Česká republika patří mezi 16 států, které chtějí zřídit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), aby vyšetřoval, stíhal a posílal před soud pachatele trestných činů, které poškozují finanční zájmy EU. Lisabonskou smlouva v podobných případech umožňuje “dvourychlostní” integraci.

Evropská unie má několik společných obranných institucí, které pomáhají nastolovat právo. Policisty podporuje Europol, proti podvodům bojuje také OLAF a justiční spolupráci usnadňuje Eurojust. Lisabonská smlouva však ve článku 69e předjímá existenci ještě dalšího aktéra, který dostane mandát, aby vedl kriminální vyšetřování uvnitř členských států:

“Pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie může  Rada zvláštním legislativním postupem formou nařízení vytvořit z Eurojustu Úřad  evropského veřejného žalobce. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu  Evropského parlamentu.”

[mn_protected]

Mohlo by vás zajímat

Ministři v uvedené věci doposud nedosáhli absolutní shody, což ovšem předpokládají další odstavce stejného článku. Iniciativu totiž může převzít skupina “alespoň devíti členských států”, pokud Evropskému parlamentu, Radě a Komisi oznámí, že chce založit evropského prokurátora v rámci takzvané “posílené spolupráce”.

Česká republika ve “tvrdém, jádru”

Společnou akci nyní skutečně zahájily Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Německo, Řecko, Španělsko, Finsko, Francie, Litva, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. Společný veřejný žalobce následně vznikne, pokud Rada a Parlament dosáhnou dohody na příslušném nařízení. K posílené spolupráci v budoucnosti smějí, ale nemusejí přistoupit další členské státy.

“Dosavadní unijní instituce (jako OLAF, Eurojust a Europol) nemají a nemohou dostat mandát, aby vedly kriminální vyšetřování,” vysvětluje výjimečnost nového úřadu Romain Sadet, tiskový mluvčí Rady. Evropský prokurátor však nemá nahrazovat svoje národní protějšky. “Přidaná hodnota úřadu EPPO bude v postihování přeshraniční deliktů, jako je zneužívání evropských fondů nebo obcházení daně z přidané hodnoty,” říká Sadet.

Čeští europoslanci mají různé postoje

Společnému postupu 16 vyjmenovaných států rozumí například český europoslanec Petr Ježek (hnutí ANO, ALDE): “Je to zároveň i jeden z mála konkrétních příkladů posílené spolupráce, respektive variabilní geometrie v EU. Jistý stupeň pružnosti Unie považuji při vysokém počtu jejích členů za potřebný.”

Jan Zahradil (ODS, ECR) vidí potenciální rozpor mezi národními ústavami a nadnárodním prokurátorem, který prý stejně nevyřeší praní unijních peněz za hranicemi našeho společenství: “Je nesmysl řešit problémy se špatným čerpáním evropských fondů zakládáním nových úřadů. Evropská komise musí v takových případech volat k odpovědnosti úřad, který za kontrolu zodpovídá na národní úrovni. Tento systém funguje dobře a nevidím důvod jej měnit.”

Podobně hovoří Petr Mach (Svobodní, EFDD): “Nechceme novou mocnou instituci EU –  prokurátora, který by se kompetenčně překrýval se státním zastupitelstvím, které je veřejným žalobcem v České republice.”

Petr Woff

[/mn_protected]