Používání umělé inteligence, automatizovaný dohled a neustálé připojení k síti vyvolávají u zaměstnanců čím dál častěji takzvaný technostres a syndrom vyhoření. Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost proto schválil legislativní iniciativu, která chce firmám uložit povinnost posuzovat psychosociální rizika ještě před zavedením AI a monitorovacích systémů.
Protože algoritmy a nástroje umělé inteligence stále více ovlivňují pracovní prostředí, například tím, že monitorují zaměstnance a činí některá rozhodnutí na pracovišti, chtějí evropští zákonodárci, aby zaměstnavatelé před jejich použitím posoudili rizika pro duševní zdraví. Členové výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost proto podpořili snahu o zavedení psychosociálního posouzení rizik na pracovišti řízené umělou inteligencí.
Evropská poslankyně Estelle Ceulemansová (S&D/Belgie) argumentuje, že rostoucí výskyt syndromu vyhoření, depresí, stresu a případů obtěžování na pracovišti souvisí s využíváním digitálních technologií a umělé inteligence. Chce, aby se evropský blok tímto problémem zabýval.
Všudypřítomný technostres
Termín technostres se začal používat právě k popisu stresu spojeného s používáním digitálních technologií v práci. Může pramenit z neustálého připojení k internetu, informačního zahlcení, tlaku na udržení kroku s novými systémy nebo digitálního sledování.
Těmito riziky je stále více ohrožen i evropský pracovní trh. Odhaduje se, že používání prvků umělé inteligence se již může týkat 42,3 procenta pracovníků v EU. Toto číslo by se mohlo do pěti let zvýšit na 55,5 procenta.
Rostoucí psychosociální problémy
Rovněž intenzita práce se v posledním desetiletí výrazně zvýšila. Psychosociální problémy nyní tvoří přibližně 60 procent ztracených pracovních dnů v EU. Podle Mezinárodní organizace práce zemře každoročně na zdravotní problémy spojené s psychosociálními riziky na celém světě více než 840 tisíc lidí.
„Řešení těchto problémů souvisejících s prací není jen povinností v oblasti ochrany zdraví při práci, ale také ekonomickým problémem, který v EU ročně stojí 100 miliard eur kvůli depresi související s prací,“ tvrdí Ceulemansová.
Zákonodárci chtějí nová pravidla
Poslankyně stojí v čele iniciativy zaměřené na řešení tohoto problému. Jako zpravodajka je autorkou legislativní iniciativy, kterou ve středu schválil Výbor pro zaměstnanost Evropského parlamentu. Iniciativa prošla 41 hlasy. Očekává se, že se v říjnu bude projednávat na plénu. Pokud projde, bude muset Komise vypracovat legislativní opatření. A nebo vysvětlit, proč se tak nestane.
Výbor pro zaměstnanost požaduje povinné posouzení psychosociálních rizik před zavedením restrukturalizačních opatření ve firmách. To například znamená změny v práci na dálku nebo automatizované rozhodovací či monitorovací systémy. Zákonodárci chtějí, aby syndrom vyhoření a stres na pracovišti byly považovány za problémy související s organizací práce. Firmy by musely vytvořit akční plány ke snížení těchto rizik.
Zpráva rovněž požaduje, aby pracovní kodexy výslovně zakazovaly násilí, obtěžování, šikanu a diskriminační chování. Zaměstnavatelé by také měli poskytovat individuální plány pro zaměstnance vracející se po nepřítomnosti způsobené pracovními problémy. Mohly by zahrnovat zkrácení nebo úpravu pracovní doby, změny úkolů nebo pracovního zatížení.
