Je to největší a nejděsivější kostlivec ve skříni České exportní banky. Úvěr na stavbu turecké uhelné elektrárny Adularya má hodnotu 433 milionů eur (v přepočtu 11,25 miliardy korun) a ušlé úroky vycházejí na dalších 120 milionů eur. Nepovedená elektrárna nefunguje a tak je poslední nadějí prodej pohledávky. Podle zjištění Ekonomického deníku se takové řešení rýsuje. Přihlásili se totiž tři zájemci o pohledávku.
Zájemci měli čas na podání nabídek do prvního dubna. Podle dobře informovaného zdroje Ekonomického deníku dorazily na adresu České exportní banky (ČEB) tři nabídky na odkup pohledávky. Dva zájemci údajně pocházejí z Turecka. Výše nabídek zůstává neznámá, stejně jako jména uchazečů. Samotná ČEB nechce v této fázi soutěž komentovat. Podle vyjádření mluvčího Jana Černého se vedení banky s nabídkami teprve seznamuje a vyjádří se k věci pravděpodobně až za několik týdnů.
Dobrou zprávou je, že se jedná o první reálnou příležitost zbavit se problémové turecké elektrárny (správně se jmenuje Yunus Emre, Adularya Enerji je název projektové společnosti). Formálně dokončené, avšak nefunkční zařízení stojí od léta 2016 v uhelném revíru západně od hlavního města Ankary. Špatná zpráva zní, že ČEB svou pohledávku nejspíš prodá za zlomek nominální hodnoty. Exportní banka spolu se státní pojišťovnou EGAP, potažmo daňoví poplatníci, tak přijdou o miliardy korun.
Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly a platí to i v případě státní podpory vývozu velkých investičních celků. Hlavně v letech 2008 až 2012 se stát snažil prostřednictvím České exportní banky podpořit vývoz doslova za každou cenu. Často to však skončilo neslavně, jmenovat zde můžeme paroplynovou elektrárnu Polarnaja v Rusku, ocelárnu Slovakia Steel Mills, hotel v Tunisku, ruské sklárny či zmíněnou elektrárnu Adularya.
Když kotel netáhne
ČEB se ujala financování tureckého projektu na základě smlouvy uzavřené v srpnu 2010. Příjemcem úvěru a investorem elektrárny byla firma Adularya Enerji ze skupiny Naksan Group. Roli generálního dodavatele stavby se ujal podnik Vítkovice Power Engineering ze skupiny Vítkovice byznysmena Jana Světlíka. Jenže Vítkovice udělaly jednu zásadní chybu – dodávku dvou fluidních kotlů svěřily rakouské společnosti Andritz.
Podle svědectví řady inženýrů a techniků, se kterými autor článku v minulých letech hovořil a kteří se na stavbě podíleli, je problém právě v kotlích od Andritze. Kotle při provozu nedokážou udržet teplotu 850 stupňů, která je pro pálení uhlí optimální, a zanášejí se tuhnoucím popelem. Pokusy o spuštění prvního bloku proto skončily v první polovině roku 2016 fiaskem. Nakonec vše skončilo potupným odjezdem pracovníků Vítkovic a dodavatelských firem a zanecháním elektrárny v nefunkčním stavu.
Někteří z odborníků na problém upozorňovali již před spuštěním bloku, jenže generální dodavatel stavby – Vítkovice Power Engineering (VPE) – je nebral vážně. Místo toho šířil zavádějící informaci, že na vině je nekvalitní hnědé uhlí z tureckého lomu. Nový vlastník elektrárny bude muset investovat do opravy či výměny kotlů zhruba 100 milionů eur, aby získal provozuschopnou elektrárnu. Situaci navíc komplikuje fakt, že VPE i další firmy z holdingu Vítkovice po roce 2016 zkrachovaly.
Kauza Adularya: časová osa
- 2009 – Počáteční přípravy projektu turecké elektrárny, nejprve v režii české společnosti Ferrit a slovenské BTG Energy. Ty později přizvou většího a silnějšího partnera: Vítkovice.
- Duben 2010 – Zakázka podepsána, hnědouhelnou elektrárnu Adularya postaví konsorcium vedené společností Vítkovice Power Engineering (VPE).
- Srpen 2010 – Podle uzavřené smlouvy zajistí financování projektu Česká exportní banka. Turecká Adularya Enerji je příjemcem úvěru a investorem. O něco později dohodnuto pojištění od státní pojišťovny EGAP.
- Prosinec 2010 – Podpis smlouvy za 68 milionů eur, podle níž dva kotle dodá rakouský Andritz.
- Únor 2012 – Zahájení výstavby elektrárny Adularya včetně přilehlého lomu na uhlí.
- Květen 2014 – ČEB dočasně pozastavila čerpání půjčky na stavbu elektrárny kvůli sporu investora a dodavatelů o výši dodatečných nákladů.
- Leden 2016 – První spuštění bloku A elektrárna Adularya. Po několika týdnech musel být odstaven kvůli problémům s hromadícím se popelem v kotli.
- Duben 2016 – Vítkovice Power Engineering přestávají platit své závazky, Wetag Invest podává insolvenční návrh k soudu.
- Červen 2016 – Odjezd většiny českých zaměstnanců a kontraktorů z elektrárny Adularya. Někteří to popisují jako „útěk před odpovědností za zfušovanou elektrárnu“.
- Červenec 2016 – Neúspěšný pokus o státní převrat v Turecku. Jednoho z majitelů holdingu Naksan zatkla turecká policie, dceřiné firmy včetně Adularye převzali státní správci.
- Srpen 2016 – Vítkovice Power Engineering skončily v úpadku, insolventní jsou i další dceřiné firmy holdingu Vítkovice.
- Říjen 2017 – Expertní zpráva zpracovaná pro ČEB a EGAP potvrdila, že problém je v konstrukci kotle, al také ve špatném namletí uhlí.
- Prosinec 2017 – Česká exportní banka nahlásila elektrárnu Adularya jako pojistný případ, uhradit jej má EGAP. Ten to však odmítl.
- Září 2019 – Premiér Andrej Babiš řešil s tureckým prezidentem Erdoğanem osud elektrárny. Turci znovu nabízejí Čechům, ať elektrárnu převezmou, ale těm se do toho nechce.
- Listopad 2020 – Česká exportní banka spustila prodej pohledávky za firmou Adularya Energy (úvěr za 433 milionů eur plus příslušenství 120 milionů eur)
David Tramba
