INZERCE

V EU je stále v provozu téměř 2 000 nelegálních nebo nevyhovujících skládek, které jsou významným zdrojem znečištění a skleníkových plynů a promarněnou příležitostí pro využití druhotných surovin. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Většina zemí střední a východní Evropy nesplní cíle v oblasti nakládání s odpady. Česká republika „je na dobré cestě“

Evropská komise doporučuje opatření na podporu recyklace v 18 členských státech, kterým hrozí nesplnění cílů v oblasti odpadů. Ve své zprávě komise identifikuje členské státy, u nichž hrozí, že nesplní cíle pro přípravu na opětovné použití a recyklaci komunálního a veškerého obalového odpadu do roku 2025 a cíl pro skládkování do roku 2035. Devět členských států je na dobré cestě ke splnění cílů pro rok 2025: Belgie, Česká republika, Dánsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko.

Osmnácti členským státům však hrozí, že nesplní jeden nebo oba cíle pro rok 2025. U Estonska, Finska, Francie, Irska, Lotyšska, Portugalska, Španělska a Švédska hrozí, že nesplní cíl pro komunální odpad.

Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Řecku, Maďarsku, Litvě, Maltě, Polsku, Rumunsku a Slovensku hrozí, že nesplní oba cíle pro komunální i celkový obalový odpad pro rok 2025.

Některé země také nadále skládkují většinu komunálního odpadu a pravděpodobně nesplní cíl pro skládkování do roku 2035. Komise předkládá těmto členským státům doporučení, která vycházejí z průběžné finanční a technické podpory poskytované na zlepšení výsledků v oblasti nakládání s odpady.

530 kilo odpadů na osobu

Každý rok vyprodukují Evropané v průměru 530 kilogramů komunálního odpadu na osobu (odpad pocházející z domácností a podobný odpad z podniků).

Přestože se stále více recykluje a méně skládkuje, zůstává komunální odpad jedním z nejsložitějších toků odpadů, s nimiž je třeba nakládat.

V EU se přibližně 50 procent komunálního odpadu recykluje nebo kompostuje a 23 procent se skládkuje.

Množství vyprodukovaného obalového odpadu neustále roste. Mezi lety 2013 a 2020 vzrostlo množství vyprodukovaného obalového odpadu v celé EU o 15 procent a dosáhlo téměř 80 milionů tun. V současné době se recykluje přibližně 64 procent obalových odpadů, i když se tento podíl liší podle materiálu. Více než 75 procent papírových, lepenkových a kovových obalů se recykluje, zatímco u plastů je to méně než 40 procent – to je problém ve většině zemí EU, z nichž mnoha hrozí, že nesplní materiálově specifický cíl pro recyklaci plastových obalových odpadů.

Významné rozdíly mezi členskými státy

Zpráva ukazuje, že v EU existují značné rozdíly v nakládání s odpady. Některé země mají před sebou ještě dlouhou cestu ke splnění cílů dohodnutých v právních předpisech EU a je třeba provést další reformy, zejména: zajistit zpracování bioodpadu, který představuje třetinu komunálního odpadu; tříděný sběr odpadu – nezbytný předpoklad recyklace; a zlepšit kvalitu údajů. Většina zemí EU však zavedla nebo zavádí reformy v oblasti odpadů s cílem zvýšit míru recyklace, z nichž některé by měly v příštích letech přinést výsledky.

Výsledky ovlivnily také vnější faktory, včetně dopadů pandemie COVID-19, která v některých zemích omezila nebo zastavila tříděný sběr. Nedávný prudký nárůst cen energií má rovněž nepříznivý vliv na recyklační činnosti.

Doporučení a podpora EU

Komise předkládá konkrétní doporučení pro 18 členských států, u nichž hrozí, že nedosáhnou hlavních recyklačních cílů pro rok 2025. Tato doporučení zahrnují širokou škálu opatření: snížení množství nerecyklovatelného odpadu, zvýšení opětovného použití, posílení odděleného sběru, rozvoj kapacit pro zpracování odpadu za účelem třídění a recyklace, zlepšení správy, zavedení ekonomických nástrojů a zvyšování povědomí.

Komise bude i nadále podporovat členské státy při provádění právních předpisů EU o odpadech, a to prostřednictvím podpory z fondů EU, technické pomoci (například prostřednictvím přezkumu provádění předpisů v oblasti životního prostředí, výměny osvědčených postupů a podpory vzájemného učení). Vnitrostátní orgány jsou však odpovědné za zintenzivnění politického úsilí a zintenzivnění činnosti v terénu.

Kromě toho Komise představila iniciativy, které přispívají k oběhovému hospodářství a podpoří členské státy při zlepšování výkonnosti v oblasti nakládání s odpady a dosahování cílů, jako jsou návrhy nových nařízení o přepravě odpadů, o obalech a obalových odpadech a o ekodesignu udržitelných výrobků.

Zpráva včasného varování hodnotí pravděpodobnost, že členské státy splní recyklační cíle pro rok 2025 stanovené v rámcové směrnici o odpadech a ve směrnici o obalech a obalových odpadech: 55 procent recyklace a příprava na opětovné použití komunálního odpadu; 65 procent recyklace pro celkový obalový odpad; a cíle recyklace obalového odpadu pro jednotlivé materiály (75 procent pro papír a lepenku, 70 procent pro sklo, 70 procent pro obaly ze železných kovů, 50 procent pro hliník, 50 procent pro plast a 25 procent pro dřevo).

Zpráva rovněž obsahuje předběžné posouzení cíle snížit do roku 2035 skládkování komunálního odpadu na méně než 10 procent.

Nakládání s bioodpady se spolu s obalovými odpady objevuje jako jeden z hlavních problémů, které byly identifikovány jako překážka výkonnosti v oblasti recyklace, ačkoli povinnost odděleného sběru bioodpadů platí od 1. ledna 2024.

Zpráva včasného varování navazuje na přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, který již odhalil problémy s prováděním právních předpisů EU o odpadech. V EU je zejména stále v provozu téměř 2 000 nelegálních nebo nevyhovujících skládek, které jsou významným zdrojem znečištění a skleníkových plynů a promarněnou příležitostí pro využití druhotných surovin.

(nik)