Dolnosaský zemský premiér Stephan Weil, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a první místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani nechyběli ve skupině „VIP“ osob, které vzaly do ruky lopatu a symbolicky zahájily stavbu LNG terminálu ve Stade poblíž Hamburku. Hotový bude za tři roky a na středoevropský trh bude dodávat až 13,3 miliardy metrů krychlových plynu ročně.
Mimořádnou událost, kterou je bezesporu zahájení stavby prvního pozemního LNG terminálu v Německu, si nenechali ujít politici, novináři ani manažeři zúčastněných společností. Na jedné straně je to konsorcium Hanseatic Energy Hub tvořené čtyřmi investory, které terminál pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) postaví a bude jej provozovat. Na druhé straně to jsou zákazníci, kteří si dopředu zarezervovali kapacitu pro dovoz plynu.
Největší objem si zajistil německý koncern EnBW (6 miliard m3/rok), druhé je německé SEFE (4 miliardy m3) a relativně nejmenší objem si zajistil ČEZ (2 miliardy m3/rok). Pro představu: jedná se o víc než čtvrtinu roční spotřeby plynu v České republice. Zbývajících 1,3 miliardy m3 zůstane volných pro menší zájemce a jednorázové nákupy plynu.
„Situace na trhu s plynem v Evropě se postupně stabilizuje, ale musíme být připraveni na případné další výkyvy. Těší nás, že i díky spolupráci české a německé vlády a vstřícnosti našich partnerů ze společnosti Hanseatic Energy Hub, můžeme být i u zahájení výstavby pevninského terminálu v Německu ve Stade. Jedním z klíčových prvků pro přechod k bezemisní energetice budou v příštích letech v kombinaci s obnovitelnými zdroji také plynové elektrárny vyžadující stabilní dodávky paliva,“ vysvětluje Pavel Cyrani.

Této spolupráce si cení také německá strana. Účast české společnosti ČEZ totiž terminálu v ústí Labe dává punc mezinárodního projektu, což do jisté míry zvyšuje jeho prestiž a snižuje odpor místních obyvatel a ekologických aktivistů.
Další výhodou je zvolená lokalita, která umožní příjem a vyložení i těch největších LNG tankerů o délce až 345 metrů. Nejviditelnějším objektem budou dvě velké nádrže na skladování kapalného plynu o výšce 60 metrů a průměru 90 metrů. K převodu LNG zpět do plynného skupenství terminál využije odpadní teplo z chemičky koncernu Dow, která se nachází hned vedle budoucího terminálu ve Stade. Výstavba LNG terminálu vychází na zhruba jednu miliardu eur.
Náhrada za Eemshaven
Jedná se v pořadí již o druhý LNG terminál, ve kterém si ČEZ s podporou vlády zajistil přístup. Prvním krokem bylo získání části kapacity v plovoucím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, který zahájil provoz v září 2022. Česká republika díky němu získala možnost dovážet až tři miliardy metrů krychlových plynu. Jenže dovoz přes dvojí hranice nebyl příliš komfortní. A tak se ČEZ rozhodl do budoucna pro jiné řešení.
Tím se stala rezervace části kapacity v plánovaném LNG terminálu ve Stade u Hamburku. ČEZ zde získal prostor k dovozu až 2 miliard m3 plynu ročně, a to s platností od září 2027. Tedy od chvíle, kdy skončí pětiletá smlouva v Eemshavenu. ČEZ má v terminálu pronajatou kapacitu na 15 let s možností prodloužení až na 25 let. V tomto delším horizontu už má terminál sloužit pro dovoz zeleného vodíku místo „fosilního“ plynu.
Mohlo by vás zajímat

Ve Stade vznikne pozemní LNG terminál, který nabízí oproti těm plovoucím řadu výhod – větší kapacitu, rychlejší vyložení a regasifikaci LNG a dostatečnou kapacitu zásobníků pro zkapalněný plyn. Investorem LNG terminálu ve Stade je konsorcium Hanseatic Energy Hub, které tvoří společnosti Buss Group, Partners Group, Dow a Enagás.
Dohodu o získání podílu v LNG terminálu ve Stade oznámila česká vláda loni v listopadu. Vláda premiéra Petra Fialy transakci podpořila tím, že se skupinou ČEZ uzavřelo zajišťovací smlouvu; podobná smlouva platí pro terminál v Eemshavenu.
David Tramba
