Dolnosaský zemský premiér Stephan Weil, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a první místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani nechyběli ve skupině „VIP“ osob, které vzaly do ruky lopatu a symbolicky zahájily stavbu LNG terminálu ve Stade poblíž Hamburku. Hotový bude za tři roky a na středoevropský trh bude dodávat až 13,3 miliardy metrů krychlových plynu ročně.
Mimořádnou událost, kterou je bezesporu zahájení stavby prvního pozemního LNG terminálu v Německu, si nenechali ujít politici, novináři ani manažeři zúčastněných společností. Na jedné straně je to konsorcium Hanseatic Energy Hub tvořené čtyřmi investory, které terminál pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) postaví a bude jej provozovat. Na druhé straně to jsou zákazníci, kteří si dopředu zarezervovali kapacitu pro dovoz plynu.
Největší objem si zajistil německý koncern EnBW (6 miliard m3/rok), druhé je německé SEFE (4 miliardy m3) a relativně nejmenší objem si zajistil ČEZ (2 miliardy m3/rok). Pro představu: jedná se o víc než čtvrtinu roční spotřeby plynu v České republice. Zbývajících 1,3 miliardy m3 zůstane volných pro menší zájemce a jednorázové nákupy plynu.
„Situace na trhu s plynem v Evropě se postupně stabilizuje, ale musíme být připraveni na případné další výkyvy. Těší nás, že i díky spolupráci české a německé vlády a vstřícnosti našich partnerů ze společnosti Hanseatic Energy Hub, můžeme být i u zahájení výstavby pevninského terminálu v Německu ve Stade. Jedním z klíčových prvků pro přechod k bezemisní energetice budou v příštích letech v kombinaci s obnovitelnými zdroji také plynové elektrárny vyžadující stabilní dodávky paliva,“ vysvětluje Pavel Cyrani.
Mohlo by vás zajímat
Této spolupráce si cení také německá strana. Účast české společnosti ČEZ totiž terminálu v ústí Labe dává punc mezinárodního projektu, což do jisté míry zvyšuje jeho prestiž a snižuje odpor místních obyvatel a ekologických aktivistů.
Další výhodou je zvolená lokalita, která umožní příjem a vyložení i těch největších LNG tankerů o délce až 345 metrů. Nejviditelnějším objektem budou dvě velké nádrže na skladování kapalného plynu o výšce 60 metrů a průměru 90 metrů. K převodu LNG zpět do plynného skupenství terminál využije odpadní teplo z chemičky koncernu Dow, která se nachází hned vedle budoucího terminálu ve Stade. Výstavba LNG terminálu vychází na zhruba jednu miliardu eur.
Náhrada za Eemshaven
Jedná se v pořadí již o druhý LNG terminál, ve kterém si ČEZ s podporou vlády zajistil přístup. Prvním krokem bylo získání části kapacity v plovoucím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, který zahájil provoz v září 2022. Česká republika díky němu získala možnost dovážet až tři miliardy metrů krychlových plynu. Jenže dovoz přes dvojí hranice nebyl příliš komfortní. A tak se ČEZ rozhodl do budoucna pro jiné řešení.
Tím se stala rezervace části kapacity v plánovaném LNG terminálu ve Stade u Hamburku. ČEZ zde získal prostor k dovozu až 2 miliard m3 plynu ročně, a to s platností od září 2027. Tedy od chvíle, kdy skončí pětiletá smlouva v Eemshavenu. ČEZ má v terminálu pronajatou kapacitu na 15 let s možností prodloužení až na 25 let. V tomto delším horizontu už má terminál sloužit pro dovoz zeleného vodíku místo „fosilního“ plynu.
Ve Stade vznikne pozemní LNG terminál, který nabízí oproti těm plovoucím řadu výhod – větší kapacitu, rychlejší vyložení a regasifikaci LNG a dostatečnou kapacitu zásobníků pro zkapalněný plyn. Investorem LNG terminálu ve Stade je konsorcium Hanseatic Energy Hub, které tvoří společnosti Buss Group, Partners Group, Dow a Enagás.
Dohodu o získání podílu v LNG terminálu ve Stade oznámila česká vláda loni v listopadu. Vláda premiéra Petra Fialy transakci podpořila tím, že se skupinou ČEZ uzavřelo zajišťovací smlouvu; podobná smlouva platí pro terminál v Eemshavenu.
David Tramba
