Je 14krát lehčí než vzduch a stává se celosvětovým trendem. Vodík je skloňován ve všech směrech a firmy se předhánějí, která přijde s novým vodíkovým projektem. Česká vláda již v létě schválila Vodíkovou strategii ČR, která počítá s jeho nasazením nejen v dopravě, průmyslu, ale i v českých domácnostech. Podle Národního akčního plánu čisté mobility by u nás v roce 2030 mělo jezdit na padesát tisíc osobních automobilů a kolem devíti set autobusů.
„Vodíkové technologie přinášejí jedinečnou možnost jak využívat čistou energii, protože při jeho spalování nevznikají žádné skleníkové plyny, jen čistá pára. Očekáváme, že růst využití vodíku sníží výrobní, skladovací, dopravní a distribuční náklady,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Doprava na prvním místě
S vodíkem se počítá primárně v dopravě. Autobusy pro městskou hromadnou dopravu by měly jezdit v Ústí nad Labem a na Ostravsku. Svoje první vodíková auta představily automobilky Hyundai a Toyota, Renault má dodávku Hyvia. BMW již testuje vodíkový automobil, který bude stát na stejné platformě jako SUV BMW X5. Předností vodíkových automobilů je, že v zimě mají minimální ztráty dojezdu a dají se naplnit do pěti minut.
U nákladních automobilů nabízí vodík větší dojezd než bateriová řešení. Například kamion Hyundai Xcient, který dnes již jezdí po švýcarských silnicích, dojede s plně naloženým přívěsem až 400 kilometrů. Společnost Daimler u svého největší nákladního automobilu testuje i kapalný vodík, který je schopný zajistit dojezd okolo tisíce kilometrů.
‚‚Výhodou těžkých vozidel je velké množství prostoru, kam lze kompozitní nádrže s plynným vodíkem uložit. Například britská firma Wrightbus tvrdí, že její autobus Hydroliner FCEV zvládne na jedno naplnění ujet až tisíc kilometrů,“ upřesňuje analytik Jan Sochor z České vodíkové technologické platformy.
Vlaky i letadla
Vodík pronikl i na železnici. Vlaky s palivovým článkem Alstom jsou na plnou nádrž schopné ujet až tisíc kilometrů, jsou tiché a nevypustí do ovzduší žádné emise, kromě vody nebo vodní páry.
V letecké dopravě se s vodíkem počítá pro letadla s krátkým doletem, případně lze pomocí něj vyrobit syntetický kerosin, který může pohánět motory letadel na delší vzdálenosti.
U osobních aut bude důležitá cena
Jaké množství vodíkových aut bude nakonec jezdit na českých silnicích, bude záležet nejen na ekonomice jejich provozu, přístupu k infrastruktuře plnicích stanic, ale převážně na jejich ceně. V současnosti se cena vodíkového automobilu pohybuje kolem 1,7 milionu korun.
„Momentálně u nás jezdí pár aut, konkrétně modely Toyota Mirai a Hyundai Nexo. Věřím ale, že se segment vodíkových aut ještě rozvine a jakmile se rozjedou velké provozy na sériovou výrobu palivových článků, začne docházet k snižování jejich ceny. Hyundai má například plán do roku 2030 srovnat cenu svých vodíkových automobilů s cenou bateriových, které by už tou dobou měly být na stejné úrovni jako ty spalovací,“ vysvětluje Jan Sochor.
Vodíkové domácnosti
Vodíková strategie ČR počítá s využitím vodíku i v domácnostech, kde by mohl být v budoucnu náhradou za zemní plyn či do něj alespoň přimícháván. Na dobu, kdy budeme moci vodíkem vytápět či na něm vařit, si ale budeme muset počkat. „Testování připravenosti infrastruktury bude ještě řadu let probíhat, protože se vodík chová dost odlišně od zemního plynu. Každopádně by si případný přechod na vodík vyžádal i obměnu všech domácích plynových zařízení,“ upozorňuje Jan Sochor.
Problém: chybí sluneční svit a vítr
Jako jedinou překážkou se jeví fakt, že Česká republika zřejmě nebude ve výrobě vodíku soběstačná. Surovinu tak bude muset dovážet ze zemí, které mají více slunečního svitu a větru, což je pro výrobu obnovitelného vodíku klíčové. ČR by však mohla být významným hráčem na poli tranzitu tohoto plynu. I z toho důvodu se nyní prověřuje stav plynové infrastruktury.
„Je výhodou, že se dá část existující plynárenské infrastruktury přestavět na vodík s menšími náklady, než jaké by stálo stavět plynovody nové. Ostatně o tomto záměru hovoří i iniciativa European Hydrogen Backbone, která počítá do 20 let po celé Evropě s výraznou obměnou tranzitních plynovodů tak, aby byly schopné pojmout a bezpečně transportovat vodík,“ doplňuje Jan Sochor.
Kouzlo vodíku podle odborníků spočívá mimo jiné i v tom, že je skvělou pomocí pro překlenutí ekologických problémů.
‚‚Pokud se vyrábí pomocí zelené elektřiny, pak je vodík bezemisní palivo, které nemá žádné dodatečné negativní účinky na planetu Zemi. Tato dekáda bude dekádou velkých pilotních projektů, které ukáží, že vodíkové technologie jsou již dnes vyspělé. Věřím, že ve 30. letech se z něj stane obchodovaná komodita, která si najde své nejlepší využití i tržně,“ uzavírá Jan Sochor.
Jana Bartošová
