„Koronavirová opatření budou mít dalekosáhlý dopad na český průmysl, potažmo na celou ekonomiku státu. Výrobky obranného průmyslu byly z devadesáti procent určeny na export. Již dnes víme, že dojde k výraznému propadu tohoto exportu. Zároveň uchování výrobních kapacit obranného průmyslu je pro stát strategickou záležitostí. Protože v případě krize, jsou to jediné, s čím může vláda počítat,“ říká v rozhovoru prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Vaše Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) detailně zná podmínky domácích strojírenských firem, jak vidíte „rozběh“ ekonomiky po koronavirovém „lock downu“?

Chce-li se vláda vyvarovat další krize, pak musí podpořit ty armádní zakázky, kde je vysoký podíl domácí výroby. Když stát nebyl schopen zajistit roušky pro své občany, tak nařídil otevřít obchody s galanteriemi, aby si lidé soušky ušili sami.
Předpokládám, že v případě hrozícího konfliktu vláda nehodlá otevřít muniční sklady a vyzvat občany, aby se bránili sami. Proto musí mít zajistit funkční armádu vybavenou technikou od domácích výrobců.

Armáda trvá na čtyřech investičních prioritách – bojová vozidla pěchoty, protiletadlový systém, děla ráže NATO a systém pro jejich řízení palby

Ozývají se hlasy, že ministerstvo chce škrtnout modernizační projekty s největším podílem českého průmyslu a ponechat projekty, které převážně znamenají byznys pro zahraniční dodavatele. Ačkoliv například v Senátu ministr Metnar a NGŠ Opata tvrdili opak.

Každý správný hospodář by ke škrtům v rozpočtu přistupoval tak, že ponechá takové projekty, které pomohou nastartovat ekonomický růst.  To jsou samozřejmě zakázky domácímu průmyslu. Nedokáži si představit, že by současná vláda chtěla škrtat „domácí“ zakázky a zároveň uskutečnila zakázky „dovozové“. Tím by již dnes špatná hospodářská situace státu utrpěla další ránu. Naopak by se mělo u dovozových zakázek prověřit, zda-li některé komponenty ze zahraničí by nešly nahradit českými výrobky. Snaha o maximalizaci domácího podílu práce na nákupech je jediná cesta, jak zachránit státní kasu.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (vlevo), Pavel Trubačík z Ray Service (v popředí) a Bear Midkiff z John Cockerill Defense diskutují před podpisem smlouvy o spoluprráci na veletrhu IDET. 30. 5. 2019. Foto: ED – Jiří Reichl
Souhlasí AOBP s vymezenými prioritami Armády ČR?

Těžko lze souhlasit či nesouhlasit s něčím, o čem se kolují pouze zákulisní rozporuplné zprávy. Vláda schválila Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu, a tou by se měla řídit. Jestli dojde ke škrtům těch zakázek, kde je vysoký podíl domácí práce, pak by to bylo v rozporu nejen s touto strategií, ale i se snahou vlády oživit domácí ekonomiku.

Předpokládám, že v případě hrozícího konfliktu vláda nehodlá otevřít muniční sklady a vyzvat občany, aby se bránili sami

Bude se AOBP snažit o změnách projektů ještě jednat s vedením MO či AČR?

Hlavně se budeme snažit získat oficiální a srozumitelné informace. Pak je o čem jednat.

Podle dostupných informací chce ministerstvo zrušit projekt na pořízení podpůrných vozidel TITUS, která mají fungovat jako mobilní místa velení a spojovací vozy. To budou BVP – která jsou prioritou armády – doprovázet jaká vozidla? V3S? Podle dostupných údajů je právě v TITUSu velký podíl domácího průmyslu.

To je jedna ze znepokojujících informací, ač neoficiální. Překotné změny mnohdy vedou ke krokům, které postrádají logiku. Zakázky zadávané domácím výrobcům mají vysoký multiplikativní efekt. Každý zaměstnanec zbrojovky přináší práci dalším třem až čtyřem pracovníkům mimo tento průmysl. Čím složitější výrobek, tím je toto číslo vyšší. V době, kdy hrozí vysoká nezaměstnanost a řada podniků se díky koronavirové krizi ocitla ve složité situaci, by právě výroba vozů TITUS mohla zachránit ekonomiku státu.

Je dobře trvat na podpoře modernizace T72 pro VOP? Není to prodlužování agonie?

Jestliže chce Ministerstvo obrany uchovat schopnosti tankového vojska, pak modernizace tanku T-72 řešením, které lze z více než osmdesáti procenty zajistit domácími výrobci. Tuto modernizaci by ale měly dělat ty české firmy, které to umí. Jedině tak může být projekt úspěšný.

Jiří Reichl