kontrolu překompenzace,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Navržené změny jsou podle jeho slov v souladu s pravidly Evropské unie.
David Tramba
