Stát ukončí podporu exportu technologií sloužících k těžbě a využití fosilních paliv, ale až po roce 2035. Podnikatelské subjekty tak získají dostatek času na adaptaci své produkce na novou situaci. S takovým návrhem přichází ministerstvo průmyslu a obchodu, nyní prochází mezirezortním připomínkovým řízením.
Informace je obsažena v dokumentu s dlouhým názvem Stanovení vnitrostátních lhůt k ukončení státní podpory vývozu projektů v odvětví energie z fosilních paliv, který se redakci Ekonomického deníku podařilo získat. Ministerstvo v něm uvádí, že praktický dopad této změny bude omezený. „V posledních pěti letech byly v odvětví energie z fosilních paliv realizovány pouze tři exportní projekty s podporou státu,“ uvádí se v dokumentu.
Temné historky z minulosti
Stát prostřednictvím České exportní banky (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) podporoval miliardové zakázky českých podniků na stavbu elektráren v zahraničí hlavně v období okolo roku 2010. Výsledky této úvěrové štědrosti ovšem nebyly slavné. Stačí připomenout nepovedenou stavbu uhelné elektrárny Adularya v Turecku, na které ČEB a EGAP prodělaly zhruba 12 miliard korun.
Jedná se o kauzu, které se v posledních třech letech Ekonomický deník opakovaně věnoval. Generálním dodavatelem elektrárny Adularya byl podnik Vítkovice Power Engineering (VPE), který stavbu manažersky a technicky nezvládl. Jako nešťastná se ukázala hlavně volba dodavatele kotle, kterým byl rakouský Andritz. Problémovou uhelnou elektrárnu později získal turecký Yildizlar SSS Holding, který loni v únoru za zlomek původní hodnoty odkoupil i pohledávku ČEB za původním investorem.
Problémová byla také výstavba 268megawattové paroplynové elektrárny u ruského města Salechard. Zakázku realizovala česká společnost PSG International, kterou podpořila ČEB úvěrem ve výši 5,5 miliardy korun. Na konci roku 2013 ČEB financování zastavila kvůli porušení úvěrové smlouvy. Ruský investor později zkrachoval a své závazky nesplatil. Exportní banka se musela obrátit na stát, aby jí ztrátu z nespláceného úvěru uhradil.
Taková je doba
Ukončování státní podpory pro vývoz „fosilních“ technologií je celosvětovým trendem. V říjnu 2021 došlo na úrovni OECD k dohodě na ukončení podpory ve formě vývozních úvěrů pro uhelné elektrárny. Později se tématu ujala Evropská unie, která členským zemím dala za úkol stanovit do konce tohoto roku termín ukončení poskytování státem podporovaných vývozních úvěrů na projekty v odvětví fosilních paliv. Zákaz se týká projektů průzkumu, těžby a přepravy fosilních paliv, a také rafinace ropy.
Cílem těchto omezení je zabránit dalšímu budování uhelných elektráren či vrtů na těžbu ropy a plynu – a přispět tím ke zpomalení globálních změn klimatu.
Ministerstvo průmyslu se zavedením zákazu příliš nespěchá. „Po vyhodnocení reálných exportních možností české ekonomiky a po konzultacích se zástupci podnikatelských svazů, Českou exportní bankou a Exportní a garanční pojišťovací společností se navrhuje, aby byl jako termín pro ukončení poskytování státem podporovaných vývozních úvěrů na projekty v odvětví energetiky z fosilních paliv stanoven pro všechny kategorie rok 2035,“ uvedlo ministerstvo v návrhu.
David Tramba
