ÚOHS nedoložil, podle čeho udělil devítimilionovou pokutu

Dostatečné odůvodnění postupu, vysvětlení všech pochodů, vyčerpávající výčet jednotlivých kroků, zkrátka dostatečná transparentnost vlastního jednání je častým problémem zadavatelů. Touha šetřit papírem, kapacitou serverů a argumenty se však nevyhýbá ani těm, kteří bdí nad zákonností postupů zadavatele.

Vodovody a kanalizace Pardubice realizovaly zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zhotovení stavebního díla ‚Modernizace BČOV Pardubice“. Na základě podaných námitek a následného zahájeného správního řízení ÚOHS konstatoval, že zadavatel se dopustil správního deliktu neuvedením způsobu posouzení důvodů mimořádně nízkých nabídkových cen a vysvětlení nabídek uchazečů. Takový postup shledal ÚOHS nepřezkoumatelným a netransparentním a udělil zadavateli pokutu ve výši 9 mil. Kč. Krajský soud v Brně po několikerém zrušení jeho rozsudků dovodil, že rozhodnutí předsedy ÚOHS je nepřezkoumatelné v části zabývající se uloženou pokutou.

ÚOHS ve své kasační stížnosti popřel, že by neuvedl důvody pro uložení pokuty právě ve výši 9 mil. Kč. Uvedl, že skutečnosti rozhodné pro pokutu byly uvedeny již ve výroku o vině. Dále vyjmenoval všechny povinnosti stanovené zákonem pro stanovení pokuty a její výše. Vyjádřil se k závažnosti správního deliktu, ke způsobu jeho spáchání, k funkci pokuty, k ekonomické situaci zadavatele i k horní hranici pokuty. ÚOHS se pokusil vyvrátit také zjištění, že neshledáním přitěžujících a polehčujících okolností způsobil nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Připomenul, že za přitěžující okolnost nepovažoval ani netransparentní postup zadavatele spočívající v neinformování ÚOHS o uzavření smlouvy. Pouze označil takové jednání za netransparentní. Své stanovisko ÚOHS shrnul následovně: „(ÚOHS – pozn. red.) …zdůraznil, že při určení výše pokuty přihlédl ke všem hlediskům a okolnostem spáchání správního deliktu, k nimž byl povinen přihlédnout. Rozhodnutí rovněž ve vztahu k uložené pokutě zdůvodnil dostatečně logicky a přesvědčivě, protože své správní uvážení založil na posouzení skutečnosti, že odpovědnost žalobkyně (zadavatelky) za správní delikt nezanikla. Stěžovatel tak dostál všem povinnostem, které jsou na něj z hlediska zásady zákonnosti a individualizace trestu kladeny“.

Nejvyšší správní soud (NSS) souhlasil s ÚOHS, že skutečnosti vycházející z výroku o vině mohou hrát významnou roli rovněž pro rozhodnutí o ukládané sankci. Podmínkou přezkoumatelnosti rozhodnutí je však nutné odlišit, jaké okolnosti jsou významné pro rozhodnutí o vině a jaké pro rozhodnutí o sankci. Není úkolem účastníka řízení ani soudu pátrat po tom, které okolnosti pro rozhodnutí o vině jsou podstatné i pro rozhodnutí o sankci. Nejde o to je znovu opisovat, ale je nutné na ně alespoň odkázat. NSS postupně vyvrátil přesvědčení ÚOHS, že se v jednotlivých bodech rozhodnutí vyjádřil ke všem náležitostem, které měly mít vliv na výši uložené pokuty. Podle NSS ÚOHS nehodnotil závažnost správního deliktu, ale pouze konstatoval, že zadavatel naplnil jeho skutkovou podstatu. Ke způsobu spáchání správního deliktu ÚOHS řekl, že zadavatel naplnil skutkovou podstatu tohoto správního deliktu a jakým způsobem se tak stalo, nevyjádřil se však k míře jeho závažnosti.

Pouze obecným způsobem a slovy, že udělená pokuta má mít funkci represivní a preventivní se ÚOHS zabýval funkcí pokuty, ovšem nikde neuvedl, jak konkrétně tuto funkci zajistí právě pokuta ve výši 9 mil. Kč. Není rovněž zjevné, které skutečnosti považoval ÚOHS za přitěžující či polehčující. Označení skutečnosti o neinformování ÚOHS o uzavření smlouvy za přitěžující v projednávaném případě nijak nesouvisí se závažností, okolnostmi spáchání a následky správního deliktu. NSS shrnul pochybení ÚOHS v pregnantním závěru: „(ÚOHS – pzn. red.) …sice v kasační stížnosti opakovaně zdůrazňuje význam svého správního uvážení, ale nebere v úvahu, že i podle právě citovaného rozsudku toto uvážení nepředstavuje libovůli příslušného správního orgánu. Ba právě naopak, kritéria kladená na správní uvážení jsou poměrně přísná, správní uvážení musí vždy proběhnout ve stanovených zákonných mezích a musí být vždy pečlivě a řádně zdůvodněno“.

Jiří Reichl

 

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here