Ústavní soud vyhověl Transparency a zrušil poplatek 10.000 korun za podání podnětu k ÚOHS

Ústavní soud vyhověl stížnosti Transparency International a ombudsmanky Anny Šabatové a zrušil poplatek 10.000 korun spojený s podáním podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Napodruhé se Ústavní soud zabýval sporem o to, jestli má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vybírat poplatek 10.000 korun za příjem podání k prověření. Na poprvé se Ústavní soud nezabýval meritem věci, řekl jen, že se měla organizace Transparency International, které poplatek vadil, obrátit nejprve na nižší soudní instance a až poté k Ústavnímu soudu.

Nyní tedy ústavní soudci stížnosti vyhověli. Podle mluvčího Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martina Švandy bude úřad rozhodnutí respektovat. „Již nyní jsme ve zjednodušeném režimu prověřovali i nezaplacené podněty a případně je zařazovali do plánu kontrol. Na druhé straně se stále domníváme, že poplatek měl své odůvodnění a účinně zabraňoval podávání nedůvodných, šikanózních a hromadných podnětů, jejichž prověřování ve skutečnosti jen vedlo k plýtvání penězi daňových poplatníků,“ uvedl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.

Ke stížnosti Transparency International se jako vedlejší účastník řízení letos v létě připojila i ombudskmanka Anna Šabatová.

Tento poplatek byl trnem v oku také ve vládní koncepci pro boj s korupcí, kde hrály slovo další neziskové organizace Rekonstrukce státu a Oživení. Podrobně jsme o tom psali v textu Zaútočí Babiš na Rafaje protikorupční strategií vlády? a poté, co jsme získali materiály z vládní pracovní skupiny, tak také v textu Bitva o koncepci boje s korupcí, ÚOHS a kraje nesouhlasí, spravedlnost je neoblomná. V něm jsme zmínili, že se s poplatkem nechtěli smířit zástupci Oživení a podali Ústavní stížnost, která však byla zamítnuta. Celé rozhodnutí Pléna Ústavního soudu je možné nastudovat zde.

„Dosavadní aplikační praxe ukazuje, že je v oblasti zadávání veřejných zakázek potřeba se zaměřit rovněž na zhodnocení efektivity a přijetí nápravných opatření ve fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jedná se především o nutnost revize postupu přijímání podnětů, délky celého rozhodovacího procesu a způsobu rozhodování v druhoinstančním řízení,“ uvádí se doslova v návrhu koncepce boje proti korupci. S tím však nesouhlasil předseda ÚOHS Petr Rafaj. „K obsahu odstavce vyslovuji zásadní nesouhlas, neboť mi není známo (a zároveň z materiálu nijak nevyplývá), z jakých zdrojů předkladatel čerpal při formulování obsahu této části materiálu. Z tohoto odstavce nepřímo vyplývá, že Úřad, resp. druhostupňové rozhodování, nepracuje efektivně, či že jeho fungování má potenciál ke korupci,“ odmítá Rafaj kritiku svého úřadu. „S ohledem na to, že není zřejmé, na základě jakých konkrétních skutečností předkladatel dovodil existenci zmiňovaných nedostatků, které se mají údajně vyskytovat v oblasti přijímání podnětů, délky celého rozhodovacího procesu a způsobu rozhodování v druhoinstančním řízení Úřadu, považuji za nevyhnutelné, aby bylo jasně uvedeno, z jakých podkladových materiálů předkladatel čerpal, aby Úřad mohl ve věci zaujmout stanovisko,“ napsal tehdy předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Poplatek 10.000 korun byl zaveden v říjnu 2016. Platí se v řízeních, u kterých někdo upozorňuje na podezřelou veřejnou zakázku. „Považuju za nemravnou a neústavní situaci, že by měl někdo platit téměř ekvivalent minimální mzdy, když chce využít svého práva obrátit se na úřad a poskytnout mu informace, které úřad potřebuje pro plnění svých úkolů,“ uvedla ombudsmanka Šabatová.

Doporučuje proto Ústavnímu soud, aby ústavní stížnosti vyhověl a příslušné ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek zrušil. Podle ombudsmanky praxe ukazuje, že právní úprava zavádějící poplatek 10.000 korun „fakticky vede k popření dozorové role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, k nepřípustné nečinnosti tohoto úřadu a k zásahu do práva petičního“.

Zavedení poplatku bylo zdůvodněné snahou chránit úřad od zbytečných a zneužívajících podání a zefektivnit činnost úřadu, podle Šabatové však kvůli snížení počtu podnětů nelze omezovat Listinou základních práv a svobod garantované petiční právo, to je právo obrátit se na státní orgán. Šabatová uvedla, že ještě v roce 2016 před zavedením poplatku obdržel úřad 1305 podnětů, zatímco po zavedení poplatku obdržel v roce 2017 pouze 93 zaplacených podnětů. „Od nabytí účinnosti zákona v říjnu 2016 do března 2018 úřad nevykonal jedinou kontrolu z vlastní iniciativy. Až po výzvě zástupce ombudsmanky jich pět zahájil,“ uvedla ve zprávě mluvčí Iva Hrazdilková.

Podle Šabatové je alarmující, že poplatek úřad vyžaduje i po správních orgánech, které mají podle zvláštních předpisů povinnost podat úřadu podnět se zjištěními ze své kontrolní činnosti. Návrhem na zrušení poplatku se bude zabývat plénum Ústavního soudu. Podnět ze strany Transparency International se mu rozhodl předat senát, který obdržel stížnost TI. Plénum má pravomoc škrtat v zákonech.

Šabatová už dříve požádala vládu, aby poplatek zrušila. Kabinet její žádosti ale nevyhověl. Podle vlády má poplatek regulační charakter a jeho zrušení by mohlo vést k zavalení úřadu balastními podněty.

Jiří Reichl