Česká republika patří mezi 16 států, které chtějí zřídit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), aby vyšetřoval, stíhal a posílal před soud pachatele trestných činů, které poškozují finanční zájmy EU. Lisabonskou smlouva v podobných případech umožňuje “dvourychlostní” integraci.

Evropská unie má několik společných obranných institucí, které pomáhají nastolovat právo. Policisty podporuje Europol, proti podvodům bojuje také OLAF a justiční spolupráci usnadňuje Eurojust. Lisabonská smlouva však ve článku 69e předjímá existenci ještě dalšího aktéra, který dostane mandát, aby vedl kriminální vyšetřování uvnitř členských států:

“Pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie může  Rada zvláštním legislativním postupem formou nařízení vytvořit z Eurojustu Úřad  evropského veřejného žalobce. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu  Evropského parlamentu.”

[mn_protected]

Ministři v uvedené věci doposud nedosáhli absolutní shody, což ovšem předpokládají další odstavce stejného článku. Iniciativu totiž může převzít skupina “alespoň devíti členských států”, pokud Evropskému parlamentu, Radě a Komisi oznámí, že chce založit evropského prokurátora v rámci takzvané “posílené spolupráce”.

Mohlo by vás zajímat

Česká republika ve “tvrdém, jádru”

Společnou akci nyní skutečně zahájily Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Německo, Řecko, Španělsko, Finsko, Francie, Litva, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. Společný veřejný žalobce následně vznikne, pokud Rada a Parlament dosáhnou dohody na příslušném nařízení. K posílené spolupráci v budoucnosti smějí, ale nemusejí přistoupit další členské státy.

“Dosavadní unijní instituce (jako OLAF, Eurojust a Europol) nemají a nemohou dostat mandát, aby vedly kriminální vyšetřování,” vysvětluje výjimečnost nového úřadu Romain Sadet, tiskový mluvčí Rady. Evropský prokurátor však nemá nahrazovat svoje národní protějšky. “Přidaná hodnota úřadu EPPO bude v postihování přeshraniční deliktů, jako je zneužívání evropských fondů nebo obcházení daně z přidané hodnoty,” říká Sadet.

Čeští europoslanci mají různé postoje

Společnému postupu 16 vyjmenovaných států rozumí například český europoslanec Petr Ježek (hnutí ANO, ALDE): “Je to zároveň i jeden z mála konkrétních příkladů posílené spolupráce, respektive variabilní geometrie v EU. Jistý stupeň pružnosti Unie považuji při vysokém počtu jejích členů za potřebný.”

Jan Zahradil (ODS, ECR) vidí potenciální rozpor mezi národními ústavami a nadnárodním prokurátorem, který prý stejně nevyřeší praní unijních peněz za hranicemi našeho společenství: “Je nesmysl řešit problémy se špatným čerpáním evropských fondů zakládáním nových úřadů. Evropská komise musí v takových případech volat k odpovědnosti úřad, který za kontrolu zodpovídá na národní úrovni. Tento systém funguje dobře a nevidím důvod jej měnit.”

Podobně hovoří Petr Mach (Svobodní, EFDD): “Nechceme novou mocnou instituci EU –  prokurátora, který by se kompetenčně překrýval se státním zastupitelstvím, které je veřejným žalobcem v České republice.”

Petr Woff

[/mn_protected]