Nejméně 20 mrtvých a osm desítek zraněných civilistů si vyžádal jeden z nejtvrdších ruských vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli. Moskva při něm nasadila přes 70 raket a bezmála 500 dronů. Brutální útok na civilní infrastrukturu vyvolal ostrou mezinárodní reakci. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila záměr zpřísnit sankce proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu. Noční útok odsoudil také český prezident Petr Pavel.
Poslední ruský noční útok na Kyjev zabil nejméně 20 lidí a dalších 86 bylo zraněno. Rusko proti Ukrajině zaútočilo 74 raketami a střelami s plochou dráhou letu a 496 drony. Jeden z nejtěžších ruských útoků v posledních týdnech poničil obytné oblasti i městskou infrastrukturu.
Ostrá reakce Bruselu
Ruská agrese vyvolala neobvykle ostrou reakci šéfky bruselské diplomacie Kajy Kallasové. „Navrhnu sankcionovat více subjektů podporujících ruský vojensko-průmyslový komplex v reakci na útoky. Čím více Moskva útočí na civilisty, tím více sankcí musíme uvalit,“ napsala na X.
Podle vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pouhá slova ruské útoky na Kyjev nezastaví. „Toho může dosáhnout pouze trvalá vojenská podpora Ukrajiny a zvýšený tlak na Moskvu,“ zdůraznila Kallasová. Bývalá estonská premiérka konflikt označila za zkoušku vytrvalosti. Potvrdila také, že zaměstnanci Unie v Kyjevě jsou v pořádku.
Words of condemnation alone will not stop attacks on Kyiv. Only sustained military support for Ukraine and increased pressure on Moscow can do that.
— Kaja Kallas (@kajakallas) July 2, 2026
This week, the EU has started disbursing €6 billion under the €90 billion support loan to strengthen Kyiv’s defences.
Today, I…
Moskva: Odveta za ukrajinské útoky
Ruské ministerstvo obrany označilo noční nálety jako odvetu za ukrajinské útoky na civilní infrastrukturu na ruském území. Tvrdilo, že jeho rakety zasáhly vojenskou a energetickou infrastrukturu a také letiště v několika regionech.
Tvrzení Moskvy, že útočí pouze na vojenské cíle, jsou v příkrém kontrastu s opakovanými údaji o civilních obětech hlášených v Kyjevě. „Zvyšujeme cenu, dokud Rusko nepochopí, že nemůže vyhrát,“ zdůraznila Kallasová.
Rusko terorizuje civilisty
„Rusko, neschopné dosáhnout svých vojenských cílů, nadále úmyslně terorizuje civilisty. Ale ani tentokrát nedosáhne toho, čeho chce. Posílení ukrajinské protivzdušné obrany a přísnější sankce, které Rusko zbaví možnosti vyrábět rakety, jsou jediným způsobem, jak tento teror zastavit,“ uvedla ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Útok odsoudil i český prezident Petr Pavel. Zároveň uvedl, že podporuje další kroky k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny a oceňuje, že mandát české vlády na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře počítá s další podporou Ukrajiny.
„Skutečná povaha ruské agrese se opět ukázala. Namísto toho, aby Rusko přistoupilo na opakované nabídky k jednání o míru, zaútočilo v noci na obytné domy a zdravotnické zařízení v Kyjevě,“ napsal Pavel.
Skutečná povaha ruské agrese se opět ukázala. Namísto toho, aby Rusko přistoupilo na opakované nabídky k jednání o míru, zaútočilo v noci na obytné domy a zdravotnické zařízení v Kyjevě.
— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 2, 2026
Tento útok na civilní cíle odsuzuji. Podporuji další kroky k posílení protivzdušné obrany…
Půjčka 90 miliard eur
Unie už začala vyplácet Kyjevu finanční podporu. Tento týden začala napadená země dostávat 6 miliard eur (145,2 miliardy korun) z celkového balíku půjček ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Cílem je posílení obranných schopností Ukrajiny. Rozdělení finančních prostředků je rozloženo na tento a příští rok.
Česká vláda Andreje Babiše (ANO) nicméně odmítla za tuto půjčku ručit z českého rozpočtu.
