Velká bateriová úložiště energie a další technologie, které umožní lépe vyrovnávat výrobu a spotřebu elektrické energie. To je hlavní téma další velké novely energetického zákona, kterou má v nejbližších dnech ve druhém čtení schvalovat poslanecké sněmovna. Novela známá pod označením Lex OZE 3 řeší také otázky ochrany spotřebitele či zavedení kapacitních plateb.
Podle předkladatele, tedy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), je návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Týká se to části novely o akumulaci energie, agregaci a flexibilitě. Česká republika v této věci doslova zaspala – příslušné změny měla do národní legislativy převést nejpozději v lednu roku 2021.
Bateriová úložiště či agregace malých energetických zdrojů do propojeného bloku již dnes fungují, ale takříkajíc v právním vakuu. Novela stanovuje podmínky jejich činnosti. Nově se bude jednat o licencovanou činnost, příslušné licence bude vydávat Energetický regulační úřad.
Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že ukládání energie nesmí podléhat dvojímu zpoplatnění, co se týká síťových poplatků. Platby na podporu obnovitelných zdrojů energie mají být hrazeny až subjektem, který elektřinu skutečně spotřebuje. Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny by měl hradit platby vztahující se k nákladům na provoz elektrizační soustavy, jako jsou kapacitní platby a příspěvky na ztráty v síti.
Kádrování vlastníků zásobníků i pokuty za výpověď smlouvy
Dále v novele nalezneme přísnější požadavky na majitele podzemních zásobníků plynu, která se zpožděním reaguje na kauzu nenaplněného zásobníku Moravia Gas Storage, kterou dříve z poloviny vlastnil ruský Gazprom. Tato část novely byla během připomínkového řízení terčem ostré kritiky. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR protestovala, že novela zde zavádí presumpci viny, což je v rozporu s principy právního státu. Stejnou výhradu ve svém vyjádření k novele uvedlo také ministerstvo životního prostředí.
Za kontroverzní lze označit také opatření, které odběratelům energií ztíží změnu dodavatele a cestu k levnější elektřině a plynu. Jednomu z velkých dodavatelů energií se podařilo do novely na poslední chvíli „propašovat“ vysoké smluvní pokuty za předčasnou výpověď smlouvy s cenovou fixací. Pokuta může dosahovat až 30 procent z hodnoty neodebrané elektřiny či plynu do konce smlouvy.
Novela „Lex OZE 3“ dále obsahuje několik opatření, která mají za cíl lépe ochránit zákazníky. Novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá seriózní obchodní strategii. Novela zavádí takzvaný index zajištění obchodníka, které stanoví procentní podíl elektřiny nebo plynu, které si musí dodavatel elektřiny a plynu zajistit pro období nejbližších 36 kalendářních měsíců. Nová regulace se týká smluv na dobu určitou s pevně stanovenou cenou odebírané elektřiny nebo plynu.
Dodavatelé energií budou mít nově povinnost oznamovat zákazníkům z řad maloodběratelů jakoukoli změnu ceny; dosud mají povinnost informovat pouze o zdražení. „Tato možnost je ochranou zákazníka v situaci, kdy dodavatelé elektřiny či plynu ceny energie snižují, avšak snížení daného dodavatele přesto vede k vyšší ceně, než je na trhu běžná. Dodavatelé jsou tak motivováni držet ceny co nejvíce konkurenceschopné,“ uvedlo MPO v důvodové zprávě.
Důležitým posílením postavení spotřebitele je podle MPO také povinnost obchodníka informovat zákazníka, který má uzavřenou smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením, o konci doby trvání smlouvy. Alespoň 30 dní před uplynutím příslušného smluvního období má dodavatel zákazníka aktivně oslovit a o dané skutečnosti ho informovat.
Reakce na obavy z předčasného odstavení elektráren
Hospodářský výbor novelu energetického zákona projednal v červnu a navrhl několik desítek změn; většinou se jedná o drobné úpravy a upřesnění zákona. Současně však navrhl dál Energetickému regulačnímu úřadu dát v případě naléhavé potřeby uložit držiteli licence na výrobu elektřiny nebo tepla povinnost fungovat nad rámec licence, je-li to nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu. Podobné ustanovení má platit i pro distributory energií.
Vlastník elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW má být nově povinen oznámit provozovateli přenosové soustavy přerušení provozu výrobny elektřiny, které bude trvat více než šest měsíců, a to alespoň půl roku před přerušením provozu. Úplné zastavení provozu budou muset vlastníci elektrárny hlásit nejméně 14 měsíců dopředu. Provozovatel přenosové soustavy poté může doporučit pokračování provozu výrobny elektřiny z důvodu energetické bezpečnosti; případné ztráty by následně vlastníkovi elektrárny uhradil.
Balík návrhů hospodářského výboru sněmovny dále otevírá cestu k zavedení kapacitních mechanismů. „Novela lex OZE 3 obsahuje podpůrné mechanismy pro nové plynové zdroje. Již předložený pozměňovací návrh podpořený Hospodářským výborem zakotvuje do §12 možnost nařízení provozu uhelné elektrárny jako záchranný mechanismus, tzv. nouzovou brzdu odstavení,“ uvedlo ve svém komentáři Hnutí Duha, které se zavedením podpory pro uhelné elektrárny nesouhlasí.
Hospodářský výbor dále do svého balíku změn integroval pozměňovací návrh poslanců Róberta Telekyho (KDU-ČSL) a Ivana Adamce (ODS), která odstraňuje nejasnosti v otázce zatížení bioplynu daní ze spotřeby plynu. Tento zmatek způsobila nepovedená novela zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů z roku 2020, která poškodila hlavně majitele zemědělských bioplynových stanic.
David Tramba
