Vstřícnost české veřejnosti vůči vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské agresi, se opět zvýšila. Spolu s tím v polovině roku mírně vzrostl zájem o samotné dění na bojišti. Naopak ochota umožňovat ukrajinským uprchlíkům další pobyt v Česku zaznamenala pokles na 53 procent. Vyplývá to z aktuálního červnového průzkumu agentury STEM.
Data z posledního šetření naznačují významnou změnu dosavadního trendu. Zatímco v polovině roku 2024 považovala českou vojenskou podporu za nedostatečnou pouze čtyři procenta lidí, aktuálně je to již 13 procent.
Konec útlumu, podpora sílí
„Což v kombinaci s poklesem těch, kdo nemají názor, vede k postupnému růstu podpory této pomoci,“ uvedl STEM. Počet odpůrců, kteří by si přáli útlum dodávek zbraní a techniky, zůstává stabilní – stejně jako v lednu se pro tuto variantu vyslovilo zhruba 40 procent dotázaných.
Analytik STEM Jiří Táborský však upozornil, že výsledky může ovlivňovat i aktuální politický diskurz a kroky nové české vlády. „Typicky se může stát, že někdo považuje podporu za adekvátní v reakci na to, že vláda řekla, že ji výrazně omezila a bude i nadále omezovat,“ vysvětlil.
Mohlo by vás zajímat
Koho válka zajímá nejvíce?
Celkový podíl lidí sledujících konflikt zůstává na 63 procentech, což odpovídá lednovým hodnotám. Výrazně však přibylo těch, kteří uvádějí, že se o vývoj války zajímají „hodně“. Obecně platí, že vyšší zájem o informace mají muži, lidé s vysokoškolským vzděláním a starší generace.
Přínos, nebo hrozba?
V otázce ukrajinských uprchlíků došlo k určitému ochlazení. Podpora jejich dalšího pobytu v ČR klesla z lednových 58 procent na současných 53 procent. Je však třeba připomenout, že lednová čísla byla nejvyšší od začátku sledování před třemi lety.
Vnímání uprchlíků jako rizika zůstává prakticky neměnné – 49 procent Čechů v nich vidí spíše ohrožení, zatímco 37 procent je vnímá jako přínos pro budoucí vývoj země. „Celkově se vnímání uprchlíků nijak radikálně nemění a zůstává dlouhodobě stabilní,“ doplnil Táborský.
Rychlý mír, nebo územní celistvost?
Dlouhodobě nejsilnější podporu má mezi českou veřejností scénář rychlého ukončení konfliktu, a to i za cenu ztráty části ukrajinského území. Tento postoj zastává 65 procent respondentů.
Zbývajících 35 procent se domnívá, že by Česko mělo Ukrajinu podporovat v úsilí o znovuzískání všech ztracených území, i kdyby to mělo znamenat prodloužení války. Podle agentury STEM však se zprávami o ukrajinských úspěších na frontě mírně roste i ochota podporovat pokračující boje za plnou územní integritu.
