Klíčovou postavou několika brněnských afér poslední doby, ve kterých vyšetřují detektivové mimo jiné údajnou politickou korupci a úniky informací z policie, je podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani. Člověk, který byl několikrát obviněn v tamních případech, byl v minulosti v úzkém kontaktu s tehdejším šéfem brněnského ÚOOZ Richardem Ohnoutkou. Oba muži se dobře znali a často spolu komunikovali. Vztahy ale po čase metamorfovaly a Talabani byl odsouzen za výhrůžky Ohnoutkovi, který v čase povýšil, stal se náměstkem NCOZ. I přes tento poměrně zásadní vztahový problém problém ale detektivové Talabaniho použili jako svědka a „rozmluvili“. Talabani jim posloužil k tomu, aby získali povolení na sledování a odposlechy a rozjeli kauzy, které dodnes paralyzují dění v moravské metropoli.
Policie použila pro nastartování vyšetřování kauz v moravské metropoli, které hýbou nejen bezpečnostními složkami, ale i tamním hnutím ANO 2011, velmi kontroverzní osobu. Podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani je v Brně poměrně známou postavou, pohybující se v takzvané šedé zóně. Vlastnil hned několik firem, včetně bezpečnostní agentury, řada z nich je dnes v likvidaci. Poskytovatel zdrojových informací pro policii Talabani je stíhán hned v několika kauzách. V jedné už byl odsouzen, v další pak je obžalován. Přesto detektivové tuto, důvěrou nepříliš oplývající postavu, využili k sepsání primárních úředních záznamů, které se pak staly podkladem pro rozsáhlé sledování, odposlouchávání a vyšetřování.
Saman El-Talabani prochází hned několika trestními spisy, jež se úzce dotýkají dění v Brně. V roce 2017 byl hned dvakrát ve vazbě. Ta první, na jaře 2017, trvala cca tři měsíce, a souvisela s údajnými úniky informací z policie. Na podzim téhož roku jej soud „znovu ubytoval“. Tentokrát kvůli starému případu z let 2008–2010. Jako důvod vazby byl stanoven jeho možný útěk do Iráku. Z druhé vazby už Talabani vyšel zhruba po měsíci. Na jaře loňského roku pak policie právě díky vydatnému přispění Talabaniho, zatlačeného do kouta, pozatýkala politiky kolem brněnského hnutí ANO 2011.
Pivo s šéfdetektivem
Podstatnou součástí k rozklíčování všeho dění v Brně je vazba Samana El-Talabaniho na detektiva Richarda Ohnoutku. Někdejší šéf brněnské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a později náměstek Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) měl s Talabanim začít navázat úzký kontakt při vyšetřování kauzy takzvaného Toflova gangu, v němž mělo jít o vydírání podnikatelů.
Hlavní postavou kauzy byl expolicista Michal Tofl, který byl v roce 2010 zastřelen. A jak se postupem času začalo ukazovat, policie se při vyšetřování jeho vraždy a a návazných trestných činů dopustila řady přešlapů, jako například tohoto. Podle zdrojů Ekonomického deníku pak Ohnoutka s Talabanim dál udržoval intenzivní styk a informace ze zájmového prostředí, které od podnikatele získával, používal ve své práci.
Jenže po určité době nastal problém. Vztah obou mužů totiž značně zmetamorfoval a vyvrcholil střetem, kdy Talabani posílal Ohnoutkovi výhrůžné esemesky, kvůli čemuž byl Talabani, společně se svým spolupracovníkem Basmanem Jazou, před rokem odsouzen za nebezpečné vyhrožování a křivé obvinění. V esemeskách Ohnoutkovi Talabani přitom zmínil i několikrát jméno někdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty. Ohnoutka tyto esemesky oznámil svým kolegům a vyšetřování Talabaniho za výhrůžky nakonec dospělo k soudu.
Talabani před soudem soudem otočil a vzal svá telefonická sdělení Ohnoutkovi zpět. „Všeho nesmírně lituji, panu plukovníkovi jsem už poslal omluvný dopis. Těm esemeskám předcházelo to, že u mé přítelkyně doma zazvonil nějaký člověk a vyhrožoval. Já jsem pak pod vlivem alkoholu a emocí ty zprávy odeslal. Podal jsem i nepravdivé trestní oznámení. Byl jsem ve velkém stresu, chtěl bych se panu plukovníkovi i společnosti omluvit. Vím, že v kauzách, kde jsem stíhaný, dostanu trest, teď už se chci jen starat o dceru. Je mi trapně,“ tvrdil podle serveru Novinky.cz u soudu Talabani.
Taktéž souzený Talabaniho letitý spolupracovník Basman Jaza pak před soudem svaloval vinu právě na Talabaniho, jehož se prý bál a musel plnit jeho příkazy. „Talabani mu chtěl (Ohnoutkovi) za každou cenu škodit, dal mi nějaký papír a poslal se mnou i svého právníka, abych to odnesl na GIBS. Ohnoutka si to přitom nezasloužil, vždycky to byl poctivý policajt. Tak poctivého člověka jsem nikdy neviděl. Ale Talabani ho chtěl za každou cenu do něčeho namočit. Já jsem musel dělat, co mi řekl,“ hájil se u soudu Jaza.
Jenže úhlů pohledu na kontakty Talabaniho a plukovníka Ohnoutky se objevuje vícero, než jen informace, jež zazněly před soudem. „Talabani se v minulosti chlubil, že má doma nějaké staré výpisy z telekomunikačního provozu, a říkal, že si v jednom období spolu volali třeba sedmdesátkrát za měsíc. Ještě než se začal oficiálně vyšetřovat ´Toflův gang´, tak šel Talabani Ohnoutkovi říct, že ho vydírají. Případ později řešila GIBS, ale po intervenci od státních zástupců z Olomouce to musela ukončit. Intenzivně se určitě stýkali minimálně v letech 2002 až 2008. Talabani byl na Ohnoutku naštvaný, že mu nepomohl, že nic neudělal, když mu oznámil nátlak ze strany Toflova gangu,„ tvrdí zdroj z brněnského prostředí bezpečnostních složek.
Ohnoutka podle tohoto zdroje neměl údajně Talabaniho nikdy oficiálně vedeného jako informátora. „Chodili spolu na na obědy večeře, do baru na pivo. Když odešel Ohnoutka z Brna na ÚOOZ do Prahy do Prahy, tak jejich kontakt ustal, občas se Ohnoutka setkával s Basmanem Jazou. Zhruba před pěti lety se Ohnoutka s Talabanim potkal ještě dvakrát. V brněnské pivnici na Bláhovce, kde se oba ´chytli´ a Ohnoutka po tom začal psát o Talabanim úřední záznamy. Ještě se pak potkali jednou v Holliday Innu, ale to už byla vyprovokovaná schůzka za účelem získání nějakých materiálů, kterými měl Talabani disponovat,“ odprezentoval Ekonomickému deníku poněkud jiný pohled na vztah detektiva a kontroverzního podnikatele brněnský zdroj.
Narušení zaběhnutého systému?
Plukovník Richard Ohnoutka pak popsal svou verzi příběhu s Talabanim podle serveru Novinky.cz před soudem následovně. Ohnoutka měl podle své výpovědi za to, že Talabani se jej snažil očernit proto, že nechtěl po svém nástupu na brněnskou expozituru ÚOOZ tolerovat údajný systém ochrany podnikatelů. „Psal (Talabani) i ministrovi vnitra a policejnímu prezidentovi, tvrdil, že jsem se měl dopustit trestné činnosti a že bych neměl dál vést expozituru. Toto se šířilo i po Brně mezi policisty a mými podřízenými,“ uvedl Ohnoutka před soudem.
„Podle mého názoru v Brně fungoval relativně propracovaný systém ochrany některých osob před orgány činnými v trestním řízení. Mohlo jít o trestnou činnost hospodářského charakteru. Někteří lidé se dopouštěli trestné činnosti a byli policisty chráněni, aby tato činnost nemohla být odhalena. Do toho jsem v roce 2014 svým příchodem na expozituru vstoupil a začal jsem vyvíjet kroky, aby podle mě někteří nedůvěryhodní policisté dál nesloužili. Zaběhnutý systém jsem začal narušovat,“ tvrdil dále Ohnoutka.
Náměstek šéfa NCOZ vloni před soudem také uvedl, že v minulosti byla brněnská expozitura vynechána z některých akcí. „Když se dělalo něco většího, tak z toho byli vyloučeni, protože bylo podezření, že tu někteří lidé měli nestandardní vazby. Informace o tom šly z justičních kruhů, z kriminálního prostředí i od advokátů. Měli jsme pracovat na kauzách, kde jde o miliardy i o život. A já jsem některým lidem řekl, že s nimi nechci pracovat,“ řekl Ohnoutka.
Ohnoutka také připomněl, že jeho podezření se před dvěma lety zhmotnila při akci, při níž skončily v rukou strážců zákona dvě desítky lidí, mezi nimi bývalí příslušníci elitních ÚOOZ či protikorupční policie. „Policisté dostávali peníze za prodej informací. Je smutné, že GIBS tuto trestnou činnost toleroval, a ještě se snažil pomocí smyšlených oznámení udělat zločince z mé osoby,“ dodal Ohnoutka. Je ovšem velmi důležité vědět, že mezi obviněnými figuruje i Talabani a případ zpočátku ze značné míry opět stál na informacích od něj.
Soud nakonec Samana El-Talabaniho a Basmana Jazu potrestal dvouletým vězením s podmíněným odkladem na dva roky. Rozsudek v této kauze je možné přečíst si zde. Jen pár hodin po rozsudku ale policisté „sebrali“ Talabaniho znovu. Tentokrát kvůli podezření, že se podílel na ovlivňování veřejných zakázek na radnici Brno-střed, kvůli kterému skončili v policejních celách také politici brněnského hnutí ANO. V této kauze s Talabanim figuruje mimo jiné i podnikatel Petr Ovčarčin. Orgány činné v trestním řízení oba stíhají i v jiném případu, podezření z daňového úniku. To je velmi klíčová kauza, od které se odvíjí téměř všechno dění v Brně.
Starý, znovuotevřený, případ
Saman El-Talabani dnes totiž hraje o to, s jak vysokým trestem odejde od soudů. Proto před detektivy promluvil o řadě věcí. Kauze brněnské politiky, přezývané krycím jménem Stoka, v níž Talabani také figuruje, předcházelo jiné vyšetřování, z půlmiliardového daňového úniku.
Jak už jsme napsali výše, jde o starší kauzu z let 2008-2010, jejíž vyšetřování bylo podle zdrojů Ekonomického deníku už jednou odloženo. Talabani byl kvůli ní v roce 2017 podruhé poslán soudem do vazby. Její důvod byl stanoven jako obava z možného útěku do Iráku. Z druhé vazby, po první tříměsíční, Talabani vyšel překvapivě už zhruba po měsíci. „Bylo to poté, co jej ve vazbě navštívil mimo jiné žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda,“ sdělil Ekonomickému deníku další z informovaných zdrojů z brněnské bezpečnostní komunity. Poté, co důvod útěkové vazby Samana Talabaniho náhle pominul, byl propuštěn z vazby, se podezřelý podnikatel náhle zázračně „rozmluvil“.
V čele organizované skupiny stál podle NCOZ podnikatel Hussein Rekhem (známý také pod jménem Attia Rahim Hussain) a Saman El-Talabani. Společně s dalšími podílníky měli vytvářet řetězce firem, obchodujících se záměrně nadhodnoceným zbožím. Cílem tohoto karuselu mělo být dosažení neoprávněné výplaty DPH při exportu zboží za hranice.
Nejvýše postaveným v této skupině měl být podle detektivů Hussein Rekhem, ten je podle obžaloby stíhán na útěku. Rekhem měl řídit činnost skupiny zejména ve vztahu ke koncovým vývozcům do zahraničí. Talabani pak měl, „bez jakéhokoliv formálního postavení“ v podezřelých firmách řídit činnost skupiny. A to zejména ve vztahu k předstíraným obchodním jednáním na území České republiky, jak tvrdí detektivové. Policie zmapovala obchody v několika řetězcích firem, přičemž posledním článkem měl být export do Iráku a Spojených arabských emirátů.
„Vývozy zboží do zahraničí neměly žádný reálný ekonomický smysl, a naopak měly za účel zejména skrýt skutečnou povahu a hodnotu takto zobchodovaného zboží, jakož i finalizovat formální splnění zákonných podmínek pro uplatnění jednotlivých požadovaných nadměrných odpočtů DPH,“ zaznamenali detektivové mimo jiné ve spise. „Trestnou činnost s obviněným Husseinem Rekhemem zosnoval, inicioval, plánoval a řídil, byl koncovým příjemcem a beneficientem významné části finančních prostředků vylákaných od správců daně,“ tvrdí o Talabanim detektivové. Zde je možné si přečíst začátek obžaloby.
Skutečně důvěryhodný svědek?
Shrňme si tedy všechna fakta. Dnes je Saman El-Talabani odsouzen za nebezpečné vyhrožování a křivé obvinění policistovi, obžalován za půlmiliardový daňový podvod, a stíhán za účast v kauze údajné korupce s veřejnými zakázkami na radnici Brno-střed, v niž je i vydatným policejním informátorem. Proto může mít velmi silný důvod, a velmi pravděpodobně jej má, pro spolupráci s vyšetřovateli výměnou za nižší trest.
Samanu El-Talabanimu hrozí potenciálně dlouhý pobyt ve vězení. V daňovém případu až 13 let, v kauze údajného ovlivňování veřejných zakázek by se tak počet let strávených za mřížemi mohl přiblížit k 16 letům. Nejspíš právě proto se za popsané situace stal v kauze daňových úniků spolupracujícím obviněným a je i klíčovým svědkem v kauze údajné politické korupce.
Jenže jeho zapojení do spleti kauz z něj už dnes činí velice nevěrohodného svědka a soud, který poslal do vazby pětici podezřelých v kauze brněnské politiky, bral tuto alternativu v potaz. „Výpověď obviněného El-Talabaniho navzdory tomu hodnotí v současném stadiu řízení jako věrohodnou, a to jednak z toho důvodu, že všechny jeho jednotlivé výpovědi jsou v relevantních bodech, tak jak v čase postupně následovaly, konzistentní a vnitřně bezrozporné,“ vysvětlil soudce Libor Hanuš, když jako přímý účastník, na rozdíl od pětice hlavních obviněných v kauze brněnské politiky, neskončil Saman El-Talabani ve vazbě.
Brněnské případy znovu obnažují už několik let přetrvávající problém české policie a státního zastupitelství. Ve chvíli, kdy se nedaří vyšetřovatelům zajistit jasné důkazy k jejich konstrukci případu, objevuje se ve hře svědek, jemuž hrozí vysoký trest za mřížemi. Svědek, který se náhle rozhovoří, rozvzpomíná a detektivům s vidinou výrazně nižšího trestu „poví i to, co neví“. V tomto případě jde navíc o svědka, který měl až příliš hmatatelně blízko k elitnímu policistovi, jehož lidé na případu pracují. Ve všech kauzách, v nichž Talabani figuruje, je přitom obviněna víc než třicítka lidí.
Jan Hrbáček
