Lex OZE 3. Pod tímto názvem je obecně známa poslední novela energetického zákona, u níž právě skončilo mezirezortní připomínkové řízení. Hlavní body novely, tedy právní zakotvení akumulace energie a flexibility a také přísnější požadavky na dodavatele elektřiny a plynu, nejsou předmětem kontroverzí. Terčem kritiky je navržené „kádrování“ majitelů podzemních zásobníků plynu, jak vyplývá z informací ve vládní legislativní databázi VeKLEP.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) požaduje, aby z připravované novely bylo vypuštěno, nebo aspoň přepsáno, ustanovení nově vkládaného § 10d. Podle KZPS jde toto ustanovení zbytečně nad rámec legislativy EU a zavádí fakticky presumpci viny provozovatelů zásobníků plynu. „Máme za to, že jak presumpce viny, tak i povinnost prokazovat negativní skutečnosti, je v rozporu s principy právního státu,“ varuje KZPS.
Zaměstnavatelé nejsou jediní, komu sporná úprava skladování plynu vadí. Stejnou výhradu ve svém vyjádření k novele uvedlo také ministerstvo životního prostředí (MŽP) vedené Petrem Hladíkem. „Dané ustanovení po provozovatelích zásobníků plynu požaduje, aby prokazovali svou nevinu, což se jeví v rozporu s obecnými zásadami demokratického právního státu. Důkazní prostředky má obstarávat správní orgán a je na něm, jakým způsobem si je obstará,“ uvedlo Hladíkovo ministerstvo.
Podle sporného odstavce je provozovatel zásobníku plynu povinen, pokud jej k tomu Energetický regulační úřad vyzve, navrhnout důkazy k prokázání skutečností, že provozování zásobníku nepředstavuje riziko pro bezpečnost dodávek plynu podle předpisu Evropské unie nebo tím, že osoba či osoby vykonávající kontrolu nad provozovatelem zásobníku nemohou představovat ohrožení bezpečnosti dodávek plynu nebo bezpečnostních zájmů EU.
Vedle několika dílčích připomínek dále MŽP žádá o co nejrychlejší předložení novely vyhlášky o měření, které by umožnilo přechod od účtování po fázích k součtovému účtování vyrobené spotřebované elektřiny. Majitelé střešních solárních elektráren by si tak nemuseli pořizovat drahé a poruchové asymetrické střídače. Tuto změnu již delší dobu prosazují firmy a asociace z oblasti moderní energetiky, avšak distributoři elektřiny ji odmítají.
Volání po rychlé změně dodavatele
Zřejmě nejvíc konkrétních připomínek k návrhu tentokrát měla Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS). Hned v úvodu svého vyjádření kritizuje fakt, že novela má platit až od ledna roku 2025. Evropskou legislativu týkající se úpravy flexibility a akumulace energie přitom mělo Česko přijmout už na počátku roku 2021. UZS vadí i to, že novela připravená ministerstvem průmyslu a obchodu nepřevádí příslušné směrnice EU o energetickém trhu do českého práva v plném rozsahu.
Konkrétně tak v novele chybí třeba požadavek směrnice EU, aby zákazník mohl změnit dodavatele nejpozději do 24 hodin. Tato změna má v členských zemích začít platit nejpozději od ledna 2026. „Rychlá změna dodavatele je přitom jedním ze základních nástrojů, jak může zákazník reagovat na tržní situaci a minimalizovat své náklady na elektřinu. Navrhovaná úprava obsahuje pouze právo zákazníka vypovědět smlouvu v případě, že z indexu zajištění daného obchodníka neplyne zajištění dostatečného množství elektřiny pro následující tři kalendářní roky,“ upozornila UZS.
UZS dále upozorňuje, že novela Lex OZE 3 neumožňuje využití technologie „power to gas“, tedy například výrobu zeleného vodíku a syntetického metanu z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Potřebné změny, která měly už dávno platit
Poslední novelu energetického zákona, známou pod označením Lex OZE 3, poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu do mezirezortního připomínkového řízení na konci září. Novela otevře cestu k většímu zájmu o zařízení pro ukládání elektřiny, jako jsou velká bateriová úložiště. Ty umožňují „uskladnit“ přebytečnou elektřinu a využít ji později, až bude více potřebná. Podobný význam bude mít také flexibilita, tedy správné načasování spotřeby elektřiny v reakci na spotovou cenu.
Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ, za zásadní považuje změnu, která odstraní riziko dvojího zpoplatnění uložené elektřiny poplatkem za podporované zdroje energie. Za zklamání naopak považuje fakt, že novela má být účinná až od ledna roku 2025.
Novela též zavádí přísnější podmínky pro podnikání dodavatelů elektřiny a plynu. Ti budou muset dvakrát ročně oznámit, zda řádně nakoupil energie pro zákazníky s pevně danou cenou. Pokud tak neučiní, nebo nesplní minimální limit 70 procent, mohou zákazníci s cenovou fixací od dodavatele odejít. Návrh je reakcí na pád firemní skupiny Bohemia Energy, který se odehrál přesně před dvěma lety.
V nejbližších týdnech by novelu Lex OZE 3 měla schválit vláda, následovat bude projednání v obou komorách parlamentu.
David Tramba
