Vstřícnost české veřejnosti vůči vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské agresi, se opět zvýšila. Spolu s tím v polovině roku mírně vzrostl zájem o samotné dění na bojišti. Naopak ochota umožňovat ukrajinským uprchlíkům další pobyt v Česku zaznamenala pokles na 53 procent. Vyplývá to z aktuálního červnového průzkumu agentury STEM.

Data z posledního šetření naznačují významnou změnu dosavadního trendu. Zatímco v polovině roku 2024 považovala českou vojenskou podporu za nedostatečnou pouze čtyři procenta lidí, aktuálně je to již 13 procent.

Konec útlumu, podpora sílí

„Což v kombinaci s poklesem těch, kdo nemají názor, vede k postupnému růstu podpory této pomoci,“ uvedl STEM. Počet odpůrců, kteří by si přáli útlum dodávek zbraní a techniky, zůstává stabilní – stejně jako v lednu se pro tuto variantu vyslovilo zhruba 40 procent dotázaných.

Analytik STEM Jiří Táborský však upozornil, že výsledky může ovlivňovat i aktuální politický diskurz a kroky nové české vlády. „Typicky se může stát, že někdo považuje podporu za adekvátní v reakci na to, že vláda řekla, že ji výrazně omezila a bude i nadále omezovat,“ vysvětlil.

Koho válka zajímá nejvíce?

Celkový podíl lidí sledujících konflikt zůstává na 63 procentech, což odpovídá lednovým hodnotám. Výrazně však přibylo těch, kteří uvádějí, že se o vývoj války zajímají „hodně“. Obecně platí, že vyšší zájem o informace mají muži, lidé s vysokoškolským vzděláním a starší generace.

Přínos, nebo hrozba?

ukrajinští uprchlíci
Ilustrační foto: Ukrainian Voices – RC

V otázce ukrajinských uprchlíků došlo k určitému ochlazení. Podpora jejich dalšího pobytu v ČR klesla z lednových 58 procent na současných 53 procent. Je však třeba připomenout, že lednová čísla byla nejvyšší od začátku sledování před třemi lety.

Vnímání uprchlíků jako rizika zůstává prakticky neměnné – 49 procent Čechů v nich vidí spíše ohrožení, zatímco 37 procent je vnímá jako přínos pro budoucí vývoj země. „Celkově se vnímání uprchlíků nijak radikálně nemění a zůstává dlouhodobě stabilní,“ doplnil Táborský.

Rychlý mír, nebo územní celistvost?

Dlouhodobě nejsilnější podporu má mezi českou veřejností scénář rychlého ukončení konfliktu, a to i za cenu ztráty části ukrajinského území. Tento postoj zastává 65 procent respondentů.

Zbývajících 35 procent se domnívá, že by Česko mělo Ukrajinu podporovat v úsilí o znovuzískání všech ztracených území, i kdyby to mělo znamenat prodloužení války. Podle agentury STEM však se zprávami o ukrajinských úspěších na frontě mírně roste i ochota podporovat pokračující boje za plnou územní integritu.