Provozovatelé přenosových soustav kontinentální Evropy se rozhodli vyhovět požadavku společnosti Ukrenergo a umožní umožní postupné otevírání obchodu s elektřinou s Ukrajinou. Ta si od vývozu přebytků elektřiny do zemí střední a jihovýchodní Evropy slibuje příjmy v řádu miliard eur ročně.
Komerční výměna elektřiny mezi Ukrenergem a provozovateli přenosových soustav v zemích Evropské unie budou možné, jakmile Ukrenergo splní nutné podmínky splní. Plná implementace těchto technických podmínek je podle vyjádření sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E nezbytná pro zajištění bezpečnosti a stability rozšířené energetické soustavy.
Ukrajina může nabídnout velké objemy elektřiny s nízkou emisní stopou; velká část vyrobené energie totiž pochází z jaderných a vodních elektráren. Export by měl směřovat hlavně do Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska, se kterými je už dnes Ukrajina propojena linkami velmi vysokého napětí.
Pří vysokých cenách na evropském trhu, kde se za megawatthodinu elektřiny platí běžně okolo 200 eur, se bude jednat o oboustranně výhodnou spolupráci. Zatímco Ukrajina získá tolik potřebné exportní příjmy, země střední Evropy se dočkají vyšší nabídky na trhu a zřejmě i poklesu cen elektřiny. Poradkyně ukrajinského ministra energetiky Lana Zerkalová ve vyjádření pro televizní stanici Suspilne uvedla, že jen do konce letošního roku by země mohla vyvézt elektřinu za 1,5 miliardy eur.
Prvním krokem k propojení Ukrajiny a Moldavska s energetickým trhem států Evropské unie byla nouzová synchronizace s kontinentální evropskou soustavou, která začala letos v březnu. Urychlení tohoto dlouhodobého procesu bylo v první fázi možné jen za cenu omezení toků energie mezi Ukrajinou a sousedními zeměmi. Teď se pracuje na tom, jak tato omezení odstranit a umožnit bezpečně vyvážet ukrajinskou elektřinu směrem na západ.
Mohlo by vás zajímat
Synchronizované zóny v Evropě
Provozovatelé přenosových soustav v synchronní oblasti kontinentální Evropy mají odpovědnost za udržování elektrické frekvence na 50 Hz, aby byla zajištěna stabilita propojené soustavy. To znamená, že energetické zdroje a spotřeba musí být vždy vyváženy napříč synchronní oblastí.
Synchronizovaná zóna zahrnuje následující země: Albánie, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Černá Hora, Dánsko (většina země), Francie, Chorvatsko, Itálie, Kosovo, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švýcarsko a Turecko.
Odpojení od postsovětského systému a synchronizaci s evropskou soustavou si dlouhodobě přeje také Litva, Lotyšsko a Estonsko. Přípravné práce na této změně probíhají od roku 2007, ale zatím se nepodařilo vyřešit všechny problémy. Síť v Pobaltí je na řadě míst propojena s Ruskem a Běloruskem, otázkou zůstává budoucí provoz sítě v „odříznuté“ Kaliningradské oblasti Ruska.
(dtr)
