Jsou to již skoro čtyři měsíce od chvíle, kdy zájemci podali nabídky na odkup pohledávky České exportní banky za tureckou uhelnou elektrárnou Adularya. Státem vlastněná banka zatím výsledek soutěže nechce komentovat, avšak podle informací Ekonomického deníku je již vybraný kupec, se kterým banka finalizuje podobu smlouvy.
Kupujícím je údajně soukromá podnikatelská skupina z Turecka, jejíž jméno se zatím Ekonomickému deníku nepodařilo ověřit ze dvou nezávislých zdrojů. Zmíněný investor již složil finanční kauci, což potvrzuje vážnost jeho zájmu. Česká exportní banka nicméně zatím drží vše v tajnosti. „V současné době probíhá vyhodnocování nabídek v soutěži na prodej pohledávky za společností Adularya,“ uvedl mluvčí ČEB Jan Černý.
Pohledávka za tureckou společností Adularya Enerji je největší a nejděsivější kostlivec ve skříni České exportní banky. Samotný úvěr má nominální hodnotu 433 milionů eur (v přepočtu 11,1 miliardy korun), ušlé úroky vycházejí na dalších 120 milionů eur. Zájemci měli čas na podání nabídek do prvního dubna. Jak uvedl Ekonomický deník na počátku dubna, do sídla ČEB přišly tři nabídky na odkup pohledávky.
Dobrou zprávou je, že se jedná o první reálnou příležitost zbavit se problémové turecké elektrárny (správně se jmenuje Yunus Emre, Adularya Enerji je název projektové společnosti). Formálně dokončené, avšak nefunkční zařízení stojí od léta 2016 v uhelném revíru západně od hlavního města Ankary. Špatná zpráva zní, že ČEB svou pohledávku nejspíš prodá za zlomek nominální hodnoty. Exportní banka spolu se státní pojišťovnou EGAP, potažmo daňoví poplatníci, tak přijdou o miliardy korun.
ČEB se ujala financování tureckého projektu na základě smlouvy uzavřené v srpnu 2010. Příjemcem úvěru a investorem elektrárny byla firma Adularya Enerji ze skupiny Naksan Group, kterou – aby problémů nebylo málo – turecká vláda v létě 2016 zestátnila. Roli generálního dodavatele stavby se ujal podnik Vítkovice Power Engineering ze skupiny Vítkovice byznysmena Jana Světlíka.
Kotel, palivo, přístup účastníků – všechno špatně
Kde tedy udělali soudruzi chybu? Je to dlouhý a zamotaný příběh, který má dvě verze. Podle jedné postavil ostravský holding Vítkovice špatně fungující elektrárnu a vinu hází na tureckou stranu. Značný díl viny nese rakouský Andritz, který dodal nekvalitní fluidní kotle. Podle druhé verze se naopak Vítkovice staly obětí neseriózních tureckých partnerů, kteří za odvedenou práci neplatili a kotle znehodnotili dodávkou mizerného uhlí.
Tématu se Ekonomický deník věnoval před třemi měsíci v textu „Tajemství za 11 miliard korun. Co se před pěti lety pokazilo v turecké elektrárně Adularya?“. Inženýři a projektanti, který se před více než pěti lety na stavbě podíleli, mají jasno: zdrojem potíží jsou vadné uhelné kotle od Andritze. Dva pokusy o zprovoznění prvního bloku skončily fiaskem – špatně navržený kotel se zanesl zatuhlým popelem. Podivné je, že vedení Vítkovic nikdy nereklamovalo kotle u rakouského výrobce.
Vítkovice naopak svalují vinu na tureckého investora, který prý dodával z blízkého lomu hnědé uhlí horší kvality, než původně slíbil. Problémy měl vyvolávat hlavně vysoký obsah chlóru v uhlí. Jenže expertní zpráva, kterou si v roce 2017 nechaly zpracovat ČEB a EGAP u společností Škoda Praha a ÚJV Řež – divize Energoprojekt, dává za pravdu spíše Turkům a kritikům Vítkovic. Na straně 20 této zprávy je uvedeno, že „palivo původně definované v kontraktu nebylo zásadně špatně stanoveno, a to včetně koncentrace chlóru.“
V létě roku 2016 již vše zamířilo do úplného průšvihu. Nejen technického, ale také finančního. Firemní skupina Vítkovice tvrdí, že zdrojem potíží byl turecký investor, jehož dluh za odvedené práce dosáhl výše 47,6 milionu eur (téměř 1,3 miliardy korun). Dceřiná Vítkovice Power Engineering skončila v platební neschopnosti, přestala platit svým dodavatelům a brzy poté zbankrotovala. Černý Petr nicméně zůstal v rukou České exportní banky, která financovala většinu nákladů na stavbu problémové elektrárny.
Kauza Adularya: časová osa
- 2009 – Počáteční přípravy projektu turecké elektrárny, nejprve v režii české společnosti Ferrit a slovenské BTG Energy. Ty později přizvou většího a silnějšího partnera: Vítkovice.
- Duben 2010 – Zakázka podepsána, hnědouhelnou elektrárnu Adularya postaví konsorcium vedené společností Vítkovice Power Engineering (VPE).
- Srpen 2010 – Podle uzavřené smlouvy zajistí financování projektu Česká exportní banka. Turecká Adularya Enerji je příjemcem úvěru a investorem. O něco později dohodnuto pojištění od státní pojišťovny EGAP.
- Prosinec 2010 – Podpis smlouvy za 68 milionů eur, podle níž dva kotle dodá rakouský Andritz.
- Únor 2012 – Zahájení výstavby elektrárny Adularya včetně přilehlého lomu na uhlí.
- Květen 2014 – ČEB dočasně pozastavila čerpání půjčky na stavbu elektrárny kvůli sporu investora a dodavatelů o výši dodatečných nákladů.
- Leden 2016 – První spuštění bloku A elektrárna Adularya. Po několika týdnech musel být odstaven kvůli problémům s hromadícím se popelem v kotli.
- Duben 2016 – Vítkovice Power Engineering přestávají platit své závazky, první věřitel podává insolvenční návrh k soudu. Druhý neúspěšný pokus spustit blok A.
- Červen 2016 – Odjezd většiny českých zaměstnanců a kontraktorů z elektrárny Adularya.
- Červenec 2016 – Neúspěšný pokus o státní převrat v Turecku. Jednoho z majitelů holdingu Naksan zatkla turecká policie, dceřiné firmy včetně Adularye převzali státní správci.
- Srpen 2016 – Vítkovice Power Engineering skončily v úpadku, insolventní jsou i další dceřiné firmy holdingu Vítkovice.
- Říjen 2017 – Expertní zpráva zpracovaná pro ČEB a EGAP potvrdila, že problém je v konstrukci kotle a také ve špatném namletí uhlí.
- Prosinec 2017 – Česká exportní banka nahlásila elektrárnu Adularya jako pojistný případ, uhradit jej má EGAP. Ten to však odmítl.
- Září 2019 – Premiér Andrej Babiš řešil s tureckým prezidentem Erdoğanem osud elektrárny. Turci znovu nabízejí Čechům, ať elektrárnu převezmou, ale těm se do toho nechce.
- Listopad 2020 – Česká exportní banka spustila prodej pohledávky za firmou Adularya Enerji (úvěr za 433 milionů eur plus příslušenství 120 milionů eur)
- Duben 2021 – Podání nabídek na odkup pohledávky, výsledek zůstává neznámý.
David Tramba
