Neděle, 1. srpna, 2021

Urgentní příjmy, péče o ohrožené pacienty či ochrana veřejného zdraví. K financování projektů mohou nemocnice využít řadu dotací včetně nových nástrojů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kromě národních a evropských strukturálních fondů a dalších evropských programů nyní mohou zdravotnická zařízení čerpat peníze z Národního plánu obnovy. Odhadem jde celkově o 180 miliard korun z grantů a další více než čtyři sta miliard ve formě půjček na reformy a investice. Nové národní programy průběžně zveřejňuje také rezort zdravotnictví. V nejbližších týdnech půjde o Program rozvoje a obnovy materiálně-technické základny odborných léčebných ústavů a lázeňských léčebných ústavů. Jak uvedlo ministerstvo na konferenci Energetika ve zdravotnictví, hlavní prioritou zůstává rozvoj primární péče.

Přímo řízené organizace spadající pod ministerstvo zdravotnictví mohou aktuálně využívat celou řadu prostředků, dotací a podpor. Nejde však jen o prostředky ministerstva, ale i možné dotace z Evropské unie, včetně celé řady nových nástrojů vzniklých v souvislosti s pandemií covid-19. 

Možnosti investování se vždy odvíjí od zaměření investiční akce, proto je třeba přistupovat ke každé investici individuálně. K primárním zdrojům financování patří jednak národní investice realizované skrze programové financování, Evropské strukturální a investiční fondy a další evropské programy.

Bez vlastních zdrojů nelze získat dotace

Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje na to, že u řady přímo řízených organizací již delší dobu existuje problém v zajištění vlastních zdrojů k dofinancování investic podporovaných ze státního rozpočtu.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Foto: Radek Čepelák

„Některé organizace mají bohatě vysoký fond reprodukce majetku. Otázkou zůstává, jak bohatě jej mají pokrytý finančně. A právě na to se nyní zaměřujeme v hodnocení účetních závěrek. Řada organizací má problém s krytím tohoto fondu finančními prostředky,“ říká ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek.

Podle něj se nyní nacházíme v období, kdy jsou prostředky státního rozpočtu snížené a uvažuje se o určité výši spoluúčasti. To ale způsobuje potíže při snaze nemocnic dosáhnout na nějakou podporu. Nezřídka tak dochází k tomu, že ekonomicky slabší organizace nedosáhnou na to, aby jim stát mohl pomoci a dostávají se do začarovaného kruhu hospodaření.

S ohledem na poslední pandemické měsíce jsou aktuálně evropské peníze vůči rezortu zdravotnictví enormně štědré a několikanásobně převyšují národní investice. Existují zde i další finanční mechanismy, například Švýcarské fondy nebo fondy Evropského hospodářského prostoru, nicméně tam je podpora v porovnání s fondy EU co do objemu prostředků výrazně nižší.

Národní investice se realizují prostřednictvím programového financování, kdy ministerstvo zdravotnictví vypisuje jednotlivé dotační programy. Ty jsou následně schvalovány ministerstvem financí, popřípadě vládou. Národní investice ministerstva jsou aktuálně směřovány zejména vůči přímo řízeným organizacím.

Vícezdrojové financování

„Aktuálně dochází k ukončování řady národních investičních programů a zároveň jsou postupně připravovány a zveřejňovány programy navazující a nové. V květnu byl například vyhlášen nový program Podpora rozvoje a obnovy materiálně-technické základny fakultních nemocnic a nemocnic ve vlastnictví státu, který se dělí na další čtyři podprogramy. Pokud jde o energetiku, podporujeme samozřejmě i tento sektor, ke kterému se snažíme přistupovat například formou vícezdrojového financování, tedy zapojením státního rozpočtu v kombinaci s dotačními prostředky Operačního programu Životní prostředí,“ uvádí ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje ministerstva zdravotnictví Kateřina Grygarová.

Ředitelka odboru investic a fondů EU MZČR Kateřina Grygarová. Foto: Radek Čepelák

V reakci na pandemii vytvořila Evropská unie dodatečné nástroje financování na podporu zotavení členských států.

Jeden z nich představuje REACT-EU, který je implementován v rámci současného programového období prostřednictvím IROP. Souběžně pokračuje vyjednávání dalšího období fondů EU. 

„Financování v REACT-EU může být až do výše sta procent způsobilých investičních výdajů. Nelze tedy hradit provozní a personální náklady. Zároveň může být podpořeno celé území celé České republiky, včetně Prahy,“ říká Kateřina Grygarová.

Celková alokace se pro Českou republiku předpokládá ve výši 27 miliard korun. Do zdravotnictví má směřovat 71 procent z celkové alokace, což je přibližně 19,3 miliardy korun. Evropská komise doposud uvolnila asi osmdesát procent prostředků, zbylých dvacet se očekává na podzim tohoto roku.

Ministerstvo zdravotnictví zřídilo skupinu, jejímž úkolem bylo definovat oblasti podpory, které do tohoto investičního nástroje budou spadat. Jde o tři hlavní oblasti, které se rozpadají celkem do čtyř výzev.

Péče o ohrožené pacienty

„Již proběhla 98. výzva, která cílí na modernizaci a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby. Cílem je rozvoj a modernizace pracovišť v návaznosti na standardizovanou síť urgentních příjmů. Konkrétně jde tedy o podporu navazujících oborů, jako je JIP, ARO, operační sály, intervenční a diagnostická pracoviště,“ vyjmenovává Kateřina Grygarová.

Další oblast představuje rozvoj a zvýšení odolnosti poskytovatelů péče o zvlášť ohrožené pacienty. Mezi ty ministerstvo zařadilo pacienty onkologické, obézní, geriatrické a dlouhodobě nemocné a osoby s duševním onemocněním.

Ředitel přímo řízených organizací MZČR Jan Michálek, ředitelka odboru investic a fondů EU MZČR Kateřina Grygarová, obchodní ředitel PREmium Pražská energetika Petr Oppenheimer, náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Foto: Radek Čepelák

Poslední oblast, která se rozpadá na dvě výzvy, se zaměřuje na zvýšení připravenosti subjektů zapojených do řešení hrozeb. První výzva cílí na všeobecné nemocnice, druhá na krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy. Hlavním úkolem je podpořit lůžková infektologická pracoviště a laboratoře nemocnic.

Odolnost vůči krizovým situacím

V rámci nástroje na podporu a oživení odolnosti má Česká republiky vyčleněno asi 180 miliard korun.

Čerpání je však podmíněno vznikem Národního plánu obnovy. „Jeho cílem je ukázat, kam se chceme posunout směrem k větší odolnosti na krizové situace se zohledněním evropské zelené a digitální agendy. Přípravu zastřešuje ministerstvo průmyslu a obchodu v úzké spolupráci s úřadem vlády,“ vysvětluje Kateřina Grygarová.

Pod ministerstvo zdravotnictví v tomto případě spadají dvě komponenty a celková částka dosahuje téměř 15 miliard korun. První oblast podpory je zaměřena na Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče s alokací 4,7 miliard korun. Druhá cílí na posílení onkologické prevence a péče s alokací 10,25 miliard korun.

Pro budoucí programové období fondů EU je pro Českou republiku určeno více než 21 miliard eur, což je zhruba 550 miliard korun.

„Aktuálně probíhají mezirezortní připomínková řízení k jednotlivým programovým dokumentům, které budou následně předloženy vládě ke schválení. Důležitá je uznatelnost výdajů, která je například u IROP 2021-2027 datovaná od ledna tohoto roku. Předpokládáme, že výzvy budou vyhlášeny na přelomu tohoto a příštího roku,“ uvádí Kateřina Grygarová. 

Ředitel přímo řízených organizací MZČR Jan Michálek a ředitelka odboru investic a fondů EU MZČR Kateřina Grygarová. Foto: Radek Čepelák

K prioritám rezortu zdravotnictví patří primární péče, konkrétně vznik a modernizace sítě urgentních příjmů. Druhou prioritou je integrovaná péče, integrace zdravotních a sociálních služeb. V tomto případě jde o integraci onkologické, perinatologické a gerontologické péče ve všeobecných nemocnicích, psychiatrické péče a následné a dlouhodobá péče.

Třetí prioritu představuje ochrana veřejného zdraví, kde bude ministerstvo cílit na rozvoj kapacit zdravotních ústavů, krajských hygienických stanic a klinik infekčních onemocnění, včetně podpory rozvoje odběrových míst a laboratoří.

Národní plán obnovy

Vzhledem k neustále nově vytvářeným schématům může být pro zdravotnická zařízení často obtížné najít zdroj dotace, ke kterému se přihlásit. Novým prvkem je nyní Národní plán obnovy. Tento nástroj je, ve srovnání s ostatními, poměrně jednoduchý a rychlý.

„Česká republika má možnost získat odhadem 180 miliard korun z grantů a 405 miliard korun ve formě půjček na provedení reforem a investic. Součástí plánu jsou reformy a investice ve výši 191 miliard korun, z toho 180 miliard korun bude financováno z Národního plánu obnovy a zbytek z národních zdrojů,“ vyjmenovává náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha.

Aby mohla Česká republika tyto prostředky čerpat, musí reflektovat specifická doporučení Rady Evropské unie. Zároveň musí alespoň dvaceti procenty z celkové alokace přispívat k digitální transformaci a 37 procenty k zelené transformaci. Další podmínkou je dodržení principu „významně neškodit“ životnímu prostředí.

Současně je třeba reflektovat šest evropských politických priorit, k nimž kromě zelené a digitální transformace patří třeba i sociální a územní soudržnost či konkurenceschopnost.

Konference Energetika ve zdravotnictví. Foto: Radek Čepelák

Náměstek ministra upozorňuje na to, že je třeba postupovat rychle a pracovat s již připravenými projekty. Každý rezort měl možnost přijít s alokací na aktivity, které nemá zaplaceny jinak. V případě energetických opatření jde zejména o druhý pilíř, kde jsou zahrnuty i aktivity související s tepelným zásobováním. Ministerstvo tak podpoří například výměny parovodních a teplovodních rozvodů.

„Pak je zde také fotovoltaika s alokací pět miliard korun. Je třeba říci, že čerpání je podmíněno konkrétními reformami, ve zdravotnictví je to e-health. Pokud bychom reformu nezvládli, ohrozíme tím čerpání celé částky,“ upozorňuje Marian Piecha a dodává, že plán bude možné za rok přepracovat.

Národní plán obnovy byl Evropské komisi zaslán počátkem června a ministerstvo nyní obdrželo první připomínky. Největší diskuze se dotýkají nastavení jednotlivých milníků a finančních limitů.

Konference Energetika ve zdravotnictví se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera Veolia Česká republika a. s. a partnerů Pražská energetika a. s., Advance Energo a. s. a Lama solar technologies s. r. o.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter