Zbrojařskou firmu Omnipol opouští Milan Jurek, dlouholetý důvěrník hlavního majitele Richarda Hávy a spoluarchitekt řady projektů společnosti. Firma odmítá, že by „padaly hlavy“ za nezvládnutí projektu pasivních sledovacích systémů od dceřiné společnosti ERA. Ministerstvo vzbudilo jejich nákupem za 1,5 miliardy obrovský rozruch, původně totiž uvádělo, že je pořídí za poloviční cenu. Rozdíl v ceně vznikl údajně kvůli pouhé chybě úředníka. Po drtivé kritice způsobu nákupu sledovacího systému z úst premiéra Andreje Babiše (ANO) dnes rezignoval také náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Filip Říha.
„Informaci o ukončení činnosti pana Ing. Milana Jurka v orgánech společnosti Omnipol můžeme potvrdit. Stalo se tak k 28.1. 2020. Rozhodně vylučujeme, že by toto rozhodnutí bylo v souvislosti s jakoukoli konkrétní zakázkou. Odchod pana Jurka ze společnosti Omnipol proběhl po vzájemné dohodě a v přátelské atmosféře,“ uvedla pro Ekonomický deník Marika Přinosilová, ředitelka marketingu a komunikace Omnipolu. Jurek byl místopředsedou představenstva mateřského Omnipolu a předsedou představenstva pardubické firmy ERA, která je právě výrobcem pasivního sledovacího systému VĚRA. V obou funkcích skončil.
Některé zdroje ze zbrojařské branže mluví o tom, že se nenadálá personální změna udála poté, co se začalo kriticky mluvit o ceně pořízení pasivních sledovacích systémů VĚRA NG pro českou armádu a celkově nezvládnutém procesu akvizice, která dosáhla tragikomických rozměrů. „Samozřejmě jsem řval celý týden, když jsem četl, co píšou v médiích, a ptal jsem se, co to tam má ministr Metnar za pitomce, když jsou schopni dát pro info vládě neaktuální cenu a o té správné se neobtěžují vládu informovat a dozvídám se ji z médií?,“ napsal předseda vlády Babiš na svůj Facebook. Kritici mimo jiné poukazovali na to, že je cena pro „domácí“ armádu až 3 x vyšší, než pro Agenturu NATO. To však ministr obrany Lubomír Metnar i náčelník generálního štábu Aleš Opata odmítají. Podle nich jsou oba poptávané systémy nesrovnatelné a ten pro českou armádu je daleko komplexnější a mobilnější. Znalecký posudek, který by měl cenu ospravedlnit, však odmítají zveřejnit.
Ministerstvo obrany se zdráhá zveřejnit posudek k systému VERA NG
Zakázkou se minulý týden zabýval sněmovní Výbor pro obranu a zcela ji nedořešil. Poslanci dostali od zástupců armády a ministerstva detailní informace o zakázce, včetně materiálů, které jsou klasifikovány stupněm „Důvěrné“ a nestihli je detailně prostudovat. Usnesli se na tom, že detaily dořeší na svém příštím jednání 19. února. Poslance především zarazilo, že se o chystaném kontraktu, jehož výše není zanedbatelná, se nedozvěděli ani na výjezdním zasedání výboru, které se konalo 12. a 13. listopadu. Tedy pouhý den předtím, než zakázku schválilo kolegium ministra. Původně totiž poslanci schválili jen cenu přes 700 milionů. Poslanci jsou přitom běžně informováni o zakázkách nad 50 milionů korun.
Na přetřes také přišla otázka výběru znaleckého ústavu, který posuzoval, zda navrhovaná cena přes 1,2 miliardy bez DPH je obvyklá. Některým poslancům vadilo, že zástupci ministerstva nedokázali říct, jaké zakázky v oblasti znaleckých posudků již firma CETAG realizovala ani její zkušenosti z vojenského sektoru. Velké pochybnosti budí rovněž mimořádně nízká cena 216 tisíc za posudek vzhledem k ohromnému objemu zakázky. Ekonomický deník se tématu věnoval již v předchozím textu Ministerstvo obrany se zdráhá zveřejnit posudek k systému VERA NG. Ohledně samotného Milana Jurka dnes v byznysových kruzích zaznívají úvahy, že se stal jako zajímavý zdroj informací velmi cenným zbožím pro další zbrojaře, ale možná i pro zpravodajské služby a orgány činné v trestním řízení.
Jiří Reichl
