Skupina Veolia Energie ČR prošla schvalovacím procesem, který ji otevře cestu k získání dotace z Modernizačního fondu na dva velké investiční projekty. Modernizace a dekarbonizace tepláren v Karviné a v Olomouci, která vyjde na miliardy korun, povede ke snížení emisí, úsporám energií a dlouhodobému zajištění dodávek tepla obyvatelům zmíněných měst.

Jak dále uvedla Veolia Energie ČR v tiskové zprávě, cílem je postupně nahradit spalování uhlí obnovitelnými zdroji a jinými palivy šetrnějšími k životnímu prostředí, a to při zachování bezpečnosti dodávek tepelné energie městům a přilehlým obcím. Výsledkem bude snížení emisí, zejména oxidu uhličitého, a úspora primární neobnovitelné energie. Mezi další parametry patří například vysoká účinnost nové technologie.

„Je to pro nás velký úspěch a významná podpora. Díky získané dotaci můžeme vybudovat v Karviné a v Olomouci komplex nejmodernějších technologií a zařízení na vysoké úrovni v souladu s novými trendy a potřebami regionů. Naším cílem je zajistit nejen úsporu energie, dekarbonizaci výroby tepelné energie a snížení emisí CO2, ale také rozšíření spektra používaných paliv, udržitelnost a uplatnění zásad cirkulární ekonomiky,“ uvedl ředitel skupiny Veolia Energie ČR Reda Rahma.

Náročné projekty za 4 a 8 miliard

Projekt dekarbonizace Teplárny Olomouc má dvě části. První etapa už probíhá a její hlavní součástí je rekonstrukce kotle K3 spalujícího černé uhlí na zemní plyn. Tato první fáze byla už dříve podpořena z Modernizačního fondu. Druhá etapa, na kterou Veolia získala zmíněnou dotaci, zahrnuje plánovanou rekonstrukci uhelného fluidního kotle K5 na budoucí spalování tuhého alternativního paliva (vyrobeného z vytříděného komunálního a průmyslového odpadu) a biomasy a také rekonstrukci turbíny TG3.

Po realizaci všech částí projektu bude ukončeno spalování uhlí v Teplárně Olomouc v roce 2030. Druhá etapa bude stát zhruba 4,1 miliardy korun, významnou část pokryje dotace z Modernizačního fondu. Projekt přinese snížení spotřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů o 86 procent a snížení emisí CO2 o 32 procent. Ekonomický deník v únoru informoval, že tento záměr je ve fázi posuzování dopadu na životní prostředí (EIA).

Mohlo by vás zajímat

Projekt dekarbonizace Teplárny Karviná je ještě náročnější a taktéž má už první etapu hotovou. Ta spočívala ve vybudování plynových kotlů, které umožní odstavit Teplárnu ČSA, jež společně s Teplárnou Karviná dodávala teplo do Karviné a Havířova. Ve druhé etapě, která je předmětem úspěšné dotační žádosti, budou vybudovány nové zdroje, které nahradí zbývající uhelné kotle. Hlavním novým zdrojem je multipalivový kotel K7 na tuhé alternativní palivo a biomasu. Další zdroj bude tvořen dvěma spalovacími plynovými turbínami a dvěma kotli na odpadní teplo plynových spalin.

Po realizaci druhé etapy bude ukončeno spalování uhlí v Teplárně Karviná v roce 2028. Tato druhá etapa bude stát zhruba 7,8 miliardy korun a významnou část pokryje dotace z Modernizačního fondu. Projekt přinese snížení spotřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů o 46 procent a snížení emisí CO2 o 42 procent. Tento záměr úspěšně prošel řízením EIA v roce 2022.

Čtyři schválené projekty, z toho dva od Veolie

Modernizační fond EU pomáhá průmyslovým odvětvím, ale i domácnostem s přechodem na zelenou energii z obnovitelných zdrojů. Značná část směřuje do teplárenství. Z hodnocených teplárenských projektů uspěly letos na jarním jednání Investičního výboru Evropské investiční banky pouze čtyři projekty, z toho dva předložila Veolia Energie.

„Získání dotace je završením dlouhého přípravného procesu trvajícího přes dva roky. Dotační výzva byla ze strany Státního fondu životného prostředí velmi dobře připravena. Žádost jsme zpracovávali velmi pečlivě, podíleli se na tom naši specialisté i externí odborníci. Kromě jiného jsme tím získali cenné zkušenosti pro přípravu dalších žádosti,“ doplnil Miroslav Zajíček, ředitel pro strategii a regulace společnosti Veolia Energie ČR.

Více o Modernizačním fondu a čerpání peněz z něj se dočtete ve zprávě Modernizační fond nabídne celkem 500 miliard korun. Kdo se podělí o dodatečných 346 miliard?

(dtr)